Člověk, kterému formule 1 nic neříká, by si mohl myslet, že její současný král Lewis Hamilton je tak trochu schizofrenik. Na jedné straně profesorsky vládne světu Velkých cen a na druhé preferuje stravu, z níž by se výživovým specialistům na vytrvalostní sporty ježily vlasy hrůzou na hlavě, a v dobách osobní krize zpívá písně podobné ječení kočky tahané za ocas.
Ale ať už může fakt, že závodník F1 nejí maso nebo provozuje unylou hudbu, působit zvláštně, Hamilton je ve své profesi génius. Člověk s takovým citem pro auto, rychlostí a touhou vítězit se rodí jednou za generaci.
Šťastný přestup ke Stříbrným šípům
Je těžké ho srovnávat s legendami typu Juan-Manuel Fangio, Niki Lauda, Ayrton Senna nebo Michael Schumacher. Každá doba má své.
Fangiovy monoposty byly těžko zvladatelné. V Laudově éře plnili smolaři za volantem rakve jak na běžícím pásu. Senna měl za zády monstrózní turbomotory s výkonem atakujícím tisíc koní. A Schumi si kolem sebe dokázal vytvořit takřka neporazitelný tým.
Šampionům přeje také štěstí, Když se Hamilton přestal u McLarenu cítit komfortně, sáhl po "lanu", jež mu od Mercedesu hodil Lauda. S příchodem hybridní éry tak měl rázem v rukou neporazitelný monopost. Jen pět bodů ho dělilo od toho, aby triumfoval i v roce 2016 a letos tak dohnal Schumachera v počtu titulů mistra světa.
Hrdina nové epochy
Také vozy F1 Anno Domini 2019 vyžadují své. Pro úspěch je klíčová schopnost pošetřit si pneumatiky. V tom je Hamilton jedinečný a na stejné směsi ujede víc kol a rychleji než jeho rivalové. Případně dokáže absolvovat závod s úplně jinou strategií, čímž soupeře dokonale zaskočí.
Rozdíl je i v kvantitě. Letos bylo v kalendáři 21 Velkých cen. To je počet, jehož F1 dosáhla od svého první závodu až v závěru třetí sezony. Nejde jen o samotné závody, které jsou dnes kratší, ale také o to harcování z jednoho konce světa na druhý a neustálý boj s časovým posunem a změnou podnebí.
Vzhledem k životnímu stylu, který znamená ročně takových 200 letů, je zvláštní Britův pláč nad klimatickými změnami. Zvlášť, když měl donedávna vlastní rudý tryskáč a nelétal s dalšími piloty ve společně pronajatém stroji.
Ale i takové vrtochy patří ke skutečným géniům svého oboru. Ostatně třeba takový Albert Einstein miloval hru na housle a jachting.
Staromilci mají prostě smůlu. Ty časy, kdy James Hunt propagoval sex jako snídani šampionů, jsou dávno ty tam. V politicky korektní době by si britský playboy vykoledoval leda tak sérii žalob za sexuální obtěžování nebo ještě něco horšího.
I to ale patří do doby, v níž je Lewis Hamilton vládcem formule 1.
