Lendl chce zpátky české občanství. Dali byste mu ho?

Libor Stejskal Libor Stejskal
5. 11. 2010 14:00
Exhibice Lendl - Borg od 15:00 v Ostravě
Foto: Aktuálně.cz

Pro jedny legenda, která v roce 1980 spolu s Tomášem Šmídem, Pavlem Složilem a Janem Kodešem vybojovala pro Československo poprvé (a zatím i naposled) vítězství v Davis Cupu.

Pro druhé chladný a uzavřený podivín, který se rozkmotřil s komunistickým režimem poté, co sehrál exhibiční utkání v apartheidem ovládané Jižní Africe, odešel do USA, oženil se tam a jeho čeština je dodnes poznamenána patrným anglickým přízvukem a dikcí, tak charakteristickou pro české emigranty v zámoří.

Čtěte také: Příběh se uzavírá. Lendl chce znovu české občanství

Osmnáct let uplynulo od chvíle, kdy se Ivan Lendl stal americkým občanem, nyní by k tomu americkému opět získat i pas český (jako hlavní důvod nedávno uvedl, že sem nyní jezdí čím dál častěji a přijde mu divné vykazovat se americkými doklady).

Ivan Lendl
Ivan Lendl | Foto: Jaroslav Šindelář, Český rozhlas

Něco podobného se již podařilo i další tenisové legendě, Martině Navrátilové. Bývalá světová jednička dostala americké občanství v roce 1981, to české pak v lednu 2008. Dvojí občanství má například i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová či Jan Švejnar, který se ucházel o post prezidenta republiky.

Proč až nyní?

Ze čtenářských ohlasů vyplývá, že řada lidí má ovšem s dvojím občanstvím problém. Jedni Lendlovi vyčítají, že o něj požádal až nyní.

„Kdo chtěl, vrátil se už dávno. Češtinu zapomněl po dvou měsících. Jsou takoví, kteří dodnes mluví nádherně česky (viz Ája Vrzáňová, Baťa, Jágr a další včetně těch zprofanovaných Mašínů..) a ti, co se vrátili alespoň na skok, snažili se alespoň pro republiku něco udělat. A on?" domnívá se čtenář, který se podepsal jako skoda.

Opačný pohled zastává čtenář s přezdívkou duanne.

„Člověk si občanství nemusí zasloužit, to mu náleží od narození v té zemi, kde přišel na svět! To, že byl "donucen" tuto zemi nedobrovolně opustit kvůli poměrům a občanství změnit, na tom nic nemění a za to, jaké udělal ve světě (minimálně v tom tenisovém) Československu reklamu, bychom mu ho měli spíš nabízet,než aby o něj musel žádat! A kdybys žil v tehdejší době v tak vzdálené zemi, bez možnosti komunikovat ve svém rodném jazyce (žádný mobil, žádný Skype apod.), možná by se to na tvé řeči a přízvuku taky podepsalo."

Chce se nechat v Česku léčit?

Jiní míní, že Lendl má zdravotní problémy a chce využít služeb českého zdravotnictví.

„Když se za naše peníze naučil tenis a začal vydělávat, tak přešel na americkou stranu a tam platil daně. Nyní když je starý a začne užívat sociálních a zdravotních potřeb, tak chce zase být Čechem. Ať jde do USA, když tam platil daně. Jako turistu ho tu vítám, jako investora ho tu vítám, jako amerického rentiéra ho tu vítám, ale jako žadatele o občanství nikoliv," napsal Pepa.

Z USA mu odpověděla čtenářkaVenus.

„Prosim vas, kdy uz vam konecne dojde, ze to nema se zdravotnim systemem nic spolecneho! Vy, kdo s tim argumentujete si ani nedovedete predstavit, jaka je zde zdravotni pece. A kdyz si ji muzu mesicne platit ja, proc by si ji proboha nemohl platit Lendl. Vam zrejme nedochazi, ze lide odchazeli za komunistickeho rezimu, ze s tim zadne zdravotni zarizeni nema nic společného."

Exhibice v JAR se nezapomíná

Řada čtenářů nemůže Lendlovi zapomenout, že hrál tenis v Jižní Africe v době, kdy jí mnozí sportovci kvůli politice apartheidu bojkotovali.

Foto: Aktuálně.cz

„Svým vystupováním v Jižní Africe vlastně pomáhal legitimovat tamní krutý režim. Oslavovat ho jako bojovníka proti našim komunistům a pranýřovat pokutu, kterou dostal od ČSTV za své vystoupení je naprostá hloupost a nedostatek morální soudnosti. Že komunisté byli mrchy, ještě Lendla neomlouvá. Jak by se dnešní média dívala na nějakého špičkového hráče, který by exhibičně vystupoval např. na Kubě či v KLDR? ptá se diskutující Iaara.

S poněkud překvapivou teorií přišel čtenář protonda:

„Lendl se zúčastnil exhibice v JAR proto, aby získal milion dolarů. Pozor, ten milion požadovali únosci Unitá v Angole od čs. vlády za to, že propustí unesené čs. experty, kteří pracovali na nějaké stavbě v Angole. Naše vláda tehdy odmítla ten milion únoscům dát a Lendl se rozhodl těm uneseným pomoci... Podotýkám, že i světová federace tenisu byla proti, ale Lendl prostě cítil morální povinnost těm nevinným lidem pomoci. Odehrál zápas, dostal požadovanou částku, odevzdal ji únoscům a zachránil naše občany - vysvobodil je svými penězi ze zajetí, které užuž hrozilo smrtí!"

A co si o Lendlovi myslíte vy? Vnímáte ho jako Čecha, či už spíše Američana? A co jeho přání získat české občanství? Měla by mu ho republika udělit?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Armin Laschet skončil v úřadu premiéra německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Wüst, kterého si Laschet vybral za svého nástupce, již od soboty vede zemskou organizaci Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Severním Porýní-Vestfálsku. Tento post Laschet, který je zároveň celoněmeckým předsedou CDU, rovněž uvolnil.

CDU/CSU v zářijových parlamentních volbách skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD). Jednání o vládní koalici vede sociální demokrat Olaf Scholz se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP), což pro unii po 16leté vládě dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové znamená odchod do opozice.

Laschet již před volbami prohlásil, že se nehledě na výsledek vzdá svých funkcí v Severním Porýní-Vestfálsku. Po volebním neúspěchu neusiloval o to, aby zůstal zemským premiérem, funkci dal proto k dispozici. Souběh premiérské funkce a poslaneckého mandátu ve Spolkovém sněmu navíc neumožňuje zemská ústava Severního Porýní-Vestfálska. V úterý se Laschet v Berlíně zúčastní ustavujícího zasedání Spolkového sněmu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Důvěra v českou ekonomiku v říjnu klesla, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou

Důvěra v českou ekonomiku v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Důvěru firem v ekonomiku ovlivňuje nepříznivá situace v automobilovém průmyslu a nedostatek materiálů, u spotřebitelů zejména obavy ze zdražování. Vyplynulo to z informací, které na webu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským říjnem jsou uvedené indikátory vyšší.

U podnikatelů důvěra v ekonomiku v říjnu meziměsíčně klesla o 0,6 bodu na 94,7 bodu a u spotřebitelů o 2,2 bodu na hodnotu 98,5. Na pohledu firem na ekonomiku ČR se podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta negativně podepisuje vedle situace v automobilovém průmyslu a návazných odvětvích nedostatek materiálů. Podniky jej vnímají jako zásadní bariéru, která mnohdy vede k útlumu či zastavení výroby, a to se odráží mimo jiné ve výrazně nižším využití výrobních kapacit, doplnil Obst. Spotřebitelé ze všeho nejvíce pak vnímají současné výrazné zvýšení cenové hladiny, přičemž až polovina z nich očekává v příštích měsících její další růst, uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy