Být ZOH 2010 v Salcburku, mají Češi žně

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 3. 2006 9:14
Každá česká olympijská medaile bývá úzkostlivě oprašována, zlatá pak roky velebena. Nejinak je tomu i po Turíně 2006. Česká televize neustále vysílá zlatý dojezd Kateřiny Neumannové, humbuk je i kolem hokejového bronzu. Přitom by mohlo být všechno jinak. Kdyby se do rodiny olympijských sportů přijaly i skiboby a skikros...
Foto: Archiv Pavla Hlaváče

Kdyby pořadatelství zimních olympijských her 2010 nezískal kanadský Vancouver, nýbrž rakouský Salcburk, objevily by se zřejmě skiboby jako tzv. ukázkový sport, tedy sport, který se vážně uchází o plný olympijský status. Rakušané totiž milují skiboby snad ještě víc než Češi (a to je co říct), navíc Salcburk je silnou skibobovou základnou. Podle informací trenéra české reprezentace Pavla Hlaváče mělo Rakousko již předjednáno, že kdyby pořadatelství ZOH 2010 získalo, skiboby by se ocitly na programu.

Tamní oblíbená disciplína by ještě více přitáhla pozornost místních k olympiádě, navíc by zřejmě rozmnožila domácí medailovou sbírku. Ve výsledku by však z nového olympijského sportu profitovali především Češi. Ukázalo to jak  mistrovství světa, které probíhalo od 16. do 20. ledna ve švýcarském Grächenu, tak i průběh Světového poháru.

19 medailí z MS by se na OH hodilo

"S tím jednoduchým zázemím a s těmi katastrofálními finančními podmínkami, které v českých skibobech máme, stejně dáváme Rakušanům na frak," pochvaloval si po návratu ze Švýcarska trenér Hlaváč. "Zkoušeli to na nás s maséry, profesionálními mazači a pěti vedoucími, ale všechno málo platné," líčí zákulisní boj dvou největších velmocí, Česka a Rakouska.

Česká reprezentace nedávno v Grächenu opět dokázala, že tomuto sportu vládne pevnou rukou. Přivezla totiž neuvěřitelných 25 medailí, z toho 19 seniorských. V obřím a superobřím slalomu v závodech Světového poháru pak Češi nasbírali dvě první, tři druhá a dvě třetí místa. Zimní olympiáda následovala krátce po těchto medailových žních, české skiboby by bezpochyby v Turíně válcovaly soupeře.

Jenže skiboby nebudou ani na ZOH 2010, a kdo ví, kdy a jestli vůbec se přijetí dočkají. Podle Hlaváče není problém ani tak ve splnění limitů pro sport zimní olympiády (podle Olympijské charty ho musí provozovat "v široké míře" nejméně 25 zemí na třech kontinentech), problém je prý spíše finančního rázu.

"To by musel někdo přijít a nastrkat těm pánům funkcionářům do saka milióny, jako to udělaly bohaté firmy v případě snowboardistů. Ti byli přijatí hned!" zlobí se trenér české reprezentace a nejúspěšnějšího klubu  na MS 2006, Sokola Jablonec nad Jizerou. K přijetí nového sportu je potřeba dvoutřetinová většina hlasů členů Mezinárodního olympijského výboru.

Popularita skibobů stoupá, sport se navíc rozmáhá v USA: "Mají vlastní federaci, pořádají velké závody. Příští sezónu bychom se jich také měli zúčastnit, jenže kde vzít na cestu do Ameriky peníze?" přemítá Hlaváč.

Infobox

SKIBOBY jsou zimním sportem provozovaným na sjezdových a slalomových tratích na jednostopém vozítku s přední  řiditelnou a zadní lyží. K výzbroji patří i dvě lyžičky na nohou závodníka. Disciplíny jsou rozděleny na sjezd, obří slalom, super G, slalom. Na vrcholných soutěžích se vyhodnocuje trojkombinace (slalom, obří slalom a sjezd). Ve světovém poháru se jezdí doplňkově i paralelní slalom. První informace o skibobech a skibobovém sportu se datují již do konce 19. století. První veřejný závod v jízdě na skibobu mohli Češi zhlédnout již roku 1914 na ještědské sáňkařské dráze v Liberci. Tehdy se přišlo podívat 25 000 diváků.
Od roku 1974 začali Češi získávat medaile na významných mezinárodních závodech. Nejúspěšnějším závodníkem všech dob v jízdě na skibobech se v celosvětovém měřítku stala Irena Francová - Dohnálková, která získala neuvěřitelných 29 titulů mistryně světa. Česká republika je stále skibobovou velmocí číslo 1. 
Zdroj: www.skibob.cstv.cz


SKIKROS (skicross, ski-X SX), mladý freestylový sport (na mezinárodní úrovni od roku 2002), patří do rodiny akrobatického lyžování. Lyžaři ve čtyřčlenných skupinách překonávají v jízdě "tělo na tělo" úzkou trať plnou klopených zatáček, skoků a dalších terénních úprav. Postupují vždy dva nejrychlejší závodníci. Vyřazovací systém postupně určí z 32 skikrosařů (respektive z 16 skikrosařek), kvalifikovaných při individuálních jízdách, čtyři finalisty, kteří bojují o medailové pozice a účastníky finále B, v němž se bojuje o 5. až 8. místo. Fyzický kontakt během závodu není zakázán, nesmí však být úmyslný. Češi patří od začátku ke světové skikrosové špičce.
Zdroj: www.freeskiing.cz

Nenáročné skiboby

Pro skiboby na olympiádě hovoří i minimální náklady na nový sport: "Absolutně by nebyl problém je zařadit jako disciplínu alpského lyžování. Stačila by nám stejná sjezdovka jako lyžařům," podotýká Hlaváč. Naráží i na tři menšinová odvětví, boby, sáňky a skeleton, která potřebují speciální ledové koryto, jež zpravidla zůstane v dějišti ZOH osiřelé a dále nevyužitelné. "Zatímco  u nás pravidelně závodí asi sedmdesát skibobistů, bobistů máme asi deset a sáňkařů tak dvacet," dodává trenér skibobistů.

