Draft je v zámořském hokeji nesmírně populární. Přitahuje kupu pozornosti před samotnou událostí, ale i po ní.
Takzvané redrafty, kdy média po letech sestavují pozměněné žebříčky, opřené o aktuální poznatky, pravidelně plní stránky novin. Dražba talentů z roku 1990 není výjimkou. A kdyby proběhla znovu, z hráčů do pole by jednoznačně kraloval Jágr. Původně přitom skončil až pátý.
Před ním šli postupně na řadu Owen Nolan, Petr Nedvěd, Keith Primeau a Mike Ricci. Všichni měli víc než slušnou kariéru, ale pokud jde o bodové součty, Jágr všechny předčil přinejmenším dvojnásobně.
Někdejší šéfové Québecu, Vancouveru, Detroitu a Philadelphie, kteří vybírali před Pittsburghem, tak dodnes čelí posměškům.
Někteří však namítají, že Jágra měli zapsaného jako svoji první volbu. "Byl nejlepší ze všech," řekl před časem deníku The Province tehdejší skaut Vancouveru Mike Penny.
"Všichni ho měli jako prvního, a to o parník," zavzpomínal pro stanici Sportsnet Brian Burke, který před 30 lety řídil hokejové operace Canucks.
Jágr tehdy zářil v Kladně, přičemž stihl také dvě světové šampionáty. Zazářil hlavně na dvacítkách ve Finsku, kde v pouhých sedmi zápasech nashromáždil 18 bodů. Legendární Bobby Clarke, tou dobou generální manažer Philadelphie, poté označil vlasatého křídelníka za nejlepšího hráče na draftu. Jenže později dostal vyhazov.
Velký zájem o Jágra měl také kanadský Québec, který vybíral jako první.
"Dokonce za mnou byli na Kladně, tenkrát jim s vyjednáváním pomáhal i Peter Šťastný," vzpomínal Jágr ve své první autobiografii. "Slibovali v té době hory doly, říkali, že prý dohodnou s prezidentem Havlem, abych nemusel na vojnu, a dají mi pohádkovou smlouvu."
"Mě to však do Québecu příliš netáhlo, i když je to hezké město," pokračoval. "Nordiques tehdy neměli žádnou šanci postoupit do play off, proto jsem tam moc nechtěl. Stejně jako o něco později Lindros. Ale kdyby mě draftovali, určitě bych tam šel. Québec se však naštěstí zaměřil na jiného koně a mě pustil k vodě."
Důvodem ale nebyly Jágrovy hokejové nedostatky. Spíš nejistota, zda by kladenský klenot dorazil.
Nepřijedu, vzkazoval ostatním
Stejně uvažovali ve Vancouveru. "V Československu si měl Jágr odkroutit dva roky povinné vojenské služby. To je jediný důvod, proč nešel jako první," prohlásil Burke.
Vadila také útočníkova platná smlouva v Kladně. "A vybrat si kluka, který nedorazí, to jsme fakt nepotřebovali," doplnil skaut Penny.
Jágr se nakonec propadl až na pátou příčku, kde po něm rychle skočil překvapený Pittsburgh.
"Zaskočilo nás, že takhle spadl. Po letech jsem se ale dozvěděl, že ostatním klubům při pohovorech vykládal, že do zámoří hned nepřijede," prozradil Craig Patrick, tehdejší generální manažer Pittsburghu. "Když jsme se ho ale na to samé ptali my, odpověděl: 'Když mě draftujete, dorazím hned další den.' Takže si myslím, že jiné týmy couvly kvůli tomu, co jim řekl."
Jágr, jak sám přiznal, už před draftem počítal s tím, že půjde buď do Philadelphie, nebo Pittsburghu, kde hrál útočníkův idol Mario Lemieux.
Zřejmě jediným klubem z první pětky, který o budoucí legendu nestál, byl Detroit. "V tom roce prý nechtěli vůbec žádného Čecha či jiného Evropana," líčil Jágr.
Ačkoliv v Pittsburghu slavili, že jim osmašedesátka spadla do náruče, novináře pořadí draftovaných hvězdiček nezaskočilo. Třeba magazín The Hockey News předpovídal Jágrovi šesté místo.
"Někteří skauti ho vidí jako nejlepšího hráče letošního draftu, ale to je menšinový názor," stálo v časopise. "Šance, že z něj bude jednička, je malá. Určitě se ale může dostat mezi pět nejvýše postavených."
V odstavcích kromě chvály zazněly rovněž výhrady, které s odstupem času působí úsměvně: "Jágr až tak moc nevyčnívá. Svojí šikovností vás nezaujme tolik jako celkovými schopnostmi."
Kladno dělalo potíže
Pár týdnů po draftu museli manažeři Québecu či Vancouveru litovat. Jágr hned podepsal smlouvu s Pittsburghem a byl připravený nastupovat vedle Lemieuxe. Na vojnu, která od roku 1990 postupně uvolňovala náborová pravidla, nešel. Kladno opustil.
Málem ale musel utéct.
"Kladno začalo dělat určité potíže," prozradil Jágr ve své autobiografii. Vysvětlil, že muselo dojít k finančnímu vyrovnání: "Pittsburgh nabízel 250 tisíc dolarů a Kladnu se to zdálo málo. A tak začala přetahovaná. Nejprve Kladno volalo do Pittsburghu, že za mě chtějí 500 tisíc. Pak to zvýšili na 750 a pak zase pro změnu požadovali 300 tisíc švýcarských franků. Neptejte se mě, jak na ty franky přišli."
Kladenský klub nakonec dostal 200 tisíc dolarů (v dnešním kurzu téměř pět milionů korun). Jágr se v NHL uvedl dvěma Stanley Cupy v řadě.
Jak by se jeho zámořská kariéra vyvíjela, kdyby ji rozjížděl v Québecu vedle Joea Sakica či ve Vancouveru vedle Pavla Bureho, lze jen spekulovat. Nepochybně ale jde o přitažlivou alternativní realitu.
