Praha - Když jeden z nejoslavovanějších sportovních agentů světa Max Eisenbud trefoval forhend za forhendem při pár cvičných výměnách s koučem Marie Šarapovové, jeho svěřenkyně se v tu chvíli rozcvičovala stranou. Často si do něj rýpla. Naopak, když on pokazil snadný úder, zakřičel na celou prázdnou O2 arenu: "To bylo hloupé, jako kdyby to hrála Šarapovová.“

Evidentně se mají rádi. Eisenbud je manažerem nejlépe vydělávající sportovkyně světa (loni podle Forbesu 30 milionů dolarů, z čehož tři čtvrtiny jsou z reklam) už od jejích dvanácti let. Spolu řeší vlastně téměř vše, co se kariéry dnes již osmadvacetileté ruské hvězdy týče. 

"Už si s Marií nemůžu ani zatrénovat, to jsem zvládal tak do jejích třinácti let,“ usměje se Eisenbud, když usedá k rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Prahu prý viceprezident tenisové sekce talentové agentury IMG a rodák z Floridy miluje. Je tu potřetí. "Skvělá atmosféra, čisto, super město,“ chválí.

Česko nevyužívá ohromný potenciál

Vaše agentura zastupuje také Petru Kvitovou. Jaký vidíte potenciál v českém tenisu?

Myslím, že sport u vás neumějí firmy komerčně využít, mluvím tedy hlavně o tenisu. Sportovní marketing není něco, o čem by firmy silně přemýšlely. Když se podíváte do jakékoliv jiné země, uvidíte reklamu ve spojení se sportem mnohem častěji. O Petru Kvitovou by se u vás měly firmy prát, ale nemyslím si, že se tak děje. Kromě ní máte Berdycha, Šafářovou, vítěze Fed Cupu, Davis Cupu. Ten potenciál ke zobchodování je obrovský. A nemusíme to porovnávat s Amerikou, můžeme jít klidně do Rumunska, co tam se děje kolem Halepové, je neuvěřitelné.

Není to chyba agentur, jako je ta vaše?

Mám tu schopného kolegu, který se stará o tento trh. Jsme tu aktivní. Ale bohužel mám dojem, že firmám v Česku chybí porozumění toho, jak jim může sportovec pomoct. Nejde jen o lokální trh, ale v případě tenisu o globální dopad. Dnes pro to není omluva. Dřív se třeba firmy často vymlouvaly, že je to drahé, že nejsou peníze. Dnes v době sociálních sítí je marketing velmi snadný a levný. Nemusíte utrácet miliony za tiskové reklamy a televizní kampaně.

U vaší největší hvězdy Marie Šarapovové je asi potenciál využit na maximum. Nabízí se naopak otázka, jestli toho není až moc...

Samozřejmě nebereme všechno. Pečlivě si vybíráme. Momentálně z těch největších partnerů spolupracujeme s Nike, Head, TAG Heuer, Porsche, Evian, Avon, American Express. Dalšího velkého sponzora oznámíme velmi brzy. Denně řeším přes 200 mailů, které se týkají stávajících partnerství, případně výzev na nové projekty. Jednak jde o velké „blue chip“ firmy, ale často také o malé věci, které mohou být zajímavé a sympatické. Čím je Maria větší hvězdou, tím víc se snažíme jít i tou cestou, že pokud nás takový projekt zaujme, často se pak podaří nejen to, že je Maria tváří značky, ale třeba i spolumajitelkou celé věci. To je třeba případ kosmetiky Supergoop! Ale neřekl bych, že je toho všeho nějak nad limit.

Maria k tomu má i celou vlastní značku cukrovinek, bonbonů Sugarpova. Jak ta si vede?

Podařilo se nám dokonce umístit prodejní stánek tady v hale, prodáváme v Česku, Polsku a v dalších asi třiceti zemích světa. Miliony balení bonbonů ročně. Firma funguje tři roky a pořád roste. Od sladkostí chceme jít postupně i dál. Sugarpova bude výhledově značkou pro lifestylové věci, oblečení. Příští rok představíme také čokoládu Sugarpova. Zprvu to vypadalo jako kratochvíle, ale myslím, že to může být dlouhodobě úspěšný byznys. Před třemi lety měla Maria zraněné rameno, nějaký čas nehrála, a když tak ve volnu přemýšlela, napadlo ji mít nějakou vlastní značku. Zužitkovat to, co se naučila za ta léta od velkých firem, reklamních agentur. Měla už zkušenosti s navrhováním vlastních kolekcí u Nike třeba. Tak jsme si s tím nápadem hráli. Ona má slabost pro sladkosti, bonbony, gumové medvídky. Já mám kamaráda v tomhle byznysu, on přišel s tou slovní hříčkou Sugarpova a přesvědčil nás, že je to dobrý nápad. 