Ani náklady české výpravy by se příliš nezvýšily. Skibobová reprezentace totiž dokáže vybojovat sady medailí pouze v několika lidech. V Grächenu získali jen Alena Housová, Stanislav Ježek a David Krejčí třináct medailí, z toho osm zlatých. Housové se navíc podařilo získat maximální počet cenných kovů, tedy pět, čtyři byly zlaté (slalom, obří a superobří slalom, kombinace). Pouze ve sjezdu triumfovali Rakušané (Petra Moertenhuemerová a nestor Markus Moser). Jen pro zajímavost: letošní česká olympijská výprava čítala rekordních 83 členů, jen lyžařů bylo 36, biatlonistů 10, 13 medailí však - jak známo - nepřivezli.

Je pravděpodobné, že by se na olympijský program nedostaly všechny disciplíny skibobistů. Ale i kdyby se jely třeba jen slalom a sjezd do kombinace (jako alpská kombinace ve sjezdovém lyžování, popřípadě ještě obří slalom, jako tomu je ve skibobové kombinaci), medailí by bylo "habaděj".

Skibobisté by zřejmě přepsali dějiny českých olympijských úspěchů: "Česká výprava získala deset medailí, o polovinu z nich se postarali skibobisté",  "I díky čtyřem zlatým ze skibobů obsadilo Česko páté místo v pořadí národů",  hlásaly by možná titulky novin.

Foto: www.skibob.cstv.cz

Úspěchy českých skibobistů nepotrvají věčně

Pakliže by si Češi chtěli takovýchto medailových žní užít, musel by si MOV pospíšit.  Jak upozorňuje Pavel Hlaváč, reprezentace je momentálně věkově na vrcholu, závodí lidé, kteří se tomuto odvětví věnují od počátku profesionálně, což vzhledem k špatným financím ve skibobech postupně mizí.

"Žádný sport se nedá udržet na tak vysoké úrovni třicet let," upozorňuje. Nejbližší budoucnosti se však české skiboby bát nemusejí. Junior Pavel Čiháček posbíral na MS v Grächenu dvě zlaté a jednu stříbrnou a nebýt zaváhání v prvním kole slalomu, mohl si přivézt další dva cenné kovy za slalom a kombinaci.

Dvě česká skibobová centra, Jablonec nad Jizerou a Deštné v Orlických horách, hledají a vychovávají další mladé talenty. Trenéři si vyhlédnou talentované a bezchybně lyžující děti a ve skupinkách po dvou až třech lidech je "vypiplávají": "Garantuji, že z výborného lyžaře udělám do dvou let výborného skibobistu," prohlašuje Hlaváč. Právě z této péče o mladé naděje od útlého věku plynou jedinečné české úspěchy.

Zatímco Češi přivezli z MS 25 medailí, Slovensko, bývalý partner ve federaci, nevyslalo jediného závodníka. Není zde totiž žádné středisko, které by se věnovalo tomuto sportu a jeho talentům a třeba si i vyrábělo vlastní skiboby, jako jsou zvyklí Češi. Velkou roli hraje i dlouhá tradice "sněžného kola", jak také zní název onoho závodního vozítka (anglicky "snowbike").

Skikros na olympiádě by také nebyl špatný
Skikrosař Tomáš Kraus (vpředu) patří k nejlepším na světě
Skikrosař Tomáš Kraus (vpředu) patří k nejlepším na světě | Foto: www.skicross.cz

Ještě jeden sport by dokázal dostat české reprezentanty na ZOH častěji "na bednu". Je jím  skicros (skicross, ski-X, SX), mladý freestylový sport, řadící se do akrobatického lyžování, v němž čtveřice lyžařů překonává v souboji "tělo na tělo" překážky úzké trati. 

Závodníci, kteří se rekrutují zejména z řad bývalých slalomářů a sjezdařů, absolvovali první mezinárodní závody teprve v listopadu 2002, kdy se ve francouzském Tignes jel první závod světového poháru. 

Vyhrál ho Čech Tomáš Kraus a od té doby  se drží ve světové špičce. Stihl se již stát mistrem světa i vítězem světového poháru, zdatně mu sekunduje Čechokanaďan Stanley Hayer, jenž se většinou umisťuje v první desítce.

Když snowboardcross, proč ne skikros?

Skikros má však na ZOH také daleko, přestože se o jeho začlenění snaží Mezinárodní lyžařská federace FIS i jednotlivé národní federace: "MOV se k přijetí nového sportu staví dost vlažně. Věc je stále otevřená, ale co se týče Vancouveru 2010, je to na dost špatné cestě," hodnotí šance skikrosu sportovní ředitel českého úseku akrobatického lyžování Zdeněk Bínek.

Přitom snowboardcross na olympiádě funguje a přitahuje  mnoho fanoušků, hlavně mladšího věku. A skikros je ve srovnání s touto disciplínou ještě rychlejší, svižnější a možná i atraktivnější.

Na turínské olympiádě skončili Češi s jedním zlatem, dvěma stříbry a jedním bronzem v pořadí národů patnáctí. Jednalo se o největší úlovek České republiky na ZOH. O čtyři roky později ve Vancouveru se na tom asi máloco změní. Kdyby se zimní olympiády mohli účastnit skibobisté a skikrosaři, změnilo by se hodně a Češi by v pořadí národů poskočili mezi elitu.

 

Právě se děje

Další zprávy