Brusel - Uplynul téměř přesně rok, co ve fotbalové reprezentaci skončila jasná brankářská jednička a rekordman v počtu startů Petr Čech, ale národní tým se s absencí své hvězdy dokázal vypořádat. A to především díky Tomášovi Vaclíkovi. Gólman Basileje ukazuje, že má na to být Čechovi důstojným nástupcem a nepouštět do branky nikoho jiného.
Když nemohl hrát za národní tým Tomáš Rosický, fanoušci i odborná veřejnost řešili, že není adekvátní náhrada. To samé, když v reprezentaci skončili kanonýři Jan Koller a Milan Baroš. Když ale skončil jedenáctinásobný nejlepší český fotbalista Čech, do branky bylo připraveno hned několik kvalitních gólmanů a jen málokdo považuje gólmanský post za současnou slabinu českého celku.
"Je to příjemné. Mnohem lepší, než kdyby se řešilo, že Petr týmu chybí. Těší mě, že náš kolektiv brankářů ho dokázal zastoupit," řekl Vaclík novinářům.
"Tak on i Petr měl za sebou skvělé brankáře, kteří jen měli smůlu, že byl Petr o kousek lepší a chytal ve velkém klubu. Ale nemyslím si, že za celou tu éru Petra by ho ostatní kluci nedokázali zastoupit. To se ukázalo, když byl zraněný," uvedl trenér reprezentačních gólmanů Jan Stejskal, který se u národního týmu pohybuje od roku 2001.
"V klubech prostě s brankáři dobře pracují a to se pak odráží i v reprezentaci. Proto nemáme s tímto postem problém. Je to dlouhodobá záležitost. Vždy jsme měli skvělé brankáře a na to se navazuje. A až tito kluci skončí, tak nepochybuji, že tu budou další stejně kvalitní. Je pro nás plus, že je vždy kam sáhnout. Už teď máme v mládežnických reprezentacích velké talenty," poukázal například na gólmany z výběru do 19 let Martina Jedličku a Jana Plachého.
Současný trojlístek brankářů Tomáš Vaclík, Jiří Pavlenka a Tomáš Koubek navíc má tu výhodu, že se mohl při reprezentačních srazech učit právě od Čecha, jemuž Vaclík dělal pět let trojku a dvojku.
"Je samozřejmě dobře, když ti mladší kluci občas vidí, jak tvrdě pracuje starší brankář a mohou od něj něco získat. Když přišel mladý Tomáš Vaclík, tak se mohl učit od Petra Čecha. To samé Tomáš Koubek a Jirka Pavlenka, kteří se teď zas mohou učit od Jardy Drobného, který s námi také jezdí," připomněl Stejskal sedmatřicetiletého gólmana Brém, který o současný sraz přišel kvůli menší operaci. "Mohou se od něj přiučit něco třeba v přístupu. Kluci jsou navíc výborní, že si vzájemně nezávidí, ale pomáhají," ocenil.
Všech pět soutěžních utkání od Čechova odchodu do reprezentačního důchodu odchytal Vaclík, k tomu nastoupil i do tří ze čtyř přípravných utkání. Sám sebe však jako jasnou jedničku nebere.
"Sice jsem odchytal skoro všechno, ale neberu to, jako že jsem jasná jednička. Jen se snažím odvést maximum, aby trenér nemusel řešit, že tam raději dá někoho jiného," uvedl Vaclík. "Jistého neměl nikdy nic ani Petr. Výkonnost si musel udržovat. To, že si ji udržel tolik let, je jen jeho zásluha. Stejnou šanci má Tomáš Vaclík, ale i Tomáš Koubek, Jirka Pavlenka nebo Jarda Drobný, kterýkoli z brankářů," dodal Stejskal.
Ačkoli teď pravidelně chytá, nevidí Vaclík větší rozdíl od doby, kdy kryl záda Čechovi. "Mě to bavilo vždycky. Předtím jsem věděl, že chytat nebudu. Teď mě to baví stejně, jen chytám. Já si myslím, že jsem se v přístupu nezměnil, jen jsem vytížený. S Petrem jsme stále v kontaktu jako kamarádi. Občas si napíšeme. Na srazech reprezentace mi chybí jako člověk, protože parťák to je výborný. Ale jako gólman mi samozřejmě nechybí, protože tím, že skončil, se mi otevřela možnost chytat," culil se Vaclík.
