Milán - "Proč tam mám jít, do pr**le, já? Potřebujeme vyhrát, ne remizovat!" vykřikl záložník Daniele De Rossi, když ho trenér italské reprezentace ve druhém poločase barážového utkání se Švédskem vyzval, aby se začal rozcvičovat. Zavrtěl hlavou a ukázal na vedle sedícího útočníka Lorenza Insigneho, ať jde hrát raději on.
Itálie v tu chvíli potřebovala vstřelit dva góly, aby postoupila na nadcházející mistrovství světa, které příští léto uspořádá Rusko. Nedala je, a poprvé od roku 1958 tak bude na šampionátu chybět.
Buffon apologises for crying because he doesn't want to let down the Italian kids at home who one day want to follow in his footsteps 😥
— Empire of the Kop (@empireofthekop) November 14, 2017
(🎥 @casadelfutbol)pic.twitter.com/M6W6VKRkeB
Brankář Gianluigi Buffon odcházel ze hřiště v slzách, právě na mistrovství chtěl svoji reprezentační kariéru ukončit. Místo toho, aby se stal jediným fotbalistou, který startoval na šesti světových šampionátech, končí neslavně po zpackané kvalifikaci. A s ním tři další veteráni - zmiňovaný De Rossi i obránci Andrea Barzagli a Giorgio Chiellini.
"Omlouvám se za výsledek, nedali jsme góly," prohlásil trenér Giampiero Ventura po zápase. Když se novináři zeptali, zda vezme odpovědnost za historický výbuch na sebe a odstoupí, uvedl jen, že všechno musí probrat s vedením fotbalového svazu.
Brazilské fiasko Italy neprobralo
Příčinu krachu je ale potřeba hledat dál než v baráži, kterou protivník ze Švédska odehrál po všech stránkách lépe. Na problémy si Italové zadělali už v roce 2014, kdy po návratu z mistrovství světa v Brazílii hodnotili tehdejší neúspěch a hledali cestu, jak fotbal ve své zemi odpíchnout znovu kupředu.
Poté, co v Brazílii vypadli z turnaje už v základní skupině, odstoupil nejen trenér Cesare Prandeli, ale i vedení svazu. Na nového předsedu tehdy kandidovali Demetrio Albertini, bývalý reprezentant a dlouholetý hráč AC Milán, a Carlo Tavecchio, politik a fotbalový funkcionář, tehdejší šéf italského amatérského fotbalu.
Albertini, který měl za sebou čerstvou zkušenost s prací místopředsedy svazu, nabízel změny. Inspiroval se německým úspěchem a podobné reformy, které vynesly zpátky na světový vrchol fotbal v Německu, hodlal zavést i v Itálii. Důraz dával na mládežnické akademie, podporu mladých hráčů a reorganizaci soutěží. Tavecchio se vymezoval proti velkým klubům, nabízel svoje dlouholeté zkušenosti z fotbalového zákulisí a k reprezentaci chtěl vrátit svazové trenéry, kteří by se posouvali od mládeže až k áčku.
Revolučních změn, které přinášel Albertini, se svazoví voliči zalekli a přednost dali Tavecchiovi. Ten prokázal šťastnou ruku při výběru trenéra pro kvalifikaci na Euro 2016. Ustoupil od myšlenky povolat kouče od mládežnických výběrů a vedením mužstva pověřil Antonia Conteho z mistrovského Juventusu. Přestože Italům chyběly hvězdy, jimiž oplývali v minulosti, dotáhl Conte tým až na závěrečný turnaj.
Jak neprodat záchrannou vestu na Titaniku
Kromě toho se ale v Itálii neměnilo nic. Nejvyšší soutěž se dál hraje na rozpadajících se stadionech, z poloprázdných ochozů znějí rasistické a fašistické pokřiky, marketingové a PR strategie klubů jsou zoufale zastaralé. Italský novinář Carlo Garganese říká, že kluby v jeho zemi by "neprodaly ani záchrannou vestu na Titaniku".
Když k tomu připočteme nezáživnou hru většiny klubů, není divu, že se o italský fotbal sponzoři a globální televizní společnosti zrovna neperou.
Na hřišti navíc chybí italští fotbalisté, místo kterých hrají cizinci. Fanoušci v zemi si často utahují z Angličanů a z toho, jak příliv drahých zahraničních hvězd do Premier League oslabil anglickou reprezentaci.
#DeRossi: "Che cazzo entro io? Non dovemo pareggià, dovemo vince!", indicando Insigne. pic.twitter.com/Vr2uTy9wnF
— Valerio Curcio (@ValerioCurcio) November 13, 2017
Na rozdíl od Italů se ale Anglie na světový šampionát do Ruska 2018 dostala a tamní svaz několika opatřeními začal podporovat nasazování mladých domácích fotbalistů a naopak omezil přístup mimoevropských fotbalistů do anglického fotbalu.
Sbohem, fotbalové mumie
Když trenér Conte loni od italské reprezentace odcházel, jmenoval Tavecchio jeho nástupcem Giampiera Venturu. Trenér z malých regionálních klubů si měl poradit s nedostatečným výběrem špičkových hráčů, za celou kvalifikaci ale nedokázal najít fungující složení týmu ani herní systém. Tvrdohlavě trval na svém oblíbeném systému 4-2-4, se kterým jeho svěřenci vybouchli ve Španělsku a nedokázali doma porazit Makedonii.
Účtování je nyní až hrozivé. Tavecchiovo vedení skomírajícímu calciu obrodu nepřineslo, reprezentace se navíc srovnává s historickým propadákem. "Musíme se rozloučit s mumiemi, které vedou náš fotbal, a místo pro mladé udělat nejen na hřišti. Děkujeme, vypadněte," napsal po barážovém fiasku na sociální síti Paolo Cannavaro, obránce ligového Sassuola a bratr mistra světa Fabia Cannavara.