Praha - Hodně lidí mu fotbalovou penzi rozmlouvalo, ale Tomáš Jablonský už byl rozhodnutý. Ve Zbrojovce Brno se domluvil na předčasném ukončení smlouvy a jeho nová pozice zní: koordinátor péče o zahraniční hráče a mládež.
"Postupem času jsem si uvědomoval, že důležitější je být s rodinou než na hřišti. A to, čím jsme si v červnu prošli, mě jen utvrdilo v tom, že chci být co nejblíž mámě a bráchům. Život je krátký, nevíte, co se může stát zítra. Svého rozhodnutí určitě nelituju," říká obránce s přesnou levačkou, který si připsal i dva starty za reprezentační jednadvacítku.
Pod sebou má přibližně třicet svěřenců. Většina z nich jsou náctiletí kluci z Balkánu, kteří mají být za pár let oporami Slavie, zatím jsou ale vyjukanými mladíky v cizí zemi.
"Jsem pro ně takový velký brácha. Dostávám se s nimi do kontaktu ještě předtím, než je slávističtí fanoušci spatří. Práce s nimi mě baví nejvíc, mají takové to klukovské nadšení. Díky tomu, že jsem fotbal hrál na nejvyšší úrovni, poznal jsem Ligu mistrů a Evropskou ligu, můžu jim předávat zkušenosti," pokračuje Jablonský.
Zahraniční posily přihlašuje na cizinecké policii, vyřizuje za své svěřence víza nebo zdravotní pojištění. To je běžná agenda. Mezi speciální požadavky ale patří třeba ten, jejž řeší nyní - kluci, kteří jsou ubytovaní v tréninkovém areálu na Xaverově, touží po společenské místnosti, aby se měli kde scházet.
"Tomu já stoprocentně rozumím. A jestli si je pak taky ohlídám, aby tam nepařili? To už není moje kompetence, bydlí tam s nimi asistenti trenéra Řeháka, ti na ně dávají pozor," směje se muž, který je známý nejen svou fotbalovou kariérou, ale také tím, že umí hrát velmi obstojně na klavír.
Kromě zahraničních hráčů na hostováních spadá do jeho gesce také péče o borce áčka. Naštěstí pro něj Slavia v zimě nepřivedla žádného cizince, stávající členové kádru jsou už z velké většiny aklimatizováni. To ve Spartě, to by byl jiný fofr.
Nejméně práce je pak paradoxně s největší slávistickou hvězdou Dannym. Záložník, za nějž Zenit Petrohrad před lety zaplatil 800 milionů korun, má v Praze svůj vlastní tým.
"Jaký je to profesionál, to vidíte i na hřišti. Na každé angažmá si s sebou bere několik lidí, protože si je prostě může dovolit. Ať přijede kamkoli, je soběstačný. Je ještě na jiném stupni než ostatní zahraniční hráči," popisuje Jablonský.
Příliš práce nemá ani se Simonem Delim a Michaelem Ngadeuem, africkými oporami Slavie. O nich kolují historky, že si s ničím pranic nelámou hlavu - třeba když někde ťuknou svoje auto, tak jsou schopni nad tím jen mávnout rukou.
Jablonský je poznal ještě jako hráč, nalevo od Deliho odehrál řadu zápasů. A ani na jednoho nedá dopustit. "Jsou sví. Nestresují se zbytečnými starostmi a přenášejí to na hřiště. Možná právě proto jsou tak dobří. Je to vidět hlavně u Simona - hraje s nadhledem, věří si. Z jeho strany vypadá fotbal jednoduše, ale je to jeden z nejlepších stoperů v české lize," říká.