Ženy mě mučí

Kromě Šarapovové se staráte i o další perspektivní tenisty. Vidíte v někom další Šarapovovou?

Mám sedm tenistů v profi tour. Čerstvě třeba Jacka Socka. Laura Robsonová je zajímavá. Madison Keysová je skvělá. Je jí devatenáct, je v první dvacítce žebříčku a spousta expertů ji vidí mnohem výš. Li Na už sice ukončila kariéru, ale zájem o ni je obrovský. Hlavně v Číně. Větší, než když hrála, protože má teď na všechny projekty víc času. Což bude i případ Marie. 

Kromě Socka máte tedy samé ženy. Je pro to nějaký důvod, nebo je to náhoda? 

Jsem rád mučen. Ne. Prostě historicky to tak nějak je, že rozumím ženskému tenisu víc. Pracuji s Marií od jejích dvanácti let, stejně tak s Madison. 

Obracejí se na vás tenisté tak jako firmy, abyste se o ně staral?

Na to máme v agentuře síť desítek skautů. Takže to jde mimo mě. Ale když někdo takovým sítem projde a vidíme v něm potenciál, jsem tomu otevřen.

Hollywood a sport pod jednou střechou

Můžete trochu přiblížit fungování vaší agentury?

Je to obrovská firma, má svou sekci showbyznysu a sportovní sekci. V ní hraje tenis důležitou roli. Máme asi osmdesát lidí, kteří se starají o tenis. Z toho je to deset agentů, velká část té divize je zaměřena na organizaci akcí a vlastních turnajů. A myslím, že ty budou přibývat. Maria například spolu s Porsche v prosinci uspořádá svoji dvoudenní exhibici v Los Angeles. A hledáme další podobné možnosti.

Nedávno WME, konkurenční agentská společnost, IMG koupila. Jak se žije pod novým vlastníkem?

Skvěle. Je to nejlepší IMG, jakou pamatuju od roku 1999, co jsem ve firmě. Hodně se investovalo. Máme v agentuře řadu nových nástrojů a platforem například pro projektování a hodnocení jednotlivých akcí, partnerství. 

Změnil se nějak profil společnosti pod novými majiteli?

Vůbec ne. Myslím, že se to celé vhodně doplnilo. Oni mají hlavně ten svůj hollywoodský svět. My sportovní. Krásně se v tom hledají synergie. S Li Na teď například připravujeme film a bez WME by nebylo možné to zvládnout.  

O vlastní agentuře tedy nepřemýšlíte?

Když děláte globální marketing sám na vlastní pěst, je to velmi těžké, ne-li nemožné. Kdybych zastupoval hráče NBA, asi by to bylo snadné. Ale když máte jednoho klienta z USA a dalšího z Číny... V tak velké agentuře, jako je IMG, se můžete spolehnout na to, že vám s daným regionem, třeba s Čínou, někdo pomůže, zorientovat se v tamní kultuře, zvycích, na tamním trhu to celé obšlápnout. Myslím, že kdybych to takto globálně dělal sám, spoustu klientů bych ztratil. 

Tenisový strýček

Zmínil jste, že Li Na má z hlediska byznysu po konci aktivní hráčské kariéry daleko víc možností a příležitostí, na čem s ní konkrétně aktuálně pracujete?

Je toho spousta. Vytvořili jsme licenci, něco jako Arnold Palmer v golfu. Tu chceme nabízet zájemcům. Otevíráme pobočky fastfoodového řetězce se zdravým jídlem Element Fresh, kde Li Na sestavila vlastní menu. Dál pracuje na nových řadách pro Nike. Rozvíjíme projekt Na Li Landu. Ten by měl zahrnovat tenisovou akademii, restauraci, zábavní atrakce. Něco jako Disneyland. Z její nedávno vydané knihy bude film. Chystá se také reality show, v níž bude její manžel hledat novou Li Na. Mimochodem knihu začne psát i Maria. 

Nabízí se tedy dotaz – bude i film?

