O výhře 1:0 v semifinálové skupině nultého ročníku soutěže, která vznikla z dřívějšího Poháru mistrů evropských zemí, rozhodla po hodině hry branka kanonýra Horsta Siegla.
"Už postupem do semifinálové skupiny si Sparta získala v Evropě velké jméno. Byl to úspěch, který měl větší odezvu v zahraničí než u nás doma, zavzpomínal pro Aktuálně.cz tehdejší trenér Letenských Dušan Uhrin starší. "Barcelona dokázala, že je velké mužstvo, ale i ona je porazitelná, i když na své cestě ke konečnému prvenství podlehla jen Spartě."
Před třemi lety fanoušci letenského celku zvolili tento duel sparťanským zápasem století.
Líbí se mi video @YouTube https://t.co/wgsE2TynOe AC SPARTA PRAHA-FC BARCELONA 1:0 (1.4.1992)
— Lubomír Stejskal (@LubomirStejskal) November 13, 2018
Tah s Vonáškem vyšel
Uhrinovi svěřenci, kteří nastoupili netradičně v bílých dresech, naznačili svoje možnosti už na podzim na Nou Campu, kde na úvod skupiny prohráli těsně 2:3. Poté Sparta doma zdolala Dynamo Kyjev a dvakrát remizovala s Benfikou Lisabon. Barcelona měla po čtyřech zápasech na kontě tři vítězství a jednu remízu.
Kouč Katalánců Johan Cruyff se na Letné musel obejít bez bulharského kanonýra Christa Stoičkova, jehož vyřadily dvě žluté karty. Sestava hostů přesto vzbuzovala respekt - v brance stál zkušený Andoni Zubizarreta, před ním skvělý exekutor přímých kopů Nizozemec Ronald Koeman, v záloze Dán Michael Laudrup či současný trenér Manchesteru City Josep Guardiola.
Cruyffův protějšek Uhrin kromě osvědčených opor v čele s brankářem Petrem Koubou, obránci Jozefem Chovancem a Jiřím Novotným, záložníky Martinem Frýdkem a Václavem Němečkem či útočníkem Sieglem překvapivě postavil do základní sestavy i Romana Vonáška, jenž do té doby odehrál za Spartu pouhé dvě minuty.
"Tah s Vonáškem vyšel, potvrdil tehdy to, co naznačoval už v trénincích," vzpomíná Uhrin. "Ale velký zápas sehrál i Mistr a několika perfektními zákroky na sebe upozornil Kouba."
Domácí začali opatrně, Barcelona zase podle svého zvyku uspávala soupeře zdánlivě neškodnými přihrávkami ve středu hřiště, po nichž přicházel bleskový úder. Sparťany několikrát podržel výtečný Kouba, jeho spoluhráči se postupně čím dál více osmělovali i v útoku. V závěru první půle se Barcelona dokonce uchýlila ke zdržovací taktice.
Koemanova slova, že tohle mužstvo neumí hrát defenzivně, najednou neplatila a Nizozemec hledal přihrávkami častěji svého brankáře než útočníky. Statistici mu napočítali hned šest malých domů. Jen o pár měsíců později bylo přijato pravidlo, které tento zdržovací manévr trestá nepřímým volným kopem.
V závěrečné půlhodině předvedla Sparta nevídaný tlak. Nejdříve trefil Černý tyč, o chvíli později Vrabec z přímého kopu břevno. Akce pokračovala a od Černého se míč dostal k Sieglovi, který v 66. minutě zblízka překonal Zubizarretu.
"Míč v barcelonské síti byl výsledkem našeho obrovského tlaku a několika šancí. Bylo důležité, že po odraženém míči od břevna zatáhl další akci Pavel Černý až k postranní čáře, perfektně odcentroval a já vlastně jen nastavil nohu," vzpomíná Siegl.
Vzápětí ještě tentýž hráč nastřelil břevno, ale nejtěsnější skóre už se nezměnilo. "Po našem vedoucím gólu se Barcelona dostala pod psychický tlak a nakonec mohla prohrát i výrazněji. Vždyť třikrát skončil míč na tyčích její branky," dodává Uhrin.
Žádný šprým
"Žádný šprým - zase máme velký tým!" hlásal následující den titulek deníku Sport. "Ve fotbalovém kumštu nedostižnému Laudrupovi tvrdě konkuroval Mistr, těžko zastavitelný. Dvě překvapení: výkon Černého a novice Vonáška. Celkově: souboj taktiky s vynikající Barcelonou vyhrála Sparta!" zhodnotila utkání Mladá fronta DNES.
Barcelona si i přes první porážku nakonec nenechala ujít postup do finále. V něm v prodloužení porazila Sampdorii Janov a poprvé ovládla nejprestižnější klubovou soutěž.
Později to tým kolem Argentince Lionela Messiho dokázal ještě čtyřikrát, naposledy před pěti lety. V dalších pěti duelech s českým zástupcem v Lize mistrů Barcelona bez větších potíží uspěla, až loni dokázala na Camp Nou uhrát bezbrankovou remízu Slavia.
Ohlasy po zápase s Barcelonou:
Dušan Uhrin, trenér: "Po velké šanci Barcelony někdy kolem desáté minuty se moji svěřenci tak trochu lekli, hráli zakřiknutě, s příliš velkým respektem. Po přestávce jsme však už podali velice kvalitní výkon, pochvalu si zasloužilo celé mužstvo. Velký zápas sehrál Mistr, několika perfektními zákroky na sebe upozornil Kouba a vyšel i tah s Vonáškem, který potvrdil to, co naznačoval už v trénincích. Barcelona dokázala, že je velké mužstvo, ale i ona je porazitelná, i když na své cestě ke konečnému prvenství podlehla jen Spartě. Po našem vedoucím gólu se dostala pod psychický tlak a nakonec mohla prohrát i výrazněji. Vždyť třikrát skončil míč na tyčích její branky. Sparta si už postupem do semifinálové skupiny získala v Evropě velké jméno. Byl to úspěch, který měl větší odezvu v zahraničí, než u nás doma."
Horst Siegl: "Míč v barcelonské síti byl výsledkem našeho obrovského tlaku a několika šancí. Bylo důležité, že po odraženém míči od břavna zatáhl další akci Pavel Černý až k postranní čáře, perfektně odcentroval a já vlastně jen nastavil nohu. Při druhé gólové přílkežitosti, kdy jsem obešel i brankře, mě skvěle uvolnil "Béda" Vrabec. Škoda, že jsem z těžkého úhlu střílel slabší nohou, jinak bych se asi trefil."
Roman Vonášek: "Byl to můj první zápas v Lize mistrů a hned ozdobený báječným triumfem v úžasné divácké atmosféře. Vzpomínám si, jak při obědě před zápasem mně trenér Uhrin řekl, že nastoupím a to hned od začátku. Trému jsem neměl, spíš jsem chtěl dokázat, že nebudu jen hráčem do počtu. Snad se mi to povedlo."
Petr Vrabec: "Vítězství 1:0 v pražské odvetě jsem si moc cenil. Ale největší zápas svého života jsem sehrál v prvním utkání na její půdě, kde jsme prohráli 2:3. Bylo pro mne velice příjemné, že se mi podařilo vyrovnat na 1:1 a je jen škoda, že jsme se tehdy nevrátili do Prahy s vytouženou remízou, měli jsme k ní blízko. Mimochodem tato těsná porážka napověděla, že i s tímto evropským fotbalovým gigantem jsme mohli sehrát vyrovnané partie."
