Kombinace výrazného shazování váhy s následným extrémně rychlým přibíráním těsně před zápasem může být jednou z hlavních příčin.
Jde o způsob, jak získat nad soupeřem rozhodující výhodu. Jak být větší a silnější.
Boxeři i zápasníci MMA postupně snižují svou váhu tak, aby se vešli do určité váhové kategorie. Třeba až pět kilogramů jsou ale schopni shazovat na poslední chvíli, během jediného dne před oficiálním vážením.
Ihned po něm pak začnou kilogramy zběsile nabírat zpět. Do zápasu, který se koná od vážení za třicet či šestatřicet hodin, dokáží nabrat ještě daleko víc, než kolik na poslední chvíli dávali dolů.
"Boxer, který jde velterovou váhu do 66,7 kg, je často v zápase už střední vahou do 72,5 kg. Všichni se snaží získat co největší výhodu oproti soupeři," říká bývalý světový šampion a nyní promotér Barry McGuigan v rozhovoru pro britský deník Mirror.
Mluví z vlastní zkušenosti. Sám bojoval v pérové váze do 57,2 kilogramu. Tu ale v samotných zápasech převyšoval až o jedenáct kilogramů, tedy o celé čtyři váhy výše.
Ačkoli sám postupoval podobně, nyní vidí, jak je dehydratace a následná hydratace zrádná a nebezpečná. Pro tělo jde o nečekaný zásah.
"Poslední úmrtí přišla ve vahách, kde se často shazuje a poté nabírá. Přitom právě hydratace je důležitá pro ochranu mozku, protože ten je chráněn tekutinami. Bojovník je daleko zranitelnější. Nikdo nevíme, kde je ta hranice, proto je hubnutí a následné přibírání tak nebezpečné," varuje.
Že se obcházení váhových kategorií v posledních letech vyhnalo do extrému vidí i přední český boxerský expert Antonín Vavrda. Podle něj podobně hazardují i bojovníci v českém prostředí.
"Nejsem lékař, ale mnohokrát jsem viděl doslova fialové bojovníky na vážení. V zahraničí i v Česku. Bojovníky, ze kterých utírali každou kapičku vody, potu, aby navážili. Takto zničené tělo pak má do 36 hodin podat extrémní sportovní výkon," kroutí hlavou nad rizikem, do něhož se boxeři pouští.
Zvlášť, když jsou tréninky v bojových sportech proslulé svou náročností.
"Skutečně tvrdá dřina je tam denním chlebem a teď si vezměte, že do toho někteří předvádějí podobné extrémy v hubnutí. Není náhoda, že všechna úmrtí či vážná zranění z boxu v poslední dekádě na profesionální scéně, o kterých se veřejnost z masmédii dozvěděla, jsou ve váhách, do kterých se hubne, vyjma případu Magomeda Abdusalamova. To už opravdu není náhoda," říká Vavrda.
Dehydratace a následná hydratace nemá vliv jen na vodu ve svalech. Ovlivňuje také mozkomíšní mok, který chrání a vyživuje mozek.
"Pokud někdo shazuje během přípravy deset a více kilo, a nedejbože si nechává třeba čtyři kila na poslední chvíli, tedy do posledního dne, není možné, aby se z toho tělo během krátké doby dostalo. Zvlášť, když to absolvujete víckrát do roka," dodává.
V amatérském ringu se přitom boxeři podobnému riziku nevystavují. Na vícedenních turnajích je pravidlem, že převažování probíhá každý den ráno.
"Nikdo si tam nedovolí shazovat extrémní váhu. Ve chvíli, kdy by se opětovně zavodnil, druhý den už by to nikdy nenavážil," vysvětluje Vavrda.
Profesionální organizace a sportovní komise už se problémem začínají vážnějí zabývat. Otázkou je, jestli není příliš pozdě a zda nejsou přijímaná opatření o dost mírnější, než by být měla.
Kalifornská sportovní komise na konci října schválila pravidlo, podle kterého bude zápas v boxu či MMA zrušen, pokud některý z fighterů od vážení přibere patnáct procent své váhy.
"Myslíme si, že je nejvyšší čas, protože se to začalo vymykat kontrole," komentuje rozhodnutí výkonný ředitel komise Andy Foster.
O tom, že jedna z největších sportovních komisí světa začíná být kolem váhových změn aktivní, vypovídá i případ ze srpna. Bojovníkovi MMA Paulo Costovi zakázala start ve střední váze, když se zjistilo, že do duelu nastoupil s 97 kilogramy. Brazilec byl o celých třináct kilo nad váhovým limitem.
Podobnými extrémy je proslulý nejlepší český zápasník Karlos Vémola. Jeho váha v mimozápasové formě často přesahuje 100 kilogramů, pravidelně ale soutěží ve váhové kategorii do 84 kilogramů.
V roce 2018 před duelem proti Patriku Kinclovi dokázal šestnáct kilo shodit za pouhých osm týdnů. Poslední tři dny a dvě noci před vážením musel zůstat bez vody a veškerého jídla.
Sám přitom nepopírá velká zdravotní rizika.
"Je to velký nápor na organismus, ale já mám kolem sebe strašně dobrý tým doktorů a fyzioterapeutů, kteří mě pravidelně monitorují," hájil se Vémola nedávno v rozhovoru pro magazín Fight On.
