Nejen provokování Rusů. Chorvatští fotbalisté zpívali písničky odkazující na válečná léta

ČTK ČTK
8. 7. 2018 15:28
Domagoj Vida po vyhraném čtvrtfinále nad Ruskem popichoval odkazy na ukrajinský konflikt, v šatně týmu pak hrály písně odkazující na válečné roky.
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová slavila v čestné lóži i s fotbalisty v kabině
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová slavila v čestné lóži i s fotbalisty v kabině | Foto: Reuters

Soči - Vítězství ve vyřazovacích bojích světového šampionátu chorvatští fotbalisté náležitě oslavili. Po osmifinále i čtvrtfinále se za nimi v kabině zastavila také prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová, oděná do bílo-červeně kostkovaného dresu. Oslavy doprovodili Chorvaté i písněmi, které přitom u některých pamětníků nedávné historie, zejména těch ze Srbska, vzbudily negativní ohlasy.

Mezi oblíbené autory fotbalistů totiž patří Marko Perkovič Thompson, spojovaný s chorvatskou nacionalistickou scénou a velebením fašistického ustašovského režimu z období druhé světové války. Thompsonův hit Bojna Čavoglave, proslavený během občanské války v 90. letech, je na videích ze šatny, zveřejněných na sociálních sítích, k nepřeslechnutí. V jeho textu přitom nechybí výhrůžka Srbům, které dostihne chorvatská ruka i v jejich vlasti.

Písnička navíc začíná ustašovským pozdravem "Za dom spremni", za jehož skandování na stadionu po kvalifikačním utkání před minulým šampionátem v Brazílii vystavila FIFA desetizápasový trest obránci chorvatské reprezentace Josipu Šimuničovi. Zmíněná věta, která znamená "Pro vlast připraveni", se za druhé světové války používala jako oficiální pozdrav ve fašistickém Nezávislém státu Chorvatsko.

Bez negativních konotací ale není ani další hráči zpívaná Thompsonova písnička Lijepa li si, opěvující krásy Chorvatska. V jednom z veršů totiž zpěvák velebí půvaby Herceg-Bosny, tedy zejména Chorvaty osídlené části Bosny a Hercegoviny. Toto jméno za tamní občanské války dostala mezinárodně neuznaná republika bosenských Chorvatů, jejíž některé představitele odsoudil Haagský tribunál za válečné zločiny.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Učitelské platy by měly narůst na 130 procent průměrné mzdy, schválili to poslanci

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě zřejmě bude stanoven zákonem. Sněmovna v pátek v rámci novely učitelského zákona schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se tyto platy měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO).

Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili vzhledem k tomu, že to dnes nestihli ve lhůtě vyhrazené k přijímání zákonů, která končí ve středu a v pátek dvě hodiny po poledni. Projednávání novely by měla sněmovna dokončit nejdříve příští týden ve středu.

Novela má mimo jiné umožnit, aby na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli až tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Nesouhlasí s tím pedagogické fakulty, profesní organizace a školské odbory. Proti jsou také vládní sociální demokraté, komunisté nebo lidovci. Návrh pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.

Piráti naopak neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Šanci mají bakaláři z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy