Red Bull jako první ukázal novou formuli v jízdě, Renault zatím jen naznačuje

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.