Do Evropy přišel v roce 1978 a už za pět let měl na svém kontě první testy monopostu formule 1.
Do samotné F1 vstoupil jako meteor v sezoně 1984. I když pilotoval druhořadý Toleman, jeho talent byl očividný. To se ukázalo v premiéře v Monaku, kde v průměrném voze ve své teprve šesté Grand Prix kariéry dojel druhý. V hustém dešti byl k vítěznému Alainu Prostovi kolo od kola blíže, než jeho snahu zastavila červená vlajka.
Přes Lotus, v jehož barvách nasbíral prvních šest vítězství, se dostal do McLarenu. V té době to byla jízdenka na vrchol, což ambiciózní Brazilec dokázal hned v premiérovém roce 1988 ziskem titulu.
Na trati byl génius, ale mimo ni hodně trpěl politikařením, které v F1 bujelo už v té době. Na téma rivality Prost versus Senna se toho napsalo a namluvilo už dost. Chybí snad jen holllywoodský trhák á la Rivalové. Ale i toho se určitě brzy dočkáme.
Zákulisní hrátky v rytmu Marseillaisy
Senna žil v představě, že po něm jde automobilová federace (tehdy známá jako FISA) a hlavně její tehdejší šéf Jean-Marie Balestre. Když jste paranoidní, ještě to neznamená, že po vás fakt nejdou. Boss FISA byl Francouz a některá jeho rozhodnutí opravdu naznačovala, komu fandí.
Nejmarkantněji se to ukázalo v japonské Suzuce. A to hned dvakrát po sobě. V roce 1989 došlo mezi oběma týmovými kolegy ke kolizi. Zatímco pro Prosta závod skončil, traťoví komisaři Brazilcův McLaren roztlačili a Senna nakonec v Grand Prix dokázal dojet druhý.
Za pomoc mužů v oranžových kombinézách byl brazilský pilot po závodě diskvalifikován a titul si tak zajistil jeho rival z vedlejšího boxu. Za kritiku FIA byla Sennovi dokonce dočasně pozastavena superlicence.
Alain Prost Vs Ayrton Senna. GP Suzuka, Japón 1989. Parte 1#F1 pic.twitter.com/j4zQA7pysE
— Legendary F1 🏁 (@LegendarysF1) December 22, 2018
V roce 1990 opět do Suzuky dorazili jako uchazeči o titul Senna a Prost. Druhý jmenovaný neusnesl psychický tlak a odešel do Ferrari. Na "tlačence" od Balestreho to pranic nezměnilo. Když Brazilec vyhrál kvalifikaci před Francouzem, přes noc se přehodilo umístění pole position na špinavější stranu startovní rovinky.
Senna zase prohodil něco o podvodnících a situaci vyřešil po svém. V první zatáčce se McLaren a Ferrari srazily, oba piloti byli mimo hru. Rodák ze Sao Paula mohl po sezoně slavit druhý titul.
Nevybíravý manévr okomentoval tím, že on prostě vjel do vnitřku zatáčky a Prost zavinil havárii tím, že se držel své závodní stopy. Prostě vyvoleným se může leccos odpustit.
✅ Doğru cevap; Senna ve Prost, 1990 Japonya Suzuka
— Start Düzlüğü (@StartDuzlugu) October 29, 2019
📝 Hala tartışmalara neden olan bu kazada, Senna'nın bir yıl önce yine bu pistte kendisine çarpan Prost'tan intikam almak için kasıtlı kaza yaptığı iddia ediliyor. pic.twitter.com/bWqyToD8La https://t.co/VrAmvtkWik
Boží dotek v uličkách knížectví
Senna se za vyvoleného považoval. Dokonce za Bohem vyvoleného. Jako silně věřící měl pocit, že jeho závodní umění je božím darem. V Monaku roku 1988 zajel téměř absolutně bezchybné kvalifikační kolo. Tehdy prožil zážitek srovnatelný s extází světců.
"Najednou jsem si uvědomil, že už to nejsem já, kdo vůz řídí. Jel jsem instinktivně, jako v jiné dimenzi. Byl jsem za svým limitem, ale dokázal jsem jít ještě dál. Najednou jako by mě něco nakoplo, něco jako probuzení. A já si uvědomil, že jsem v jiném módu než normálně," popsal tehdy své pocity novináři Geraldu Donaldsonovi.
Setkání s Bohem se druhý den už nekonalo. Senna sice v závodě vedl už o více než 50 vteřin, když v tom pouhých dvanáct kol před koncem z ničeho nic vrazil do svodidel.
Černý víkend byl ještě černější
Populární pilot moc dobře věděl, že není nedotknutelný. "To, že věřím v Boha, neznamená, že jsem nesmrtelný," řekl už v roce 1989. Možná právě takové myšlenky se mu honily hlavou o pět let později v Imole na Prvního máje .
Už tak to byl černý závodní víkend. V pátek vážně havaroval Brazilec Rubens Barrichello a v sobotním tréninku se zabil Rakušan Roland Ratzenberger. Na jeho počest měl Senna startující z pole position ve svém Williamsu rakouskou vlajku.
Jenže místo toho, aby v cíli nejlépe triumfem uctil svého soupeře, sám se po záhadami obestřené bouračce stal obětí své vášně pro rychlost. Ve věku 34 let měl na svém kontě tři tituly mistra světa, 41 vítězných Grand Prix, 65 vyhraných kvalifikací a 19 nejrychlejších kol.
Na závěr jeden tip. Pokud nevíte, na co se v době koronavirové karantény dívat, vřele doporučujeme dokument Senna z roku 2010. Možná pak pochopíte, proč se tisíce závodních pilotů vrhají rok co rok na závodní okruhy s cílem pokořit je v co nejrychlejším čase.