Praha – Poslední dva roky musel nejúspěšnější český profesionální boxer Lukáš Konečný neustále odrážet otázku na to, zda-li bude boxovat v Americe. Minulou středu na ni dal konečně kladnou odpověď, když podepsal smlouvu na souboj s mistrem světa organizace WBO ve střední váze Peterem Quillinem, vycházející to hvězdou stáje Golden Boy Promotions.

V noci z 19. na 20. dubna se tak ve Washingtonu budou psát bez přehánění dějiny tohoto sportu u nás. Konečný je prvním tuzemským bojovníkem, který se představí na galavečeru jedné ze dvou největších promotérských stájí světa, navíc v hlavním televizním vysílacím čase a v boji o titul top světové federace.

Konečnému i jeho stáji se povedl skvělý kousek

„Ano, těším se, to je jasné. Ale asi to vnímám trochu jinak než lidé kolem. O titul mistra světa jsem bojoval už třikrát, není to pro mě nic nového. Pokud to člověk ale bere dle toho, kde se bude souboj konat, tak je to určitě něco speciálního,“ řekl v rozhovoru pro Profiboxing.cz pětatřicetiletý ústecký rohovník po oficiálním oznámení souboje.

Ten se sice v posledních týdnech a měsících potýká s nespecifikovanými problémy s očima, tuto nabídku ale odmítnout jednoduše nemohl. Proč? Hlavní důvody jsou tři.

Konečný se díky zápasům, výkonům a vztahu své německé stáje SES Boxing s organizací WBO držel dlouhé měsíce na druhé pozici v ratingu této federace ve střední váze. A jelikož před ním postavený Marco Antonio Rubio o souboj s Quillinem opakovaně nestál, byl tak český bijec oficiálním vyzývatelem neporaženého Američana s kubánskými kořeny.

Nabídka na souboj s ním by se v případě odmítnutí již nemusela opakovat, je jasné, že by se Konečný pakoval ratingem dolů a už by se zpět nemusel vyškrábat. Vždyť k prvním souboji o světový pás ještě v lehké střední váze se Sergejem Dzinzirukem se škrábal de facto tři roky, k druhém se Zaurbekem Bajsangurovem pak čtyři. Nyní se mu to povedlo během necelých dvanácti měsíců.

Problémy s očima? Za ty peníze to stojí

To by ale samo o sobě k případnému riskování zdraví nestačilo. Třetím důvodem pro přijetí nabídky jsou totiž pochopitelně finance. „Není to tolik, kolik si asi lidé myslí, ale je to dost, abych smlouvu neodmítl. Navíc jsem dle testů ve špičkové fyzické kondici a problémy s očima přece jen trochu ustoupili. Vážnější komplikace neriskuji,“ vysvětluje rodák z Brna.

A kolik, že to Konečnému stáj Golden Boy Promotions (GBP), kterou založil někdejší vládce světového ringu s přezdívkou „Golden Boy“ Oscar de la Hoya, nabídla? To český bijec neprozradí, v tomto případě ale ani nemusí. Pokud vycházíme z dalších duelů v této divizi a bojích o světový pás ve střední váze, dostaneme se někam k částce mezi 125 až 200 tisíci dolary.

V zámoří – ostatně stejně jako v jiných sportech – nejsou totiž částky za zápasy tak úzkostlivě tajené a často se v týdnu před galavečery zveřejňují. A jiný svět je to i co se výše výdělků týče. Hodně zjednodušeným srovnáním platí, že to, co boxer v Evropě vydělá v korunách, to za oceánem v dolarech.

Evropa ve výdělcích ztrácí...

Výjimky se sice najdou – například špičkoví ostrovní boxeři, nebo bratři Kličkové, ale také u nich platí, že se z nich milionáři stali až zápasech za oceánem a svojí úroveň si poté jen chtějí udržet. Je třeba si zároveň uvědomit, že nabitost bankovních kont bojovníků po zápasech ovlivňuje několik důležitých faktorů.

Předně váhová divize. Boxer v muší divizi nikdy nevydělá peníze jako obr v supertíze, jednoduše proto, že vyšší váhy byly, jsou a vždy budou sledovanější. Další faktorem je to, zda-li jde o titulový souboj, či nikoliv, zda-li jste povinným vyzývatelem šampiónem a také to, zda-li bojujete na takzvané „hlavní“ čili televizní kartě. Proč? Právě ty dělají zámoří zámořím.

...Důvodem jsou placené televizní přenosy

Ve státech se totiž top zápasy prodávají jako takzvané pay-per-view (PPV), tj. jejich sledování si musí fanoušci zaplatit – u dvou největších stanic Showtime (spolupracuje s GBP) a HBO (smlouva s druhou největší stájí Top Rank) jsou částky od 50 dolarů výše, například u NBC (stáj Main Events) okolo 30 dolarů, menší zápasy pak můžete sledovat stejně jako v Anglii i za 10, 15 dolarů.

A právě zde se rodí rozdíl mezi bohatým americkým a evropským trhem. Díky PPV mohou stáje nabízet boxerům pro hlavní televizní duely (obvykle bývají dva až tři a k nim hlavní duel, na kterém večer stojí) tak vysoké částky. Špičkoví bojovníci si tak v těchto soubojích vydělávají od 750 tisíc dolarů až k pěti, dva nejlepší boxeři světa – Manny Pacquiao a Floyd Mayweather jr. - dokonce mezi 20 až 40 miliony dolarů.

Tyto částky navíc nejsou konečné, jelikož boxeři v hlavních zápasech dostávají i podíl ze zisku právě z prodeje PPV. V případě posledně jmenovaných se tak následně dostáváme na obří sumy – Filipínec Pacquiao je schopný inkasovat přes 40 milionů dolarů za zápas, neporažený Mayweather pak dle odhadů za svůj poslední duel s Mexičanem Saulem Alvarezem dokonce prolomil hranici 100 milionů dolarů!

Z Konečného by se mohl stát milionář. Ale...

„Pět milionů, které inkasují soupeři Floyda? To kdybych dostal, tak se tady s tebou ani nebavím,“ pousmál se nad těmito astronomickými částkami Konečný. Pravdou ale je, že i on by se při troše štěstí mohl po své americké misi stát alespoň na papíře dolarovým milionářem.

V kontraktu na souboj s Quillinem je totiž opce, že pokud by třicetiletého rodáka z Brooklynu porazil, bude pod GBP absolvovat další tři duely. Do nich by ale už vstupoval coby mistr světa a už jen to by jeho tržní hodnotu více jak zdvojnásobilo, navíc coby ten „zázrak z Evropy“, který zastínil americkou hvězdu.

Takže již za případný druhý americký souboj by český ranař mohl inkasovat částku převyšující 500 tisíc dolarů, případně atakovat právě současný výdělek Quillina, který v posledních dvou zápasech shrábl šek na 750 tisíc dolarů. A to už se vyplatí, co říkáte?