Fernando Alonso nebude mít obhajobu titulu vůbec snadnou. I když mu stačí jediný bod, dobře ví, že konkurent od Ferrari neponechá nic náhodě a bude bojovat do posledního kilometru nedělní Velké ceny Brazílie.
Schumacher by potřeboval k odchodu v lesku fenomenálního osmého titulu dvě věci: Alonso nesmí bodovat a on sám musí vyhrát. To je těžká kombinace. Ovšem ne nemožná.
Německý jezdec dokázal, že se o vítězství dokáže rvát. A někdy hází za hlavu ohledy na fair play. V roce 1997 ho atak na Jacquese Villeneuva stál dokonce dodatečné vyloučení z šampionátu.
Kontroverzní hned od začátku
Už s prvním titulem v roce 1994 Schumacher získal mnoho nepřátel. Vybojoval jej v závěrečném podniku v australském Adelaide manévrem na samé hranici slušnosti.
Do říjnového slunečného odpoledne vstupoval německý jezdec v barvách Benettonu s dvoubodovým náskokem před Damonem Hillem hájícím barvy Williamsu. Schumacher se od začátku držel ve vedení.
Pak ale udělal jezdeckou chybu a pravým předním kolem zavadil o zeď ohraničující trať. Dodnes není jisté, zda si poškodil závěs kola, nebo ne - každopádně se jeho Benetton vrátil na trať ještě před Williams.
V následné pravotočivé zatáčce se Brit pokusil dostat do vedení, ale Schumacher do něj tvrdě najel, až se sám ocitl na dvou kolech a závod pro něj skončil.
Jenže kolize poškodila i soupeřův vůz. Hill musel rapidně zpomalit a zajet do boxů. Mechanici kolem monopostu bezradně pobíhali a po chvíli bylo hotovo.
Britský jezdec opustil kokpit a Michael Schumacher se poprvé v životě mohl radovat z titulu mistra světa. Hill si na triumf musel počkat až do roku 1996.
Němcovi oponenti jsou dodnes přesvědčení, že Schumacher si byl moc dobře vědom poškození vozu a v závodě pokračoval jen proto, aby zlikvidoval svého soupeře v boji o titul.
Mezinárodní automobilová federace (FIA) celý incident na základě protestu Williamsu prozkoumala, ale na chování pilota Benettonu neshledala nic proti pravidlům
Největší ostuda znamenala vyloučení
O tři roky později už Schumacher takové štěstí na blahovůli sportovních komisařů neměl a za unfair čin byl potrestán. A opět to byla kolize s monopostem Williams. A opět v pravotočivé zatáčce.
Formulová sezona 1997 byla hodně dramatická a do španělského Jerezu na Velkou cenu Evropy přijeli Schumacher (tentokrát už v barvách Ferrari) a Jacques Villeneuve s téměř vyrovnanými šancemi. Matematika byla jasná: kdo vyhraje závod, bude mistrem světa.
Schumacher si do rozhodující zatáčky najel hodně zvenku, takže drzý Kanaďan vycítil šanci a prostrčil podél obrubníku svůj stroj. Pilot Ferrari však náhle trhnul volantem doprava a narazil do boku soupeřova vozu.
Kolize však nepřinesla kýžený efekt, rudý monopost totiž skončil s poškozeným řízením ve štěrkové únikové zóně. Tam pohasly i Schumacherovy naděje na titul.
Villeneuve měl více štěstí než jeho předchůdce a bez výraznějšího poškození dokončil závod na třetí příčce. Mimochodem, tenkrát vyhrál Mika Häkkinen s McLarenem, pro nějž to byl první triumf v grand prix.
Schumacher po závodě odmítl jakýkoliv úmysl, hovořil o instinktivním manévru. Ředitelství grand prix označilo kolizi jako závodní incident. Zdálo se, že kromě rozhořčených komentářů v tisku se po manévru zavře voda.
Jenže pak se do věci vložila FIA a obvinila německého jezdce z úmyslného najetí do Villeneuvova vozu. Za trest byl dodatečně vyloučen z konečného hodnocení šampionátu, ale dosažené výsledky mu byly v osobní bilanci ponechány.
Ostré lokty měl i Senna
Šampionovi kritici soudí, že trest byl příliš mírný. Chyběla jim peněžní pokuta nebo zákaz startu. Pravdou je, že to nebyl zdaleka první incident svého druhu a diskvalifikace ze šampionátu se před jezdcem Ferrari nedočkal nikdo.
Nejznámější "předschumacherovskou" kolizí byl střet Ayrtona Senny a Alaina Prosta krátce po startu Velké ceny Japonska 1990.
Do Suzuky se piloti F1 sešli k předposlednímu podniku sezony. Na startovním roštu stáli oba rivalové vedle sebe. Vlevo z pole position Ayrton Senna s McLarenem, vpravo z druhého místa Alain Prost za volantem Ferrari.
Bývalí kolegové z britské stáje byli vyhlášenými rivaly, takže se čekal ostrý a nekompromisní souboj. Jenže grand prix a s ní celý šampionát rozhodla už první zatáčka.
Senna nepatrně zaspal na startu a do vedení šel rudý monopost jeho soupeře. Prost se hnal zvnějšku do zatáčky, ale Brazilec jako smyslů zbavený "řízl" oblouk po obrubníku a bez známky brzdění vedoucí Ferrari sestřelil.
A šampionát byl rozhodnutý. Oba vozy skončily mimo trať v kačírku. Nebodoval Senna ani Prost, takže Brazilec slavil druhý titul mistra světa.
Senna však Prostovi jen v trochu tvrdším vrátil něco podobného, co mu malý Francouz provedl ve Velké ceně Japonska o rok dříve. Při nájezdu do pravoúhlé šikany do něj najel zvenku a oba vyjeli mimo trať. Pikantní je, že oba byli ve službách stejné stáje.
Schumacher není žádný Materazzi
Bylo by však velmi povrchní dělat z Michaela Schumachera jakéhosi Materazziho na čtyřech kolech. Jezdí tvrdě, nesmlouvavě, ale dokáže být také přátelský a pomoci lidem.
"Jakmile nasedne do formule, je to úplně jiný člověk. Mimo závody je přátelský a hodně se stará o svoji rodinu," říká německý architekt okruhů F1 Hermann Tilke.
Sedminásobný mistr světa se však dokáže věnovat nejen svým nejbližším, ale také potřebným lidem. Například v roce 2005 věnoval 10 milionů USD pomoci obětem vlny tsunami v jihovýchodní Asii. Jeho příspěvek výrazně předčil většinu donátorů včetně české vlády.
Michael Schumacher působí také jako zvláštní velvyslanec UNESCO. Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu věnoval 33 milionů dolarů. Díky němu dnes stojí škola v Senegalu, nemocnice v Sarajevu a centrum pro děti ulice v Peru.
Známé jsou jeho charitativní fotbalové zápasy, jimiž získal miliony dolarů především na pomoc dětem z třetího světa a zemí sužovaných válkami.
V neděli v 19 hodin odstartuje v Interlagos poslední velká cena F1 v kariéře Michaela Schumachera. Ať už odchod ozdobí osmým titulem, nebo ne, zmizí ze scény skutečná osobnost po všech stránkách. Pro někoho hrdina, pro jiné grázl. Ale určitě nejúspěšnější muž historie mistrovství světa formule jedna.
