Ve výšce C3 jsou již všichni aklimatizovaní kromě Leopolda Sulovského, Pavla Luptáka a Josefa Lukáše. Ti využili přetrvávající periodu hezkého počasí a snaží se o to nyní.
Povětrnostní podmínky by se od středy měly znovu zhoršit a asi pět dní by mělo hustě sněžit. Horolezci budou v základním táboře sbírat síly pro vybudování posledního výškového tábora C4 a budou čekat na další periodu dobrého počasí.
Expedice na K2 exkluzivně na Aktuálně.cz
Ostravská expedice Leopolda Sulovského míří na nejtěžší osmitisícovku světa - K2. Sledujte jejich putování, vtipně komentované členy výpravy a opatřené fotkami Romana Langra.
Až se vyčasí, všichni budou pokračovat ve fixování do tábora číslo čtyři, klíčového pro jejich výstup.
"Byla to dřina jako cyp, protože jsme se místy bořili po pás v novém sněhu lavinózním terénem," popisuje výstavbu C3 Libor Uher.
Navíc v těchto extrémních výškách jsou nesmírně obtížné třeba jen příprava čaje či příjem potravy.
Stany v C3 zabudovali členové expedice do prudkého svahu o sklonu asi 45 stupňů. Dvě hodiny museli kopat v ledu alespoň trochu rovný úsek, kde by mohly přístřešky držet.
"Začali jsme ihned co nejrychleji stavět místo na přespání, neboť jakmile slunce zajde za hřeben, prudce se ochladí a jakákoli manipulace se stanem a vším kovovým je značně nepříjemná," vypráví Libor Uher.
Horolezci se podle jeho slov i přes značné úsilí nevyhnuli potížím: "Závěr byl jako vždy přes zuby a po osmnácté hodině už byla taková zima, že jsme skoro nebyli schopni vypnout hůlky od tropika stanu. Nakonec se to jaksi podařilo a ihned po vstupu do domečku jsme začali bojovat s nastupujícím podchlazením."
Z C3 se část horolezců dostala ještě o dalších 200 výškových metrů dále, tedy až na místo, kde před dvěma lety Sulovského výprava skončila.
"Byl to kouzelný pocit, ani se to tam moc nezměnilo. Nebyl čas na velké rozjímání, pověsili jsme tam vynesené fixy a pár skalních skob," vypráví stroze a bez sentimentu Uher.
