reklama
 
 

Kdo projde skulinou? Rusy motivují telefonáty od Putina, Chorvaté oprášili bronzové vzpomínky

7. 7. 2018 9:00
Ani doma se od hráčů pořadatelské země mnoho nečekalo, teď stojí ruský medvěd před branami semifinále. A s jídlem mu roste chuť. Nicméně hratelnou pravou část pavouka hodlají k postupu do boje o medaile využít také Chorvaté s nejsilnější generací.

Soči - Jejich příprava na domácí šampionát právem vzbuzovala rozpaky, Rusové vstupovali do turnaje jako nejhůře postavené mužstvo žebříčku FIFA. Nikdo jim nevěřil, měli se strachovat o postup ze skupiny. Přesto dnes v boji o semifinále vyzvou ambiciózní reprezentaci Chorvatska.

Sborná ve skupině rozstřílela Saúdskou Arábii a Egypt, pak se oklepala z porážky od Uruguaye a v osmifinále udolala Španělsko. A rázem je celá země na nohách. Ale trenér Stanislav Čerčesov euforii mírní. "Zápas se Španěly už je historie, teď jsme myšlenkami jinde," říká bývalý brankář.

Rusové dosáhli už po penaltovém vyřazení pár let nazpět úřadujících mistrů světa i Evropy na senzační úspěch, přísně vyhlížející kouč však nechce nechat tým uspokojit. Náhle přebujelé ambice veřejnosti jdou stranou mužstva, které se dívá pouze na čtvrtfinále.

"Nedíváme se na televizi, nečteme noviny, koncentrujeme se na naši práci. Zároveň doufáme, že ta důležitější utkání jsou stále před námi," hlásí Čerčesov. Se svými svěřenci postoupil poprvé v historii Ruska do play off mistrovství světa a může vyrovnat počin SSSR z roku 1966.

Jakkoli si Rusové nechtějí zvýšený tlak připouštět, před zrakem jednoho muže se neschovají. "Vladimir Putin volal před zápasem se Španěly i po něm, podpora nejvyššího představitele je samozřejmě příjemná. Hráči o tom vědí, je to pro nás motivace navíc," přiznává Čerčesov.

Rusům nakonec nevadí ani téměř stoprocentní složení mužstva z ruské ligy, jež zdaleka nedosahuje kvality západoevropských soutěží. "Hrát na západě není všelék. Kdysi jsme tam měli větší zastoupení a národní tým neměl dobré výsledky," připomíná čtyřiapadesátiletý trenér.

Vlivem povedeného vystoupení na domácím šampionátu se přeci jen zdá, že se Evropa může dočkat exportu nových Aršavinů. O šikovného záložníka Alexandra Golovina má údajně zájem Chelsea a Barcelona, vytáhlý kanonýr Arťom Dzjuba by mohl zamířit do Cardiffu.

Čerčesov nevzal na mistrovství světa naturalizované Rusy německého původu Romana Neustädtera a Konstantina Rausche, zato angažování Brazilce Mária Fernandese vychází výborně. Technický pravý obránce hraje od roku 2012 za CSKA Moskva a etabloval se i v reprezentaci.

"Dlouho a tvrdě jsme trénovali, tenhle výsledek si zasloužíme," podotýká Fernandes. "A budeme bojovat dál. Hrajeme jako tým, žádný voják není v poli sám. Ve čtvrtfinále to bude stejné," věří sedmadvacetiletý bek.

Bronz z roku 1998? Tato generace míří výše

Domácí se sborná sice působí jako rozjetý vlak, ale favoritem čtvrtfinále jsou Chorvaté. Skulinka v pravé části pavouka mistrovství světa je pro ně nesmírně lákavá, postup do semifinále přes Dány a Rusy je s veškerou úctou a respektem k soupeřům pro "Kostkované" více než schůdný.

Stejně jako Rusové vydřeli Chorvaté postup z osmifinále až na penalty. Kapitán Luka Modrič nejprve neproměnili šanci z pokutového kopu v prodloužení, ale při rozstřelu si vzal míč znovu a se štěstím jej procedil za dánského mága Kaspera Schmeichela. Zalila ho úleva.

"Ta zodpovědnost byla na mně, musel jsem to dokázat. Chtěl jsem, aby náš tým potvrdil svůj talent, aby prošel dál. Nebyl to nejhezčí zápas, ale o krásu nešlo," vrací se Modrič k bitvě proti Dánsku. Skvělý výkon brankáře Danijela Subašiče korunoval vítěznou penaltou Ivan Rakitič.

Chorvatsko tak dále sní o medaili, po 20 letech od bronzového zápisu týmu kolem Davora Šukera, Slavena Biliče nebo Zvonimira Bobana ve Francii. Šuker tehdy nastupoval za Real Madrid a byl vyhlášen druhým nejlepším hráčem turnaje po Ronaldovi.

V podobné roli je teď Modrič, rovněž opora královského klubu z Madridu. "Hrát na šampionátu je obrovská čest, ale zvednout trofej jako kapitán? To je nemyslitelné," uvažuje dvaatřicetiletý záložník, který hraje už na pátém velkém turnaji, ale o medaile nebojoval ještě ani jednou.

Od Modriče se příliš se neliší ani osudy dalších Chorvatů působících v nejlepších klubech Evropy. Mario Mandžukič, Ivan Perišič, Ivan Rakitič, Danijel Subašič. To jsou (až na Perišiče) třicátníci, kteří mají nejspíš poslední šanci. Příště už bude tahounem třeba Ante Rebič.

Napodobí Chorvaté své idoly z mládí a projdou skulinkou přes domácí sbornou do semifinále? Pokud ano, narazí na Anglii, nebo Švédsko. Nic neřešitelného. Před fotbalovou zemí, ve srovnání s Českem s polovičním počtem obyvatel, se otevírá obrovská možnost.

Poslední čtvrtfinále startuje v Soči ve 20 hodin českého času.

autor: Ondřej Zoubek | 7. 7. 2018 9:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama