"Bude to jako na Divokém západě." Norové se bojí revoluce, kterou sami rozpoutali

av av
22. 9. 2020 15:38
Třicet let sbírali podrobná data o máze, teď ale musejí všechny znalosti hodit do koše a začít od nuly. Po zákazu fluoru čeká světový biatlon revoluce. Bude to jako na Divokém západě, obávají se Norové nové sezony.
Norská biatlonistka Tiril Eckhoffová.
Norská biatlonistka Tiril Eckhoffová. | Foto: (C) Český biatlon, Petr Slavík

Ekologické restrikce nařizující přechod na ekologické bezfluorové mazací vosky se kvapem blíží, a ne všichni jsou z nich nadšení.

Norský biatlon se dokonce vážně obává vlastního ústupu ze slávy. Srovnatelná máza totiž zatím není k dispozici, závodníci jsou výrazně pomalejší a nikdo vlastně netuší, jak se nové poměry v biatlonových kláních projeví.

Elitní závodnice Tiril Eckhoffová pro norskou televizi vypověděla: "Nikdo neví, co teď bude. Mívali jsme skvěle připravené lyže. Otázka je, jestli nás v zimě nečeká šok."

Šéf norských servismanů její obavy sdílí. Zákaz fluorových vosků podle něj může pořádně promíchat pořadím Světového poháru. Tradiční velmoci klidně mohou ustoupit do pozadí a záři reflektorů uvolnit dřívějším outsiderům.

"Zpočátku to bude velmi nepředvídatelné," uvedl Tobias Dahl Fenre.

"Spousta variant pro každý den, pro každé podmínky. Jsem přesvědčen, že se na čele objeví noví závodníci. Najednou může zářit třeba Španělsko. Může mít v tu chvíli nejlepší řešení a vytřít Norsku zrak," dodal s tím, že norský tým testuje nové vosky už od března, zatím však s velmi nejasnými výsledky.

Podle servismana mají strach i ostatní týmy. "Každý má důvod se bát. Bude to jako na Divokém západě. Někdo může přijít na něco skvělého a utajit to před ostatními."

Norové přesto skálopevně věří, že se udrží v biatlonové špičce. Koneckonců, nejde jen a pouze o mázu.

"To je jen třešnička na dortu. Máme velmi dobrý systém, strukturování lyží, práci s dodavateli. Jsem si jistý, že najdeme řešení," uklidňoval Fenre fanoušky v televizi NRK.

Přesto v lidech, kteří se léta servisu věnovali, momentálně silně rezonuje pocit zahozené dlouholeté dřiny. "Třicet let jsme sbírali data a zkušenosti. Teď budou nepoužitelné," vysvětlil norský servisman.

Už od zavedení fluorových vosků pracovali Norové na databázi pro všechna místa, kde se jezdil, nebo dodnes jezdí Světový pohár. Když přijeli do Nového Města na Moravě, nebo třeba italské Anterselvy, okamžitě věděli, jakým způsobem budou lyže připravovat. Takový náskok teď končí.

"Všechny znalosti jsou k ničemu, musíme začít od nuly," uvedl Dahl Fenre smířlivě.

Paradoxem však je, že konkurenční servisní týmy se po zavedení změn obávají ještě výraznější dominance právě Norů kvůli jejich citelnému technologickému náskoku.

Navíc s ekologickou variantou lyžování přišli na Mezinárodní lyžařskou federaci právě Norové s tím, že už s předstihem podobná opatření zavedli v nižších mládežnických kategoriích.

Severské týmy přitom podle mnohých mohou na změnách vydělat nejvíce.

"Když si velké zahraniční týmy zaplatí vývoj na univerzitách, tak asi na něco přijdou, ale rozhodně to pak nikomu nedají. Mají rok a půl na to, aby ti bohatí už měli na olympiádě v Pekingu něco vyvinutého, a ti chudí ne. Rozdíl mezi špičkou a těmi ostatními se ještě víc rozevře," vysvětlil před časem deníku Aktuálně.cz trenér snowboardistky Evy Samkové Marek Jelínek.

Český biatlon prozatím nepanikaří. "Byla by to komplikace pro všechny. Ale asi si nepomůžeme, když budeme někde kňučet," řekl prezident svazu Jiří Hamza na začátku července.

Zastánci zákazu argumentují tím, že fluor ve voscích je toxický, škodí přírodě a i servisním týmům, které na přípravě lyží a prken pracují. Do budoucna tak začne velký boj o to, který tým vymyslí alternativu srovnatelnou s neekologickými vosky.

Jednotlivé sportovní svazy nyní čekají investice do vývoje. Čeští biatlonisté například disponují vlastním strukturovacím strojem na skluznice.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy