Dobíhá vám tříletá smlouva v Dallasu, ale v aktuální sezoně NHL jste neodehrál ani zápas. Přijde s vypršením kontraktu i konec kariéry?
Celý rok jsem nehrál a celou dobu jsem v Čechách. Čekám, až mi doběhne smlouva, a uvidí se, co a jak dál. Ještě neumím říct, jestli budu pokračovat, nebo ne.
Takže existuje možnost, že to ještě zkusíte?
Velmi malá, ale ano.
Když se v létě znovu rozehraje NHL a sezona se bude dohrávat, budete muset kvůli smlouvě odletět do Ameriky?
Ne. Mám dlouho problémy se zády, měl jsem je i celou minulou sezonu a domluvili jsme se, že zůstanu v Čechách. Že už nenaskočím. Dával jsem se dohromady, teď rehabilituju a pomalu trénuju. Ale spíš je to jen tak na udržování, abych mohl normálně fungovat.
Jaký máte názor na dohrávání NHL v létě?
Bude to zajímavé. NHL přišla s prohlášením, ale pořád je kolem toho hodně otázek a nejistoty. Stále si myslím, že to možná neproběhne. A pokud ano, bude hodně zraněných. Pro kluky to bude fyzicky strašně náročné, teď dva měsíce pořádně nevěděli, co mají dělat a jak trénovat. Zase na druhou stranu chápu pohled majitelů a vedení soutěže.
Kdybyste byl zdravý a měl se vrátit, vypadá to, že by se vám do toho dvakrát nechtělo, viďte?
Je to těžké. Evropané jsou teď dva měsíce doma a najednou vám zavolají, ať přijedete hrát nadstavbu nebo play off. Navíc i hrát přes léto by bylo zvláštní. Jsem zvědavý, jak to bude.
Váš spoluhráč z Dallasu obránce Roman Polák nedávno jasně řekl, že sezonu dohrávat nechce. Nicméně uznal, že je smluvně vázaný a přicestovat do Ameriky by musel.
Ani bych se nedivil, kdyby mu řekli, ať přijede, a on by se nevrátil. (smích) Ale ne, Roman je takový, že když se někde upíše, odjede to naplno, maká pro tým a smlouvu dodrží.
Říkal jste, že se přes rok udržujete, abyste mohl normálně fungovat. Jak na tom momentálně se zády jste?
Jsem na tom dobře. Nemyslím si, že to ještě bude na nějakou profesionální aktivitu, ale občas jsem si zašel zahrát hokej, abych se trochu zpotil. Musím chodit do posilovny a záda drží. Jenomže u mě je to těžké v tom, že se jeden den probudím a bolí mě to, kdežto za týden jsem zase v pořádku.
Před rokem jste tvrdil, že na další operaci se zády už jít nechcete. U tohoto přesvědčení jste zůstal?
Rozhodně. Dokud jsem schopný fungovat v běžném životě, žádnou další operaci nechci. Třikrát jsem byl na operaci zad, ve stejném místě. A když budu schopný trochu sportovat, občas se sklouznout na nejnižší hokejové úrovni, bude mi to stačit.
V Českých Budějovicích pomáháte s tréninkem mládeže, nezkoušel vás klub naťuknout pro příští sezonu v extralize?
Už vloni jsme se o tom bavili s Vencou (Prospalem), ale pořád jsem vázaný smlouvou v Dallasu a jsem na seznamu dlouhodobě zraněných hráčů. Ani nevím, jestli bych mohl hrát extraligu nebo první ligu. Můj názor je, že podle pravidel spíš ne, i když nevím, jak přesně to tam stojí.
Kvůli jménu na listině dlouhodobě zraněných hráčů?
Ano. Ale jak říkám, asi bych ani kvůli tomu zdravotnímu stavu nechtěl. Nevylučuju, že si půjdu občas hokej zahrát, ale jinak myslím, že s nejvyšší úrovní už je konec.
Objevila se informace, že se tým pod názvem vaší akademie hlásí do krajské soutěže. Co k tomu můžete říct?
(úsměv) Že je to ještě v jednání. Franta Mrázek (bývalý extraligový hokejista, pozn. red.) přišel s tímhle nápadem někdy okolo Vánoc, přihlásili jsme se, sháníme místní kluky a uvidíme, jak to bude.
