Praha, Monza - Na první pohled by v Královském parku vedle jednopatrových řadovek nikdo nehledal jeden z nejslavnějších závodních okruhů světa. Ale Monza umí "klamat tělem". Dějiště nedělní Velké ceny Itálie formule 1 je hlučným peklem uprostřed staletých majestátních stromů.

Okruhu v Monze se přezdívá "chrám rychlosti". A není se čemu divit. Právě tady zajel Juan Pablo Montoya v roce 2004 historicky nejrychlejší kolo formule 1 - po okruhu se řítil průměrnou rychlostí 262,242 km/h.

"Maximálka" na konci cílové rovinky se u současných hybridních monopostů šplhá až k 360 km/h. Je však nižší než v Baku, kde na dlouhatánské rovince jel Valtteri Bottas v roce 2016 dokonce 378 km/h.

Pokud by se závodilo na původním desetikilometrovém okruhu z roku 1922, ručička tachometru by se posunula ještě dále, protože jeho součástí byl i klopený ovál. Jeho výstavbu financoval milánský autoklub a pracovalo na něm 3500 dělníků.

Roku 1933 se ale na jižní "klopence" při havárii během Grand Prix Monzy zabili hned tři piloti, načež trať doznala značných úprav včetně použití jen jedné klopené zatáčky. Celý ovál se ale po druhé světové válce vrátil do rozpisu. Do programu moderní F1 se dostal celkem čtyřikrát, naposledy roku 1961.

Tragédie na trati i v hledišti

Velká rychlost s sebou nese velké riziko havárie. Těch Monza viděla nepočítaně a bohužel nezřídka končily tragicky. Už v té vůbec první Grand Prix se roku 1922 zabil Němec Gregor Kuhn.

Pomyslných pomníčků kolem trati je ale mnohem víc Při testech zahynuli Italové Emilio Villoresi (1939) a Alberto Ascari (1955). Závody formule 1 vzaly život Jochenu Rindtovi, který se v sezoně 1970 jako jediný pilot stal šampionem až po smrti. Osm let po Rakušanovi se stal start v Monze osudný Ronnie Petersonovi. Sympatický Švéd zůstal uvězněn v hořícím voze a zemřel na následky nadýchání zplodin.

V roce 2000 se stal obětí závodu F1 hasič Paolo Gislimberti, jejž trefilo kolo utržené z monopostu Jordan pilotovaného Heinzem-Haraldem Frentzenem.

Ovšem ta největší tragédie v Monze se stala 10. září 1961. Němec Wolfgang von Trips v boji o titul mistra světa vyletěl se svým Ferrari na rovince před klopenou zatáčkou mimo trať. Vůz vrazil do zaplněné tribuny a kromě šlechtice z Porýní zabil 15 diváků. Nejtragičtější bouračka historie šampionátu udělila definitivní tečku za spojení F1 - klopená zatáčka v Monze.

Brzda, plyn, rychlá zatáčka a zrádná esíčka

Ale i současný 5793 metrů dlouhý okruh Autodromo Nazionale Monza je pro piloty formule 1 velkou výzvou. Na jedné straně je extrémně rychlý, ovšem na druhé tu jsou zákeřná esíčka Variante del Rettifilo, Variante della Roggia a Varianta Ascari, do nichž se musí brzdit z velké rychlosti.

Královský park v Monze není jen trať formule jedna, ale také dostihová dráha nebo místo procházek Italů. | Foto: Radek Vičík

A před cílovou rovinkou ještě čeká past v podobě legendární zatáčky Parabolica, kde v únikové zóně skončily naděje nejednoho kandidáta na vítězství. Navíc tu je ještě ostrá pravotočivá dvojzatáčka Lesmo, která se dá projet rychle, ale také v ní jezdci mohou hodně ztratit.

Takový soubor výzev je také důvodem, proč je Monza okruhem, kde se odjelo nejvíc Velkých cen formule 1. Byla součástí premiérového ročníku 1950 a v kalendáři od té doby chyběla jen roku 1980, kdy ji nahradila Imola.

Letos si na domácí půdě brousí zuby na vítězství Ferrari. Scuderia má podle šéfa Mercedesu Toto Wolffa momentálně výkonnější motor, což je v Monze velká výhoda. Případný úspěch rudých vozů z Maranella by ukončil dlouhé čekání na vítězství před frenetickými tifosi, kteří slavili naposledy triumf Fernanda Alonsa před osmi lety.

Jestli se pilotům Ferrari podaří v Monze uspět, se dozvíte v neděli od 15:10 z našeho on-line přenosu. Grand Prix vysílá televize Sport2, předzávodní studio začíná 70 minut před startem.

Související

Grid girls se nevzdávají. Hluboké výstřihy a krátké sukénky už zase zdobí tahače i formuli 1

28 fotografií