Zmínil jste se o Keni, kam se jezdíte připravovat vždy alespoň na dva měsíce už od roku 2015. Jak jste se tam poprvé dostal?
Objednal jsem si letenku a letěl jsem do keňského Itenu (smích). Ale teď vážně. Této mé cestě předcházela knížka Běhání s Keňany, kterou jsem si důkladně přečetl a fascinovalo mě to. Navíc jsem dokončil vysokou školu a běhu se začal věnovat naplno. Ideální možnost jsem vidět v cestě za těmi nejlepšími a s nimi trénovat. Získal jsem všechny potřebné informace i přízeň sponzorů a s dalšími dvěma kamarády jsem se vydal do rozvojové země v rovníkové Africe. Letos už nás tam bylo deset.
V Itenu je nějaké sportovní středisko?
Je jedno z mnoha, protože v Keni každý druhý člověk běhá, ale v Itenu je určitě největší. V tomto městečku na náhorní rovině vyrostla dlouhá řada světových medailistů i rekordmanů.
To tam jsou tak výborní tréninkové podmínky?
V nadmořské výšce 2400 metrů nad mořem je začátkem roku stálé a velmi příjemné počasí kolem 25 stupňů Celsia. Další výhodou jsou hliněné cesty, na kterých se šetří pohybový aparát. Ubytování je sice skromné, ale mně vyhovuje, stejně jako chutná i zdravá strava.
Jaký je rozdíl v porovnání s českým jídelníčkem?
Veškerá strava není tak mastná a je založena hlavně na zelenině, což pomáhá snižovat tělesnou váhu. V mém případě to bylo loni zhruba o osm kilogramů. Letos jsem si svůj jídelníček rozšířil o kozí a kravské žaludky s rýží. Chutnalo mě to a navíc jsem tělo obohatil o různé vitaminy a minerály. Mohl jsem to jíst skoro denně.
Zdravotní problémy jste řešit nemusel?
Jen lehkou "střevní Afriku," kterou jsem však paradoxně "získal" v hotelu pro Evropany a nikoli v našem středisku. Tři dny jsem užíval antibiotika.
Změnilo se v Itenu něco od vašeho prvního příjezdu před čtyřmi lety?
Je toho hodně, každý rok nás překvapí něco nového. Například pouliční noční osvětlení, kamenité cesty se mění na asfaltové, v potravinářských obchodech začínají mít lednice a chlazeným či mraženým zbožím a středem nemalé pozornosti se stala ekologie, včetně zákazu plastových sáčků.
S jakými pocity jste se letos vrátil domů?
S těmi nejlepšími, včetně dobré formy, kterou jsem potvrdil na mistrovství republiky, kdy se mi podařilo porazit i dva Keňany. Je to ovoce z mé přípravy, přesněji dvou každodenních tréninků s celkovou dávkou 25 - 35 kilometrů.