Věřím, že ano. Ale to je ještě předčasné. Kniha by měla vyjít napřesrok. Myslím, že bude skvělá a lidi docela překvapí. Moc se neví, jakých bylo prvních deset let života Marie. Když její rodiče přišli do Ameriky bez peněz, bez znalosti jazyka. Každý ví, jaká Maria je od svých 17 let, když vyhrála Wimbledon. Psala si deníček, když byla malá. Bude to taková lovestory vztahu dcery a otce. 

Jaký je vlastně váš vztah? Jak byste jej popsal jedním slovem?

Jsem takový strýček. Jsme si blízcí. Samozřejmě ona je hodně nezávislá, tolik mě nepotřebuje, že bych měl být na každém jejím turnaji. Ale jsme si hodně blízko. Starám se o řadu věcí kolem ní, ale hlavní je byznys. Když jedu na turnaj, jedu tam ne koukat, jak hraje, ale sedět na kurtu s šéfem Coca-Coly a mluvit o byznysu.

Takže v Praze jste teď kvůli byznysu?

To je dobrý dotaz. Odpověď je ne. Když jde o Fed Cup, chce, abych byl s ní. Je to pro ni těžký týden, protože s ní chtějí něco všichni, Mezinárodní tenisová federace, WTA, média. Každý s ní chce něco řešit a právě ten fedcupový týden se jim pro to zdá vhodný. A já jsem tu, abych to odfiltroval.

Takže jste tu trochu jako její bodyguard.

To zas ne.

Fed Cup není dobrý produkt

Má Maria Fed Cup ráda? 

Je ráda, když je tu, líbí se jí týmová soutěž. Ale upřímně Fed Cup není momentálně dobrý produkt. Podle mě by se měl hrát jednou za dva roky. Navíc se chce po hráčkách, aby tu byly vlastně celý týden. Nechápu, proč musejí přijíždět tak brzy. Kdyby se měly sjet až v pátek, přijelo by rozhodně víc hráček ze špičky, které se do té soutěže jinak netlačí. WTA i federace mají ale nové vedení. Třeba se to změní. Protože když to ty top hráčky nechtějí hrát, je to na nic. 

Tlačíte v tomto smyslu na WTA a federaci, když je to třeba i váš zájem?

Myslím, že federaci nezajímá, co si IMG nebo já myslíme.

Ať už s Fed Cupem, nebo bez, jak bude vypadat Mariina sezona příští rok?

Vždy hraje omezený počet turnajů. Teď jich hrála jen dvanáct a je čtvrtá na světě. Nemusí hrát 25 turnajů jako ostatní. Myslím, že nejen Fed Cup by se měl nějak změnit, ale i kalendář celé sezony. Každopádně příští rok to bude u Marie podobné, jen vybrané turnaje a jasným cílem je zlato z olympiády. To jí z velkých titulů ještě chybí. 

Změní se něco v jejím týmu?

Nemělo by. Vše šlape, jak má. Kouč Sven Groeneveld je tím pravým v tomto čase její kariéry. Diddi Kindlmann jako její sparing je také skvělý, stejně jako fyzioterapeut Jerome Bianchi. 

A vy jako šéf týmu? 

Nejsem šéf. Maria si to celé sama řídí snad od třinácti. I byznys. Já jsem jen u toho. Trochu jí pomáhám. Má na byznysové věci dobrý čich a postupem těch let se spoustu naučila. Jak říkám, až za pár let skončí svou kariéru, bude skvělá byznysmenka. 

Popište ji jako byznysmenku.

Vždy o všem hodně přemýšlela. Potkávala lidi z Nike, spolupracovala s těmi nejlepšími reklamními agenturami, fotografy a učila se. Když spolupracuje na nějaké reklamní kampani, chce se potkat s fotografem, kreativci. Když se řekne, že někde bude v devět, je tam v devět. Nemusí ji doprovázet tým asistentů, všechno si sama zařídí. A obrovsky důležité je to, že rozumí, proč to celé dělá, že jí nějaká firma dala hromadu peněz a něco za to chce. A že nestačí jen to, že má dobrý forhend a dobře vypadá. Sednout a říct, tak tady mě máte. Ví, že jim tu investici musí nějak vrátit. Lidi, kteří s ní začnou dělat, toto často překvapí. Zaráží je, že vydělává tolik peněz, a ptají se, proč vydělává víc než Serena Williamsová. Je to proto, že je perfekcionistka. Tak jako v tenise. Proto je s firmami dlouho, a ne jen tři roky, jako je to obvyklé v jiných případech. Když třeba cítí, že něco může udělat lépe, sama se nabídne a řekne, pojďme to udělat znovu. To u jiných hvězd není obvyklé.