Šéf promotérské organizace Dorna Carmelo Ezpeleta vysvětlil absenci Brna ve 20dílném programu nutností obnovit povrch dráhy, na jehož kvalitu si letos řada jezdců stěžovala.
"Mluvíme s nimi už řadu let a vždy požadujeme, aby na okruhu byly provedeny některé úpravy, zejména povrchu. A na poslední bezpečnostní radě jsme se rozhodli, že budou povinné," uvedl Ezpeleta s tím, že česká strana nedokázala úpravy vzhledem ke krajským volbám garantovat.
"Proto jsme se rozhodli nezařadit Brno do kalendáře a počkat, zda změny udělají. Pokud ne, zařadíme do kalendáře náhradního pořadatele," podotkl Ezpeleta.
S Dornou za českou stranu aktuálně vyjednává spolek města a kraje, který letos závod již počtvrté pořádal. Stejně jako dříve představitelé z Automotodromu Brno však má často problémy s platbou takzvaného zalistovacího poplatku.
Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) potvrdila, že o podmínkách promotéra zástupci spolku vědí. "Stalo se tak navzdory tomu, že máme s Dornou uzavřenou platnou smlouvu na příští rok," podotkla Vaňková s tím, že Dorna a Mezinárodní motocyklová federace požadují kompletní rekonstrukci dráhy.
"Ta je předběžně vyčíslena na částku 100 milionů korun, což je investice, kterou si v současné finanční situaci město a kraj nemůže dovolit. Z tohoto důvodu jedná Spolek pro GP ČR Brno s Automotodromem a následně bude jednat i s Dornou o možnosti menšího rozsahu oprav," uvedla Vaňková.
Na nekvalitní povrch na Masarykově okruhu si letos stěžovala řada jezdců, byl i příčinou několika pádů. "Brno je v kalendáři dlouhou dobu a je to důležitá Velká cena. Důležité jsou ale také bezpečnostní otázky. Pokud nebudeme mít jistotu, že změny udělají, nemůžeme ho do kalendáře zařadit," podotkl Ezpeleta.
Velká cena v Brně byla v uplynulých letech opakovaně v ohrožení. Hlavním důvodem byla její ztrátovost vlivem zalistovacího poplatku, který v posledních sezonách překročil 100 milionů korun. Spolek měl smlouvu na pět ročníků, letos se mělo jet popáté původně za poplatek 120 milionů.
Kvůli koronaviru ale nemohli na akci diváci, a proto se zástupci spolku dohodli s Dornou, že se letos závody bez diváků pojedou za jeden milion eur (asi 27 milionů Kč) a ročník s diváky bude příští rok stát šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Na oba ročníky město i kraj shodně schválily příspěvek po 60 milionech. Stát by měl na obě akce dát 85 milionů.
Tradice od roku 1965
První závod v rámci světového šampionátu se jel na původní přírodní trati v roce 1965, boje o světové body na ní vydržely dalších sedmnáct let. Od sezony 1987 se MS vrátilo na současný Masarykův okruh. Velká cena na něm chyběla pouze jednou, roku 1992.
V domácí Grand Prix československý ani český jezdec na vítězství nikdy nedosáhl, nejlépe byl druhý Bohumil Staša v roce 1971 ve třídě do 350 ccm. Na třetí ze stupňů vítězů dosáhli vedle Staši (1969). také František Šťastný o rok dříve), Lukáš Pešek (2007) a naposledy předloni Jakub Kornfeil.
