Praha - Spartou to všechno začalo. Plzeňský trenér Pavel Vrba si na lavičce Západočechů odbyl premiéru právě proti Letenským.
Psal se rok 2008 a fotbalový lodivod Viktorie ještě nemohl tušit, jaký vzestup s týmem zažije. Tehdy šel do utkání s tím, že by proti favoritovi bylo dobré bodovat, což se mu remízou 1:1 splnilo. V sobotu bude mít ambice vyšší. Výhra nad Spartou by totiž Viktoriány výrazně popostrčila směrem k ligovému titulu.
Od roku 2008 jsou utkání Plzně se Spartou ozdobou domácí soutěže a patří k tomu nejlepšímu, co lze v průběhu roku na českém trávníku vidět. Pojďme si připomenout nejzajímavější momenty posledních pět ligových duelů těchto dvou rivalů.
Plzeň - Sparta 1:0 (15. 9. 2012)
Podzimní duel asi netřeba dlouze rozebírat, ještě teď nejspíš leží sparťanským fanouškům v žaludku přifilmovaná penalta Davida Limberského, díky které Západočeši vyhráli.
Běžela 40. minuta zápasu, Horváth narazil Limberskému míč do vápna, ten se rozběhl a přepadl přes nastavenou nohu Hušbauera. Sudí Radek Matějek neváhal a ukázal na značku pokutového kopu. Opakované záběry ukázaly, že plzeňský bek padal ještě dřív, než se nohy protihráče dotkl.
Letenští pak spílali rozhodčímu i proto, že pár minut předtím neodpískal podobný zákrok na druhé straně po kontaktu Hušbauera s Procházkou.
Co na tom, že Plzeň byla většinu zápasu lepší, měla více šancí a vítězství si zasloužíla, když jediný gól padl po přifilmované penaltě.
Majiteli Sparty Danielu Křetínskému pak došla trpělivost a jal se chopit spravedlnosti tím, že předsedovi FAČR Miroslavu Peltovi přednesl jistá podezření ohledně vedení zápasů v profesionální soutěži. Odstartoval tak kauzu, která se dodnes nedobrala kloudných výsledků.
Sparta - Plzeň 1:3 (3. 3. 2012)
Tady si v loni Letenští výrazně zkomplikovali cestu za titulem, naopak Plzeň se do hry o celkové prvenství vrátila.
Než se domácí nadáli, měli v bráně dva góly. Bakoš s Pilařem Spartu dokonale zaskočili. Interesantní byla především druhá branka, na které měl druhou asistenci plzeňský brankář Pavlík, které přes celé hřiště přihrál do běhu Daridovi a ten posadil balón na hlavu Pilařovi.
Kweuke sice vzápětí snížil, ale to bylo vše. Výhru 3:1 pečetil ve druhém poločase Bakoš. I v tomto utkání se kopala jedna velmi sporná penalta. Jarošík zajel ve vápně do Pilaře, který se sice souboji vyhnul, ale na trávníku se přesto roztáhl jak široký tak dlouhý. Nařízený pokutový kop ale Horváth neproměnil, a tak nebyl předmětem dlouhých diskuzí.
Vyhecovaný zápas doplnilo také osm žlutých karet, jednu ale nechal sudí Kovařík v kapse, přestože to po ní volalo. A to když Zápotočný vyrazil špunty napřed proti tělu Koláře. Pro sparťanského obránce by to byla už druhá žlutá.
Plzeň - Sparta 0:2 (29. 8. 2011)
Není divu, že se Plzeňští před sobotou obávají nejvíce kamerunského bijce Leonarda Kweukeho. V loňském ročníku byl jediným střelcem Sparty proti Viktorii.
Hlavě podzimní duel byl zcela v jeho režii. Už v 5. minutě dopravil míč hlavou po centru ze standardní situace, po půl hodině hry zvyšoval, kdy v sólu obešel brankáře Čecha a skóroval do prázdné brány.
Plzeň v té době rozjížděla cestu za Ligou mistrů, ale v domácí soutěži ztrácela cenné body, které jí, jak se ukázal v úplném závěru ligy, scházely.
Plzeň - Sparta 1:0 (12. 3. 2011)
I tehdy se vědělo, že jde o hodně. Plzeň držela dvoubodový náskok a Sparta ji v boji o titul mohla předehnat. Ale nestalo se.
Celý zápas rozhodl jediný a opět trochu kuriózní moment. V 16. minutě měli domácí po faulu na Ďuriše k dispozici volný přímý kop pár metrů za šestnáctkou Letenských.
K exekuci se postavil špílmachr Západočechů Horváth, poradil se s Rezkem o tom, kde stojí Blažek a pak míč poslal přesně do šibenice. Sparťanský gólman sice balón škrtnul tak, že se odrazil od břevna, jenže odtud putoval těsně za brankovou čáru. Horváth v euforii běžel po ještě tehdy existujícím atletickém oválu ve Štruncových sadech a bouřlivě oslavoval.
I tentokrát se v utkání čile žlutilo. Rozhodčí Zelinka sáhl do kapsičky celkem desetkrát.
Sparta - Plzeň 0:1 (21. 8. 2010)
Už podzimní duel rozhodla jediná trefa ve prospěch Plzeňanů. Postarala se o ni tehdy rodící se hvězda Petr Jiráček.
V 60. minutě vybízel Horváth pasem Koláře do útoku po křídle, jenže do trajektorie přihrávky vběhl nastartovaný Jiráček, potáhl si míč kolem překvapených obránců a střelou na zadní tyč překonal Blažka.
Tehdy jen málokdo mohl tušit, že jediný střelec gólu bude o necelý rok později hlavním tahounem národního týmu na fotbalovém Euru.