To je ta zmiňovaná úroveň, na které byste si ještě rád zahrál?
Uvidíme.
Pokud ten tým vznikne, bude jeho účelem pobavit se na ledě s dalšími bývalými vrcholovými hráči?
Jasně, o tom to je. Neříkám, že já nastoupím. Jednak nevím, jak na tom budu zdravotně, a jednak se k tomu více vyjádřím později, až mi skonči smlouva s Dallasem.
Takže teď ani nechcete zmínit jména hráčů, kteří by mohli za Martin Hanzal Academy nastoupit? Byť asi není těžké si domyslet, kdo je z jižních Čech a ještě relativně nedávno hrál NHL.
No, kluci z NHL… Zase bych to nepřeháněl. (úsměv) Zatím můžu říct, že máme přihlášený tým. Kdo tam nakonec nastoupí, to teprve uvidíme.
Pojďme tedy k jinému tématu. Když se ohlédnete za svou kariérou, na co budete nejraději vzpomínat?
Tak nějak na všechno. Začíná to mistrovstvím světa do 18 let v roce 2005, což byl krásný a povedený turnaj. Bohužel nám před vlastním publikem v Plzni v prodloužení uteklo semifinále proti Kanadě. Pak to šlo dále přes draft a první sezonu v NHL, kde jsem jich nakonec odehrál dvanáct, ta aktuální je třináctá. Zkrátka od každého něco. Jsem rád, že jsem se mohl podívat na olympiádu, mistrovství světa i Světový pohár.
Zpětně asi hledíte i na play off NHL v roce 2012 a semifinále s Phoenixem jako na hezký počin, ne?
Jasně, také je to jedna z událostí, na kterou rád vzpomínám. Dařilo se nám celý rok a nebyli jsme daleko od finále, vypadli jsme s pozdějším vítězem Los Angeles. Ale udělali jsme ve Phoenixu klubové rekordy, vyhráli jsme tehdejší Pacifickou divizi, poprvé v historii klubu jsme v play off prošli přes první kolo a hned se nám podařilo zvítězit i v další sérii.
Reprezentaci jste zmínil i přesto, že s ní jste na úspěch nedosáhl. Na dvou MS i olympiádě v Soči konec ve čtvrtfinále, na Světovém poháru vypadnutí ve skupině.
Měl jsem v tomhle vždycky smůlu, žádnou medaili jsem nevyhrál. Ale byl jsem rád, kdykoliv jsem mohl být součástí nároďáku. Byla to pro mě čest. A myslím si, že to, co po mně trenéři vyžadovali, jsem si odvedl. Většinou jsem měl roli defenzivního útočníka ve třetí lajně, to jsem hrál celou dobu i v NHL. Myslím, že jsem to uměl prodat i v reprezentaci.
Mluvili jsme o vznikajícím týmu Martin Hanzal Academy pod názvem vaší hokejové školy, už dlouhá léta pořádáte kempy pro malé děti. Uskuteční se i letos?
Vypadá to, že ano. Všechno se zaplaťpánbůh uvolňuje. Uvidím, jaké budou limity pro shromažďování, ale mělo by to proběhnout. Bude to už snad sedmý ročník. Jsem rád, že je o to zájem, rodiče po téhle situaci, kdy měli děti pořád doma, asi budou také rádi, že je přes léto mohou někam vyslat.
S dětmi se tam vedle hokeje věnujete i jiným aktivitám. Je důležité jim v nízkém věku sport neotrávit tím, že je přesytíte?
Přesně tak. Děláme to pro mladší věkové kategorie a tam je to opravdu důležité. Jedna skupina jede třeba na půl dne na ryby, druhá do bazénu. Chceme, aby se to dětem neznechutilo. V létě mají mít prázdniny a hokeje mají hodně přes celý rok. Snažíme se to proto každý rok vybalancovat a zpestřit.
Když už to děláte tak dlouho, přemýšlíte do budoucna o trenéřině?
Vypomáhám jako asistent v Motoru u druhé a třetí třídy, jsem rád, že můžu být nablízku svému synovi. Ale nejsem si jistý, jestli to do budoucna bude dobře, abych ho pořád jako táta trénoval. V určitém věku už má kluk svoji hlavu a nemuselo by to dělat dobrotu. V tomto roce ještě v Motoru jako asistent zůstanu a pak uvidím, co bude dál.
