Praha - V Melbourne v neděli vyvrcholilo fotbalové mistrovství světa bezdomovců. Sešli se zde lidé bez domova v nejrůznějších podobách. Lidé ze slumů, „klasičtí" bezdomovci z ulice, drogově závislí, žadatelé o azyl…
Čtěte více: Fotbalové MS bezdomovců vrcholí. Pak začne nový život
Hrálo se originálním systémem, kdy týmy byly po několika úvodních (kvalifikačních) zápasech rozřazeny do výkonnostních skupin. Češi hráli o tzv. Community Cup s méně úspěšnými celky a po trochu nešťastné prohře v semifinále s Chile skončili třetí.
V boji o bronz porazili v nervy drásajícím boji na penalty reprezentanty Sierra Leona.
O samotný titul mistrů světa se bojovalo v nejvyšší skupině, „Homeless World Cup Trophy". V jejím finále porazil v pikantním duelu Afghánistán Rusko 5:4 a zaslouženě se radoval z celkového vítězství. O afghánských fotbalistech a jejich technice totiž všechna přítomná média hovořila v superlativech.
Internetový deník Aktuálně.cz oslovil po návratu do vlasti realizační tým českého týmu.
Možnost reprezentovat Česko si v národní kvalifikaci vybojovali klienti občanského sdružení Sananim, jež funguje coby poskytovatel služeb v oblasti prevence, péče a léčby závislostí na drogách.
Rozhovor probíhal s ředitelem sdružení Sananim Jiřím Richterem. Na první otázku, týkající se zhodnocení českého výkonu, odpovídala Veronika Maxová z Drogového informačního centra.
Výsledky nicméně zajímaly Aktuálně.cz jen okrajově. Neboť o ně až tolik nejde. Medaile i pohár beztak dostanou všechny týmy MS a klienti Sananimu stejně svou největší bitvu vyhráli již před turnajem: dokázali se zbavit závislosti na drogách do té míry, že už byli opět schopní sportovat.
A.cz: Jak byste zhodnotili výsledek české reprezentace?
Upřímně řečeno, z pohledu ambicí, s kterými jsme tam jeli, a z pohledu předchozích výsledků, jsme dopadli jako sedláci u Chlumce.
Ve světovém žebříčku jsme si pohoršili z 15. až na 35. místo. Ze sportovní stránky se turnaj příliš nepovedl.
Jenže tento šampionát není pouze o výsledcích. Vyhrává zde vlastně každý. Ti, kteří se zúčastnili, vyhráli už tím, že tam mohli být a bylo jim umožněno reprezentovat.
To, že asi z 15 zápasů kluci 7 vyhráli, lze určitě vidět jako jejich velká vítězství, i když to podstatné, zdá se, vyhráli ještě před odjezdem.
A.cz: Odkud se vlastně rekrutují členové reprezentace?
Protože se najedná o klasický reprezentační výběr, tak jak ho známe z profesionálního sportu, ale o výběr klientů ze sociálních služeb, jde spíše o ad hoc vytvořený tým pro světový turnaj.
Základ týmu byl vytvořen z vítězného týmu národní kvalifikace a doplnili jsme ho o nejlepší hráče ostatních týmů.
Většina členů našeho týmu jsou aktuální či nedávní klienti rezidenčních či ambulantních zařízení pro léčbu drogových závislostí.
A.cz: Co s příslušností k fotbalové reprezentaci souvisí? Mám na mysli třeba hmotné zajištění, zázemí, a podobně.
Tým žádné zázemí vlastně nemá. Účast na MS znamená pro členy týmu pouze právo zúčastnit se. Finanční prostředky stačí jen na cestovní náklady, vybavení týmu a organizaci národní kvalifikace.
Před turnajem by se tým měl alespoň několikrát sejít a společně trénovat. Na to však již peníze scházejí.
Fotbal může změnit život
A.cz: Může se stát, že bezdomovec díky fotbalové reprezentaci přestane být bezdomovcem?
Samotná účast na mezinárodním turnaji pravděpodobně nikomu nepomůže, aby se vyléčil z drogové závislosti, či získal byt.
Nicméně bezpochyby může být klíčovým bodem obratu, zásadní motivací ke změně či zážitkem, který může zásadně pomoci ke změně životního stylu.
A.cz: Jak tedy pomáhá vědomí cti a povinnosti reprezentovat v překonávání závislosti, případně ve snaze postavit se na vlastní nohy?
Jedním za základních pilířů léčby je přijímání odpovědnosti za sebe samého, za svá rozhodnutí a vytvoření si podmínek pro přijetí základního režimu vlastního života.
Je to tedy denní chléb léčebných zařízení a sociálních služeb. Reprezentace je pak vrcholným završením, nicméně našim klientům tato zodpovědnost spíše svazuje nohy a vysoká míra motivace ubírá potřebný klid a rozvahu.
A.cz: Měli byste nějaký silný příběh na téma "z úplného dna do sportovní formy ve fotbalové reprezentaci"?
Co klient, to silný a většinou až neuvěřitelný příběh. A asi také nemůžeme hovořit o sportovní formě, tak jak ji známe z vrcholového sportu.
Různé typy a rozsah poškození jako daň za předchozí život jsou samozřejmě významným sportovním limitem u všech klientů.
Nicméně většina z těch, kteří byli do reprezentace vybráni, již svůj boj v zásadě vyhrála. Většina z nich si totiž sáhla na úplné dno.
A.cz: MS v Melbourne se účastnily národní týmy zemí, v nichž v každé je bezdomovectví o něčem trochu jiném - trochu jinak to vypadá v Česku, trochu jinak třeba v sociálním Finsku a hodně jinak třeba ve zbídačelých zemích jako Afghánistán či Východní Timor. Co ty lidi spojuje? Jaké mají společné zkušenosti?
Pravdou je, že bezdomovectví je v různých částech světa hodně jiné a jako terminologický pojem je zde trochu zavádějící.
Hrají zde nejen bezdomovci, ale také drogově závislí, azylanti, klienti výchovných ústavů, atd.
To, co všechny tyto lidi spojuje, je sociální vyloučení, životní krize, život na druhém břehu, život na dně.
Ale mám pocit, že ty staré příběhy byly v Melbourne již jen vzpomínkou, a že ústředním tématem bylo spíše, co bude dál: co chci, co bych si přál dělat, jaké jsou mé plány do budoucnosti.
