Glosář - Sláva nazdar výletu, chtěli jsme bod, už je tu! I takhle si mohli Michal Bílek a jeho chlapci výskat cestou z dánské Kodaně.

A oprávněně. Odstartovat kvalifikaci o MS 2014 bodovým ziskem ze hřiště jednoho z předpokládaných favoritů skupiny, to je samozřejmě terno.

Remíza 0:0 v Dánsku však v sobě, řečeno "po csaplárovsku", nese i jistou past. Konkrétně jde o výkon českého týmu v ofenzivní fázi. Ta se totiž prakticky nekonala.

Ano, do Kodaně si český tým oslabený mnoha ztrátami jel pro bod, což předpokládalo tuhou obranu. Ta pak, i v netradičním složení sestavy, plus mínus fungovala.

Byť čistému kontu několikrát pomohlo selhání Dánů v koncovce a tradičně i hbité zákroky Petra Čecha.

V říjnu budou potřeba i góly. Kdo je dá?

Ale, řečeno pro změnu "po klausovsku": nekvalita hry směrem dopředu byla důvodem zdvihnout varovně obočí.

Kvalifikace totiž na podzim pokračuje říjnovými zápasy, jež Češi sehrají na domácí půdě: a Maltu i Bulharsko bude zapotřebí porazit. K tomu je však nezbytná drobnost: v každém těch zápasů vstřelit alespoň jeden gól.

Což je ztracené umění, na které by se Češi měli hodně rychle rozvzpomenout. (Nejlépe už v úterní přípravě proti Finsku).

Že totiž Bílkovi chlapci neskórovali ve třech posledních zápasech, tedy proti Portugalsku, na Ukrajině a v Dánsku, to rozhodně není náhoda.

Bod z Dánska je sice príma a v danou chvíli připomíná zlatý poklad. Jenže pokud ho nedoplní šest bodíků z říjnových mačů, stane se to, co známe z pohádek: zlato se promění v uschlé listí.

A českou galeonu, kerá se vydala k brazilským břehům, to odfoukne z ideální trasy.

Není Rosický = góly se vytratily

Kam se ztratily české góly? To není zase až takové tajemství: Tomáš Rosický chybí české reprezentaci čtyři a půl zápasu.

A za tu dobu Bílkovi hoši vsítili jeden, ano jeden gól.

Rosický možná bude v říjnu k dispozici, možná ne. Každopádně je potřeba počítat i s tou horší variantou, nebo s jeho nerozehraností.

Míru problému násobí fakt, že vedle Rosického vypadla Bílkovi i další ofenzivní kvalita: Pilař a Kolář.

Proto se čekalo, co vyčaruje v Kodani. A Bílek tam z klobouku nečekaně vytáhl Vydru.

To je dle jména vodní tvor, možná i díky tomu se sice po prudkém vhození do kvalifikačních vod přímo neutopil, ale žádná velká hitparáda to tedy ze strany velkého talentu také nebyla.

Jiráček měl tvořit hru. Skřípalo to

Jak už jsme zmínili, směrem dozadu to Čechům celkem fungovalo. Všichni, včetně vyjukaného debutanta Vydry, drželi postavení "ve formaci", po ztrátě balonu (a že jich bylo...) se zodpovědně vraceli za míč.

Skřípalo to však, když se měla nějaká akce rozvinout směrem dopředu. V tu chvíli vše leželo na Jiráčkovi, kterého Bílek poctil už čtvrtou pozicí v sestavě, což je při jeho dosavadních 14 startech opravdu unikum.

Tentokrát Jiráček nehrál ani v defenzivní dvojici, ani vlevo, ani vpravo, ale na pozici ofenzivního záložníka, který měl akce zakládat.

A vypadalo to mnohdy tak, že statečně, s hlavou vztyčenou a vlasy rozevlátými, vyrazil dravě pět kroků vpřed - načež zjistil, že nemá komu přihrát.

Jednak s ním dopředu vyrazilo málo spoluhráčů, jednak s nimi prostě nebyl sehrán tak, aby rozehrávka pokračovala dostatečně plynule. A mnohdy to končilo ztrátou balonu...

Přeci jen: víc dělník, než umělec...

Jiráček sice působil velmi iniciativním dojmem, efektivita jeho rozehrávky ale nebyla dostatečná.

Není divu. Když hrajete s Vydrou poprvé v životě, prostě nevíte, jak ho přihrávkou nejlíp oslovit - a on neví, jak si v novém týmu naběhnout.

Nehledě na to, že rýsování geniálních kolmic prostě a jednoduše není Jiráčkova fotbalová profese. Je to přeci jen víc dělník, než umělec...

Víc variant by vykvetlo, kdyby se na rozehrávce nějak podílel Plašil, který tu schopnost má.

Ten ale zadní pozici vedle Hübschmana příliš neopouštěl. Vzhledem k tomu, že se celé léto místo přípravy trápil s achillovkou, není se asi ani čemu divit...

Výsledkem toho všeho bylo, že se kdesi na hrotu vzdálený a od zbytku týmu naprosto odříznutý útočník Pekhart takřka nedostal k balonu.

Míč do náběhu za obranu prakticky nedostal ani rychlík Vydra a od Jana Rezka se asi také čeká spíš dřina než fotbalové čáry.

Český gól by spravedlnosti zakryl oči

Přesto v první půli na jeho poměry nečekaně slušně vystřelil.

A po změně stran si Vydra vyčítal, že chtěl v dobré pozici posouvat míč právě na Rezka, místo aby zkusil kolem beka proniknout sám na bránu.

Nutno dodat, že kdyby z toho malička, co Češi v Kodani v útočné fázi předvedli, měli ještě vyhrát, pak by asi fotbalová spravedlnost opravdu nebyla doma.

Morten Olsen může spílat funkcionářům UEFA, že za reklamu na spodním triku, kterou Nicklas Bendtner ukázal na Euru, distancovali jeho jediného gólového útočníka právě na zápas s Dánskem.

Ale to Čechy nemusí zajímat, ti už si tam, nejspíš i díky Bendtnerově absenci, svůj bodík urvali.

Teď se musí najít jiný způsob hry - a s tím spojené adekvátní složení sestavy, které jim opět přičaruje nějaké vstřelené góly.

Úterní přípravný duel s Finskem přichází jako na zavolanou.

Klidně prohrajte, jen něco vyzkoušejte

Lze očekávat, že se na podhrotu objeví Darida, na místě by bylo vyzkoušet třeba ve druhé půli i spojení Pekhart/Lafata - Václav Kadlec.

Na křídle by se mohl proběhnout i Petržela, jemuž asi před Dánskem přitížilo, že po přestupu do Augsburgu co do startů jen paběrkuje. A na větší porci reprezentačních minut čeká též Hušbauer.

Ať se s Finy klidně prohraje, jen ať se s novými hráči něco vyzkouší a otestuje. (Když už se ta příležitost víceméně promrhala v srpnu na Ukrajině...)

A ještě něco: Hrotoví útočníci za reprezentaci naposledy skórovali proti Izraeli, v květnové přípravě těsně před Euro.

V soutěžním utkání pak dal z této pozice jako poslední gól Milan Baroš, a to 29. března 2011 proti Lichtenštejnsku.

A s tím už je potřeba něco udělat. Španělé sice bez útočníka vyhráli celé Euro, ale to je přeci jen trochu jiná klasa...

Souhlasíte? Nebo to vidíte úplně jinak? O fotbalu můžeme diskutovat i na facebookovém profilu Luděk Mádl - Aktuálně.cz. Chcete-li, klikněte na stránce na "To se mi líbí".