Prohledávali plochu o rozloze 12 fotbalových hřišť. Ovšem výrazně naklopených a zledovatělých. Přesto na ně v jednu chvíli zasvítila nezvykle bílá plocha ve skále. 

Vyškrábali se blíž a ztuhli. U jejich nohou leželo neuvěřitelně zachovalé, mrazem mumifikované lidské tělo. Hlava i ruce zasypané rozdrceným kamením a ledovými kousky, které sem po desetiletí kutálel čas. Ale mezi cáry oblečení z přírodní látky svítila záda se zachovalou bílou kůží. 

"Počkejte, ale to není on," hlesl Andy Politz, jeden z členů výzkumné expedice, která v květnu 1999 pátrala po ostatcích Andrewa Irvinea. 

Vycházeli ze svědectví čínského horolezce, který v roce 1975 hlásil nález těla Angličana. Jenže než stihl místo upřesnit, smetla ho lavina a důležitého svědka krutý Everest umlčel.

Podle strohého popisu Číňana měla mrtvola ležet na zádech s otevřenými ústy. Nalezené tělo přitom bylo na břiše, jako by se stále drželo skály. Identifikaci nakonec pomohly nášivky se jménem na oblečení. Tak se výprava dozvěděla, že našla George Malloryho.

Osmatřicetiletý britský učitel angličtiny byl zarputilým dobrodruhem i válečným hrdinou, který se účastnil dělostřeleckých bojů na Sommě. 

Celý život ho ale provázela láska k horám a ke zdolávání vrcholů. Ještě před válkou vylezl na Mont Blanc. Pak na horu Pillar v Anglii, kde zvolil nejtěžší možnou cestu.

Tou největší výzvou pro něj ovšem byly Himálaje a Mount Everest. V roce 1921 se sem vydal s expediční výpravou, aby celou oblast lépe zmapovali. Podruhé, o rok později, už se pokusili zaútočit na vrchol. 

"Miláčku, tohle je tak vzrušující podnik. Ani nedokážu popsat, jak mě to ovládá, jaké dobrodružství to je. A ta krása tady všude kolem," psal v jednom z dopisů své ženě Ruth.

Druhou výpravu nakonec poznamenala tragédie. Mallory byl součástí skupiny, která se vydala z tábora k vrcholu, přestože všichni tušili, že se blíží bouře. Při tomto risku zemřelo sedm šerpů.

Ani to Malloryho neodradilo. Pod Everest, tyčící se do výšky 8848 metrů, se vydal znovu o dva roky později. A všechny překvapil výběrem parťáka pro svůj závěrečný útok na vrchol.

Irvine byl nezkušený parťák

Andrew Irvine byl teprve dvaadvacetiletý mladík s minimem zkušeností. Zato byl jako oxfordský veslař v parádní kondici a právě to zřejmě Mallorymu imponovalo. 

A podle svědectví člena týmu, geologa Noela Odella, se po poledni 8. června 1924 pohybovala dvojice směrem vzhůru opravdu hbitě. Než se pod nimi zavřela obloha věštící opět příchod sněhové bouře. 

Odell na dvojici čekal ve výškovém táboře, spočítal si, že návrat dolů jim při špatném počasí může trvat i 15 hodin. Nikdo se ale neukázal, a tak se musel i on stáhnout. Byl posledním člověkem, který viděl oba horolezce živé zhruba 248 metrů pod vrcholem.

Nález těla George Malloryho:

Expedice 1. května 1999 doufala, že nálezem těla rozluští hádanku, zda Mallory s Irvinem nakonec vrchol přece jen zdolali. Oba dobrodruzi totiž měli s sebou kapesní fotoaparát Kodak Vest, který by díky mrazivým podmínkám měl přežít dlouhá desetiletí a mohl by podat důkaz, kam až se oba dostali.

Mallory ale u sebe přístroj neměl a tělo jeho parťáka se dosud nenašlo. Poloha těla, druhy zranění a provaz omotaný kolem trupu naznačují, že starší z obou lezců zřejmě uklouzl při sestupu.

Irvine, který byl k Mallorymu připoután, se zřítil také, provaz se přerval a mladíkovi nepomohl ani zabodnutý cepín, který se v roce 1933 našel zhruba o 300 metrů výš nad nalezeným tělem.

Starší a zkušenější z dvojice se zřejmě ještě dokázal zachytit skály a chvíli se i přes vážná zranění pokoušel sestupovat dolů, ale brzy ho agónie a podchlazení přemohly. 

Zda nakonec opravdu pokořili Everest, tedy jasné není. Většina expertů se domnívá, že v takových podmínkách a s takovým vybavením, maskou a kyslíkovými bombami na zádech to v oněch posledních pár stech metrech bylo prakticky nemožné.

Proti tomu zase mluví legenda o tom, že se v Malloryho peněžence nenašla fotografie manželky Ruth, kterou její choť slíbil nechat na špičce světa, pokud jí dosáhne.

Související

Oslepl a Francouzka ho musela nechat na Annapurně. Tělo Minaříka nikdy nenašli

Byl tedy byl prvním mužem na vrcholku Everestu opravdu Edmund Hillary a jeho šerpa Tenzing v roce 1953? To himálajský obr dosud tají.

Jako memento ale ční nad celým příběhem jeden z posledních výroků Malloryho před tím, než se vydal na poslední výpravu. Tehdy dostal otázku, k čemu je vlastně výstup na Mount Everest.

"Není to k ničemu. Neexistuje nejmenší vyhlídka na jakýkoli zisk. Ach, možná se dozvíme něco málo o chování lidského těla ve vysokých nadmořských výškách a možná lékaři zúročí naše pozorování pro účely letectví. Ale jinak z toho nic nebude," přiznal upřímně.

Ale druhým dechem dodal. "To, co z tohoto dobrodružství získáváme, je pouhá radost. A radost je koneckonců vrchol života. Nežijeme proto, abychom jedli a vydělávali peníze. Jíme a vyděláváme peníze, abychom si mohli užívat života. To je to, co život znamená a k čemu je život," prohlásil Mallory.