Proč jste zavedla finanční postih za zmínku o vrcholu sezony?
Abychom se nedostávali pod tlak. Takhle to bude lepší pro všechny. Jak pro mě, tak pro ně by to měl být závod stejně důležitý jako všechny ostatní svěťáky. Neměli bychom upřednostňovat jeden závod před jinými.
Opravdu to tak berete?
Závod v Koreji bude specifický, ale nejsem typ, který by se z toho roztřásl. Ke každému závodu přistupuji jednotlivě. Jedu na sto procent předžákovský závod nebo závod v Koreji. To je pořád to samé.
Co s penězi vybranými za pokuty uděláte?
Všichni půjdeme společně na večeři. Kluci zajdou na pivo a já na colu. Myslím, že ta suma bude nakonec slušná, i když se to všichni snažíme dodržovat.
O víkendu jste v rakouském Söldenu vstoupila obřím slalomem do nové sezony lyžařského Světového poháru. Bylo pro vás 53. místo zklamáním?
To bych neřekla. Jsem ráda, že jsem využila možnost se tohoto závodu zúčastnit. Byl to těžký kopec, který jsem ještě nikdy nejela. To však není výmluva, předvedla jsem své současné maximum, které samozřejmě musím vylepšit. Což ostatně platí na všechny mé disciplíny.
V sobotu odjíždíte do USA. Co vás tam čeká?
Budu hodně pracovat především na snowboardu a snad se trošku posunu i na lyžích, abych dobře zvládla další dva závody Světového poháru. Potom se přesuneme do Kanady na další lyžařské závody. V půli prosince pak začíná série závodů ve snowboardu.
Proč jste se rozhodla pokračovat v unikátním obojživelnictví?
Časově je to kombinace dost náročná, ale baví mě pestrost. Neumím po jednom závodě sedět doma a několik dní čekat na další.
Rozšířila jste realizační tým o amerického snowboardového specialistu Justina Reitera a nedávnou hvězdu českého lyžování Ondřeje Banka. Co si od nich slibujete?
Oba jsou mladí a oba mi mají hodně co říct i z pohledu závodníka, což je unikátní, a toho si moc vážím. Dostanu na podnosu spoustu cenných zkušeností. Doufám, že toho budu moct a umět využít. Ondra pro mě byl vždy velkým vzorem, dokázal úžasné věci. Vždyť se pohyboval v top 10, což prozrazuje jeho vynikající výkonnost. Navíc je to skvělý chlap.
Není příliš složité, že se na vaší přípravě i taktice v závodech domlouvá devět lidí?
Je jich vlastně jedenáct, protože nejvyšším šéfem celého týmu je moje maminka a kondiční plány připravuje děda Jan Klapáč (bývalý hokejový reprezentant). Já jim však všem věřím, že se dokážou domluvit a já od nich dostanu optimální finální výrok.
Došlo i ke změně ve vašem vybavení, že?
Od holčičího prkna přecházím na mužské, které je z tvrdšího materiálu a lze na něm lépe pilovat techniku jízdy. Je ještě v testovacím období, takže si stále můžu říct, co přesně na něm potřebuji upravit. Budu ho ještě dál zkoušet, protože každý detail je velice důležitý. Brzy pak budu mít i nové kombinézy.
Jak se vám vlastně daří myslet na tréninky a závody na lyžích a hned zase na prkně?
Trenér Tomáš Bank říká, že musím trénovat na lyžích tak, abych byla dobrá ve snowboardu. Je pravda, že tréninků i závodů je hodně. Někdy pomalu ani nevím, ve které jsme zemi. (smích)
