"Před dvěma týdny ve čtvrtek jsme při závodě ženských štafet spadli na úplné dno. A sám za sebe musím říct, že jsem byl hodně naštvaný," přiznává Hamza.
S trenéry Ondřejem Rybářem a Egilem Gjellandem vede šéf českého biatlonu dlouhé diskuse o tom, jak dál. Vidí velké nedostatky.
"Říkal jsem to i po Pokljuce, kde se Makula stala mistryní světa, některé věci je třeba změnit. Příprava na olympijskou sezonu musí být jiná," hlásí v rozhovoru pro svazový web.
Generační obměna, ke které mělo docházet po postupném konci dlouholetých opor, ať už Jaroslava Soukupa, Gabriely Koukalové, Veroniky Vítkové, Michala Šlesingra či nejnověji Ondřeje Moravce, podle Hamzy probíhá příliš pomalu.
"Osobně si myslím, že zapracování mladých sportovců může být rychlejší. A jsem rád, že třeba progres Mikuláše Karlíka můj názor potvrdil, ta cesta tam je. Stejně tak vidím pozitivně Kubu Štvrteckého, Milana Žemličku, Víťu Horniga a juniory. Stále hodně sázím na Adama Václavíka, ale musí tvrdě makat. Věřím, že dozraje s věkem, jako dozrál Ondra Moravec. Adam i Tomáš Krupčík jsou nyní pod tlakem mladých, a to je dobře," hledá pozitiva.
Úspěšný junior Karlík Hamzovi svým přístupem učaroval. "Je to rafan," tvrdí o něm.
"To je poznat z jeho projevu na lyžích. Moc se s tím nemaže, a když narazí, nehroutí se z toho, ale umí se poučit. A to je přesně to, co potřebujeme, kluky jako on, rafany. Podobnými typy jsou i Tomáš Mikyska nebo Jonáš Mareček. Nebojí se, jsou živelní, dynamičtí, zdravě agresivní," popisuje nastupující rundu závodníků.
"Už to z naší strany začínalo být takové ospalé, a to nechceme. Potřebujeme přesně takový impuls, jako nám mladí kluci nabízejí, je to naše odpovědnost vůči fanouškům i partnerům. Musíme s těmi kluky teď pracovat, dobře pracovat, a to tak, aby je nebrzdil tlak, který v této sezóně tlačil dolů Kubu Štvrteckého," podotýká.
Situace v ženské kategorii naproti tomu zdaleka tak optimistická není. "Tam se nám podchytit talenty, až na výjimky jako je Tereza Voborníková, zatím tolik nedaří."
Ženský tým obecně trpí častou nepřítomností norského kouče Gjellanda. "Musí být s týmem častěji a intenzivněji. Holkám kvůli situaci s covidem a omezeným možnostem cestování jeho autorita chyběla. Potřebujeme u holek větší důslednost. To, že jsou všechny šťastné, ještě neznamená, že je to v pořádku. Jedeme po správné cestě, jen je třeba někdy přitáhnout opratě," říká Hamza.
Pokud by to mělo znamenat dlouhodobou přípravu v Norsku, je svaz připraven takovou možnost podpořit.
Probíhají i diskuse o společné reprezentaci.
"Je to myšlenka, kterou se zabýváme. Už v minulosti se nám osvědčila. Nyní skvěle probíhalo prolínání mužů a juniorů. Tak proč nesloučit všechny reprezentace, aby tým dostal nový náboj? Ale, samozřejmě, je to celé otázka diskuze s trenéry i sportovci, vždyť mnozí z nich studují. Jisté však je, že ke změně dojít musí. To asi vnímáme každý," tvrdí prezident.
Spokojený Hamza není ani se servisem lyží. "Budeme tam chtít posílit, konkrétně na pozici odborníka na broušení lyží."
"Máme špičkové technické vybavení, ale neumíme jej plně využívat. Budeme chtít hotového člověka, třeba i ze zahraničí, protože s lyžemi se poslední dobou trápíme," vysvětluje.
Když je řeč o změnách, chystá se i jedna významná ve Vysočina aréně. Ve hře je její rekonstrukce.
"Za těch 16, 17 let areál zestárl. Tribuny ani osvětlení, které jsou celoročně vystavené povětrnostním podmínkám, nejsou v nejlepší kondici. Pád stožáru nás v tom utvrdil, ať už příčina pádu byla jakákoliv," popisuje.
Z arény by se měl po kompletní rekonstrukci stát tréninkový areál, který bude funkční celoročně a bude vyvážený i z pohledu udržitelnosti. Hamza je přesvědčený, že Světový pohár v roce 2023 už proběhne v rekonstruovaném areálu.
