Deprese zaléval alkoholem po barech. Nepřidal mi ani trenér Hapal, prozradil Vladavič

Jiří Škuba Jiří Škuba
10. 9. 2024 9:42
Letos je to čtrnáct let, co se fotbalisté Žiliny senzačně probili do Ligy mistrů. Ve čtvrtém předkole tehdy zadupali sen pražské Sparty, která si tak musela na účast v základní skupině počkat až do letoška. O jeden z největších úspěchů slovenského fotbalu se tehdy postaral český kouč Pavel Hapal, jenž momentálně vede Baník Ostrava. Osudy některých jeho tehdejších svěřenců jsou dramatičtější.
Pavel Hapal během utkání se Spartou
Pavel Hapal během utkání se Spartou | Foto: Reuters

"První přípitek byl slivovicí. Tu sem vozím z Moravy, na Slovensku ji nemají," smál se Hapal krátce po snovém postupu.

Dvouletým angažmá v Žilině nakopl svou trenérskou kariéru k zajímavým angažmá.

Trénoval v polském Lubinu, v roce 2018 usedl na lavičku pražské Sparty a v životopise má také slovenské reprezentace - nejdříve jednadvacítku, poté převzal i seniorský výběr.

Český kouč nyní pokračuje v trenérské kariéře v Baníku Ostrava. Jak nyní žijí jeho svěřenci ze "zlaté" Žiliny, jejichž jméno je známé i v Česku, zmapoval slovenský deník SME.sk.

Dramatický příběh má za sebou bosenský Admir Vladavič. Z klubu odešel v roce 2011 poté, co si s kabinou vyloženě nesedl.

"Spoluhráči okolo kapitána Ježe mě nebrali, nepřihrávali mi. Možná jim vadilo, že jsem měl v Žilině velmi dobré finanční podmínky," vysvětloval v roce 2012 pro slovenský deník Šport. 

Údajně si nerozuměl s koučem Hapalem. "Ani jemu jsem nepadl do oka. Často mě kritizoval, tak jsem se ozval. Holt jsem povaha, která mnohým překáží."

Horkokrevný záložník situaci řešil radikálně. V roce 2011 práskl v Žilině dveřmi, místo se soupeři na hřišti začal bojovat se svými démony. Tím nejhorším byly deprese, na které zabíralo v jeho očích jediné: poctivý panák alkoholu. 

"Deprese? Takovému traumatu se nevyrovná žádné zranění z fotbalu. Ráno jsem vstal a měl jsem prázdno. Trénoval jsem individuálně, ale i tak jsem se nudil. Vyhledával jsem společnost kamarádů, čím dál víc jsem vymetal bary a hodně jsem pil," svěřil se.

Do fotbalu se ovšem dokázal vrátit. Na dvě sezony se dokonce objevil v dresu Karviné. Krátce na to ukončil kariéru v Mostaru.

Království za nebeskou modř

Jeho jméno si budou pamatovat především fanoušci Viktorie Žižkov. Vytáhlý útočník Tomáš Oravec pálil góly v červenobíle pruhovaném dresu ještě v době, kdy se na Žižkově hrály evropské poháry a do Prahy přijel mimo jiné slavný Betis Sevilla.

V Lize mistrů dal gól Chelsea, o rok později se vydal na čínské dobrodružství do klubu Šaan-si Čung-ťian Čchan-pa.

"Obrovský problém byl, že jsme neuměli jazyk. Cestovat z jednoho bodu do druhého se dvěma dětmi bylo vyčerpávající," vracel se Oravec k exotickému angažmá.

Jako Evropané však byli v Číně atrakcí oni. "Když viděli dcery, chytali je za ruce a chtěli se s nimi fotit. Evropané to v Číně nemají jednoduché, pro místní jsou lákadlem. Zvláště děti. Není divu, že vás to po chvíli začne trápit. Stejně jako smog: modrou oblohu jsem tam neviděl ani jednou," popisoval své zkušenosti.

V pekingském klubu nakonec strávil čtyři měsíce. Vrátil se na Slovensko, do Trnavy, zkusil si i Kypr nebo Rumunsko.

Profesionální kariéru ukončil v roce 2014, nyní působí jako trenér mládeže ve Slovanu Bratislava.

Kat Sparty

Momodou Ceesay působil v předkole s pražskou Spartou jako zjevení. Obránci favorita z Prahy často jen zírali, jak se mezi nimi mladičký a téměř dvoumetrový Gambijec prohání jako vítr v Guinejském zálivu.

Byl to právě on, kdo se dvěma góly - jedním na Letné a druhým v Žilině - postaral o postup do základní skupiny Ligy mistrů.

Kolem Ceesaye rázem zakroužilo několik klubů na západ od Slovenska, mimo jiné registroval i zájem z České republiky. Jenže jak jeho hvězda rychle vylétla, tak i poměrně rychle pohasla. V Lize mistrů už gól nepřidal, střelecky se začal trápit i v domácí lize.

Na vině byly především problémy s chronickými zraněními kolenních kloubů. Kromě Slovenska si vyzkoušel i angažmá v Kazachstánu, Finsku nebo Izraeli. Kariéru končil v roce 2020 s pocitem, že měl potenciál dotáhnout to mnohem dál.

Fotbalová pohádka

Jestli byl Ceesay symbolem žilinské dravosti v útoku, roli neprůstřelné zdi v brance plnil proti Spartě Martin Dúbravka. To ještě netušil, že se o několik let později na Letnou vrátí. A stávat bude v domácí brance.

Mezitím si ještě střihl dvouletou zkušenost v dánském Esbjergu, následně jeho kariéra nabrala závratnou rychlost. Liberec, Sparta, Newcastle United - divoká jízda během pouhých dvou let. Za Straky odchytal 115 zápasů, před dvěma lety zamířil na hostování do Manchesteru United.

V klubu sice už delší dobu nechytá, o pozici jedničky ve slovenské reprezentaci ovšem nepřišel a mimo jiné se podílel na sympatickém vystoupení Slováků na letošním Euru.

 

Právě se děje

Další zprávy