Zrovna v kalendáři svítilo její jméno, ale svátek "oslavila" Charvátová odstoupením ze závodu, ke dvěma nevydařeným stojkám zapsala i jednu minelu v ležce a z 57. místa raději vzdala.
"Takový propadák, dát deset chyb z deseti střel, to si fakt nevybavuju. To bych se musela podívat někam do statistik. Je to nevídaná věc," přiznala deníku Aktuálně.cz Kateřina Holubcová Jakešová, bývalá mistryně světa v biatlonu z roku 2003.
Charvátová má na začátku nové sezony se stojkou velké problémy. V ženské štafetě v Kontiolahti trefila vestoje do terče jen jeden z osmi nábojů a pohřbila tím naděje českého kvarteta na solidní výsledek.
Takový blok z konkrétní položky někdejší reprezentantka nepamatuje. "Za nás, před těmi 15 lety, se nestřílelo ani takhle rychle. To byly položky třeba do pětatřiceti sekund, tak se to těžko srovnává. Biatlon se ohromně zrychluje a týmy chtějí nahnat každou vteřinu, kde se dá," naznačuje Holubcová Jakešová, jaký tlak na závodníky nyní je.
Svěřenkyně současného kouče ženského národního týmu Egila Gjellanda dělá ovšem obrovské chyby, terče míjí i o pět centimetrů.
"To už je moc. Je to průšvih a souhlasím s názorem trenérů, že už by to chtělo zásah nějakého dalšího člověka, psychologa. Tohle asi nepůjde vyřešit tím, že si z toho něco sama vydedukuje," myslí si Holubcová.
Sama toho v reprezentaci zažila hodně, objela troje olympijské hry, má dvě medaile z mistrovství světa, ale pohovory s psychologem se jí vyhnuly. Nutno dodat, že v té době byl český biatlon oproti dnešku v plenkách.
"Závodila jsem v pravěku, kdy naši trenéři byli v podstatě servismani, zkoušeči lyží, maséři a starali se i o psychickou přípravu. Neměli jsme takové zázemí, jaké mají současní biatlonisti. Nám stačilo, když nám trenér promluvil do duše, a nějak jsme si to srovnali v hlavě."
Trenéři nechali Charvátovou i přes víkendový výbuch u týmu, i když by se nabízelo dát sedmadvacetileté biatlonistce delší čas na vzpamatování a možnost souvislejšího tréninku.
"Jsem zastánce toho, že ze všeho vás dostane kvalitní trénink. Pamatuju si, že když jsme spávali na hotelu s Nory, pozorovali jsme je, jak neustále trénovali nasucho, nacvakávali bez nábojů. Byla pro ně hodně důležitá taková ta rutina a na střelbě v závodě to bylo znát," vzpomíná Holubcová Jakešová.
V přípravě na novou sezonu přitom čeští reprezentanti vystříleli víc nábojů než obvykle.
"Minimálně u holek to zatím není moc znát. Bohužel teď už se moc nedá spoléhat na to, že když uděláte nějakou tu chybu, doženete to během. Teď už většinou ve špičce ti co nejlíp běhají i nejlíp střílí," dodává.
Výjimkou je Markéta Davidová, která se po nepovedených položkách v úvodu sezony vrátila k pomalejší střelbě na dva nádechy. "Když se nedaří, zkoušíte všelicos. Taky se mi to stalo, že jsem se raději vrátila k původní technice, že jsem raději střílela pomalu, ale na jistotu a s nulou," nediví se Holubcová Jakešová.
Zároveň je ale optimistická pro zbytek sezony. "Věřím, že se to otočí, a zase se jim začne dařit. Když ne v průběhu sezony, tak na jejím vrcholu, podívejte se, jak se to Lucce Charvátové povedlo loni na mistrovství světa," připomněla senzační bronz české závodnice ze sprintu.
S manželem Vlastimilem Jakešem, ředitelem biatlonových závodů v Novém Městě na Moravě, sleduje Holubcová kolotoč Světového poháru v televizi, když si zrovna neplní povinnosti jako vychovatelka v družině na základní škole.
"Doba je kvůli covidu divná. Někteří biatlonisté budou pryč z domova sedm týdnů, to je zatěžující, do toho musíte myslet na roušky a všechna to opatření. Jezdí se bez diváků, to všechno má na psychiku závodníků velký vliv. Vůbec jim to nezávidím," uvedla.
