45letému jezdci k ní letos chybělo pouhých 26 minut. Přesto žádnou hořkost necítí. "Beru to jako zážitek, který mi nikdo nevezme," řekl rodák z Rokycan.
Po dvou startech na jihu Ameriky mohl pilot Buggyry srovnávat novou destinaci slavné rallye. "Proti Americe to bylo to jinačí. Soutěž byla rychlejší a kolem trati nebylo tolik fanoušků a nebyli tak nadšení. Češi, kteří tam žijí, říkali, že Dakar neměl v Saúdské Arábii témě žádnou propagaci," uvedl.
Důvod byl poněkud nečekaný. "Pořadatelé se báli, aby s námi domácí na trati nezávodili. To se nám taky asi třikrát stalo. Mají silná auta a my omezovač na 140 km/h, takže s námi mohli v písku držet tempo. Pletou se tam a bylo to i nebezpečné," přiblížil Šoltys chování místních.
Závodník se ještě jednou vrátil k velké průměrné rychlosti, která mnohé jezdce překvapila. "Jelo se tam třeba 40 kilometrů na omezovač. To pak nejsou závody. To je jen o tom, kdo se nebojí a udrží ten plný plyn."
Na druhé straně byly v itineráři etapy, kde bylo v řečišti kámen na kámen. "Člověk musí jet opatrně na pneumatiky. Ale horší je, že posádka v autě brutálně trpí. Ale to k tomu Dakaru taky patří," přemítal Šoltys.
Technické potíže podle něj jsou nedílnou součástí náročné dálkové rallye. "Všichni měli technické problémy. Podívejte se, jak letos dopadl Nikolajev. My jsme měli tu smůlu, že se nám v poslední etapě vytrhly šrouby ze servo pumpy," dodal.
