reklama
 
 

Schickova kariéra musí být pro všechny motivací, v Itálii se stal po roce velkou hvězdou, říká Barák

29. 8. 2017 15:34
Záložník české reprezentace Antonín Barák si během letošního mistrovství Evropy do jednadvaceti let obnovil svalové zranění, kvůli kterému toho v přípravě italského Udine příliš neodehrál. Bývalý fotbalista Slavie si ale v posledním kole italské ligy připsal premiérových zhruba čtyřicet minut. A dočkal se i pozvánky do reprezentace.

Jak jste na tom zdravotně po těžkém zranění z mistrovství Evropy do jednadvaceti let?

Zdravotně už jsem zhruba dva týdny stoprocentně připravený. Cítím se dobře. Za první tým Udine jsem žádný přátelský zápas neodehrál, ale s juniory jsem si dva zápasy zahrál.

Nebyl jste během rekonvalescence netrpělivý?

Na Euru jsem do toho ani moc nezasáhl a samozřejmě jsem byl netrpělivý hodně, protože jsem chtěl začít, co nejdříve. Ale říkal jsem si, že jsem si to obnovil podruhé a nemá cenu to znovu uspěchat. I klub chtěl, abych byl hlavně stoprocentně připravený na návrat.

V Udine vás do ničeho netlačili?

V klubu mi každý den dělali vyšetření, takže věděli, jak jsem na tom, takže nehrozilo, abychom něco uspěchali. Očekávání bylo, že bych po čtyřech týdnech začal s týmem. Nakonec se to protáhlo na šest týdnů. Nechtěli totiž nic riskovat. 

Takže zdravotní péče v Udine je profesionálnější než ve Slavii?

Ve Slavii jsem se ani po zranění nevracel, protože jsem se zranil nějaké dva týdny před koncem sezony. Ze začátku ani nevěděli přesně, co mi bylo, takže se to ani nijak extra neřešilo. Takže to zranění spíš tak doběhlo. V Udine je ta péče samozřejmě o něčem jiném, když v tom zdravotnickém týmu je asi dvanáct lidí a ve Slavii jsou třeba tři. V Česku se na tu rekonvalescenci asi neklade takový důraz, ale myslím si, že je to právě cesta.

Co říkáte na svou premiéru v italské lize?

Během mé premiéry v Itálii přišel plný stadion. Hráli jsme proti SPAL Ferrara, tedy týmů, který hraje poprvé v historii Serii A. Zápas se nám bohužel moc nepovedl, protože zatím moc herně dobře nehrajeme. Sice jsme dohnali dvoubrankovou ztrátu, ale v nastaveném čase jsme si bod nechali vzít a zahodili jsme ten comeback do zápasů. Navíc máme z prvních dvou kol nula bodů, takže to není dobré. 

Nepřekvapila vás pozvánka do reprezentace po necelých čtyřiceti minutách v ostrém zápase?

Po té pauze zaviněné zraněním jsem byl nominací trochu překvapený. Moc jsem nepočítal, že se objevím hned v reprezentaci. Myslím, že mi pomohlo, že jsem nastoupil do toho posledního zápasu v lize.

Nemyslíte, že jste třeba trochu oblíbencem trenéra Karla Jarolíma?

Je možné, že pan trenér Jarolím na mě více sází. Tu šanci jsem dostal od něj, navíc se mi povedlo dát i nějaké góly. Ale nic si nenalhávám ty góly San Marinu se nedávají srovnávat třeba s góly proti Severnímu Irsku nebo Německu.

V Itálii teď plnil titulky novin Patrik Schick. Nevyptávali se vás spoluhráči na něj?

O Páťovi jsem se takhle s klukama bavil. Celá Serie A ho zná, udělal si tam velké jméno. Hodně mu to přeju a doufám, že se v Říme chytne a bude i pro národní tým velkým přínosem. Myslím si, že o jeho kvalitě nemůže nikdo pochybovat. Je to příklad a motivace pro všechny.

Když mu nevyšlo angažmá v Juventusu, tak jste ho trochu přes sociálně sítě poškádlil. Jak to vzal?

Já jsem si z něj udělal srandu a hned jsme si potom psali. On samozřejmě ví, jak já komunikuju, takže to bral úplně v pohodě. Věděl jsem, že je špatný z toho, že se mu to s tím Juventusem nepovedlo, takže jsem za něj rád, že to teď do Římu vyšlo.

Co může s Patrikem takový přestup udělat?

Nedokážu říct, co Patrik prožívá. Vím, co prožíval na Euru, tam samozřejmě už byl myšlenkami v Juventusu. Určitě si přál, aby to dopadlo. Nechci říct, že by to ovlivnilo jeho výkon na turnaji, ale takový přestup by prožíval každý. I třeba to, co zažil na letišti v Římě, musel to být pro něj velký zážitek.

Nemrzí vás třeba, že Udine není na jihu Itálie, kde všechno prožívají daleko intenzivněji…

Udine je takové klidnější, ale jsem rád, že jsem přestoupil do Udine. Uvidíme, možná se nakonec podívám i na jih Itálie, kde ten fotbal prožívají ještě více.

Pomáhá vám v začátcích Jakub Jankto, který v Itálii působí od dorostu

Cokoli potřebuju, tak se Kuba hned nabízí. Je skvělé, že se na něj můžu obrátit, protože tím, že je v Itálii už dlouho, tak nemá s ničím problém. Snažím si ale všechno řešit sám, abych se učil, takže nechci příliš využívat. Když třeba nerozumím přesně trenérovi, tak se Kuby zeptám, ale snažím se být soběstačný.

Jak jste na tom s italštinou?

Teď nám dali hodiny italštiny, takže ji mám dvakrát týdně od klubu. Nejvíce mě posouvá ta konverzace v kolektivu. Už docela rozumím, když se bavíme o fotbale, protože ty slovíčka jsou jednoduchá. Má slovní zásoba ale zatím ještě není taková, abych se zvládl bavit o důležitých věcech. Zlepšuje se to a musím říct, že mě ten jazyk i baví. 

autor: David Janeczek | 29. 8. 2017 15:34

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama