Slavia vytvořila nový historický rekord v neporazitelnosti, nyní čítá 41 zápasů. To je neskutečné číslo a přiznávám, že pro mě až nepochopitelné. Tvrdím, že udržet tak dlouhou sérii bez porážky je obdivuhodné, proti minulým létům až neuvěřitelné.
Proč? Nyní jsou všechny týmy dobře připravované, fyzicky na výši, mají skvělé podmínky. Když si vezmete, jakou porci zápasů to představuje, víc než jeden ročník, tak je to něco naprosto výjimečného. Ani doma se nikomu nepovedlo slávistům tuhle jízdu utnout, je to skvěle stavěný tým. A nesmírně silný i mentálně.
Když jsem hrál ve Spartě, tak se také šňůry neporazitelnosti probíraly. Byl to, kromě bodového zisku, dost sledovaný aspekt. Slyšel jsem o tom, že Sparta v minulosti dosáhla série čtyřiceti zápasů, ale nezkoumali jsme přesně kdy. I když jsme měli dlouhé období bez porážky, tak jsme se k tomuto rekordu nikdy nepřiblížili natolik, aby to bylo úplně aktuální. Teď už vím, jak to tehdy ve 40. letech minulého století bylo, ale rekord už má Slavia. Já jí upřímně blahopřeju.
Bohemka sice Slavii oddálila oslavy titulu, ale nikdo snad nepochybuje, že ho mít bude. Aspoň já o tom nikdy nepochyboval. I když Sparta na začátku ligy jela, vyhrávala, říkal jsem si, že přijdou zakolísání, že někde ztratí, protože má mančaft proti Slavii horší. Náhodné tituly se sice také stávají, v Hradci rádi vzpomínají na ročník 1959/1960, ale jinak se mužstvo buduje dlouho, má to nějaké zákonitosti a v tomto ohledu je Slavia pořád dál.
Mě těší, jak si proti Opavě počínal talent Adam Hložek. Nejmladší autor hattricku v české lize, to se počítá. Všichni znají jeho potenciál, ale já se o něj trochu bál. Nejde jen o zranění, které ho postihlo nedávno, ale Sparta není nyní takový mančaft, aby ho ostatní vytáhli nahoru, jako například v případě mladíčka Tomáše Rosického.
Obával jsem se, že se Hložek v rozvoji pozastaví, tak snad se to nestane. Až nasbírá další zkušenosti především v těžkých utkáních evropských pohárů, může se posunovat hodně vysoko.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Ve vršovickém Ďolíčku, avšak v utkání s Pardubicemi, vykradli Spartě šatnu. A slávistovi Lukáši Provodovi auto. Mně se nic takového jako fotbalistovi nikdy nestalo. Do šatny hráčů jde zloděj cíleně, ví, že cennosti tam jsou. Jen se podivuju, jak byla kabina zabezpečena. To se může stát někde na vesnici, když správce nebo ten, kdo jde poslední, zapomene zamknout. Ale v lize…
U auta si někdo může říct, že to byla náhoda, že poberta nevěděl, komu patří. Ale dneska je to jinak. Hráči mají většinou služební auta od klubu, polepená klubovými znaky a sponzory, to byl asi i případ Lukáše Provoda. Zloděj šel tedy najisto, za vidinou cenného úlovku. Neříkám, že je to neúcta přímo k fotbalu, že by to fandové neměli dělat. Lupiče zajímá jen kořist, je jim jedno, koho okradou.
Příbram vyhrála v Karviné a z bezvýchodné pozice se dostává do situace, kdy může o záchraně opět uvažovat. Každé kolo, i když závěr ligy se blíží, nabádám nikoho neodepisovat. Stačí jedno nečekané vítězství, mužstvo nabere body a hlavně sebedůvěru a všechno je ještě otevřené. Ale musí vzestup potvrzovat v dalších kolech.
Když Zbrojovka Brno vyhrála v Budějovicích, vypadalo to s ní nadějně, že se nakonec zvedne. Ale teď nedokázala možná v rozhodujícím utkání porazit doma Teplice, i když hrály celý poločas o deseti. Jestli se chce Příbram ještě zachránit, a znovu radím neodepisovat ji, musí se činit v každém kole.
Pořád se nějak neumím vyznat v tom, jak funguje VAR. Rozhodují nejméně tři lidé, hlavní na hřišti, dva u obrazovky. A pořád takové chyby. Kapitán zlínského týmu Tomáš Poznar se po utkání s Pardubicemi vyjádřil proti penaltě ve prospěch hostí hodně ostře, řekl bych až nepřijatelně. Přitom právě záběry kamer ukázaly, že držení za dres tam bylo. Otázka zní, jak si to mohl dovolit. Já tady vidím určitou neúctu k profesi, ať je to hráč, rozhodčí, či funkcionář.
A hlavní chybu spatřuju v tom, že se neví, co se vlastně stalo, co se posuzovalo. Všichni pak tápou. Penalta být nařízena nemohla, protože faulu předcházel ofsajd, jiný faul, aut. Stačí to po utkání jasně říci, jak se několikrát už stalo, například po hektickém utkání Brno-Slavia, a všechno vypadá jinak. Takhle se nechává prostor čecháčkovským spekulacím a to je špatně. Fotbal tím jenom trpí.
