Ženy ho milovaly, vypil i 50 coca-col za den. Tenisový playboy zemřel strašlivou náhodou

Přezdívali mu "Litevský lev" nebo "Broadway Vitas". Americký tenista s pobaltskými kořeny Vitas Gerulaitis byl úkazem, nezkrotnou přírodní sílou. Na kurtu dokázal i přes bohémský styl života velké věci, a jeho tragicky náhodná smrt v pouhých čtyřiceti letech šokovala svět sportu i showbyznysu.

Björn Borg? John McEnroe? Ne, traduje se, že to byl právě Gerulaitis, kdo z tenisu svého času udělal ten nejvíc „cool“ sport na světě.

Nikoli díky své hře. Ta byla spíše fyzická, vydřená, atletická, většinou bez velkolepých úderů a blyštivých herních momentů. Se svou nevyčerpatelnou energií to ale dotáhl na třetí místo světového žebříčku. V roce 1977 se stal šampionem Australian Open, během kariéry získal na okruhu celkem 26 titulů.

Mimo kurt vyzařoval unikátní auru. Výčet jeho přezdívek ostatně může pokračovat: Playboy, Disco-Vitas.

Se svou okázalou osobností, zlatavými kudrnami, velkými slunečními brýlemi a žlutým Rolls Roycem s nápisem VITAS místo poznávací značky nešel přehlédnout.

Gerulaitis žil naplno. Venku zůstával do ranních hodin, randil s celou paletou hereček a modelek. Byl pravidelným návštěvníkem legendárního nočního klubu Studio 54, kde se setkával s celebritami ze světa umění a showbyznysu, kamarádil se s Mickem Jaggerem nebo Andy Warholem. V New Yorku přelomu 70. a 80. let se stal mostem mezi tenisem a popkulturou.

Přesto dokázal divočejší osobní život skloubit se sportovní profesionalitou, tréninkovým nasazením a vysokými ambicemi. Gerulaitis dříve popíral, že by pil alkohol a kouřil cigarety. Jeho neřestmi prý byly jen ženy a neustálé ponocování.

"Vím, je kolem mě hodně žen, ale můžu za to, že je mi jejich společnost nejmilejší? Ale jestli vám někdo bude říkat, že piju, to bych se rozzlobil. Není to pravda. Alkohol a kouření prostě nejdou se špičkovým tenisem dohromady,“ tvrdil v roce 1982, byť už kolovaly zkazky o tom, že v jeho okolí všudypřítomný kokain téměř nikdy neodmítne.

Povídalo se o něm, že je jako sám New York: nikdy nespí.

„Tak trochu to je pravda,“ uznal v jednom z rozhovorů. "Vím, že většina mých velkých soupeřů, třeba Borg nebo Connors, je před každým důležitým zápasem už v deset hodin v posteli. Já jsem ale jiný, do dvou, do tří nikdy neusnu. Jsem takový a jiný už nebudu. Jsem na světě rád a líbí se mi hodně věcí,“ dodával.

Právě proto prý vyhledával noční podniky a diskotéky. Tancoval, bavil se. A měl ještě další vášeň.

„Hrozně rád piju colu. Představte si, že za den a noc jich taky dokážu vypít padesát. Nedávno jsem byl pár dní doma, jel jsem ke svému známému lékaři do Dallasu a ten se zhrozil,“ vyprávěl.

Lékař ho varoval. Dlouhodobé pití hektolitrů slazeného nápoje by ho mohlo zabít. K tomu ale nedošlo. Smrt si pro Gerulaitise přišla zcela nečekaně.

V září roku 1994, osm let po konci kariéry, hrál v Seattlu čtyřhru s dalšími legendami: Borgem, Connorsem a Lloydem. Natáhl si ale sval a odletěl zpět na Long Island.

Hned přijal pozvání na večírek a chtěl na něj nabrat síly krátkým spánkem v kamarádově domu pro hosty. Jenže už se neprobudil. Ve spánku se otrávil oxidem uhelnatým unikajícím z vadného ohřívače bazénu. Bylo mu 40 let a tenisový svět zůstal v šoku. O pár dní později nesli jeho rakev John McEnroe, Björn Borg a Jimmy Connors.

Slavný Borg prohlásil, že byl Gerulaitis jako jeho bratr. Další bývalý hráč, Američan Brad Gilbert zase podotkl:

„Každý má svou temnou stránku, ale u něj jsem viděl jen tu dobrou. Nikdy jsem ho neviděl s někým špatně zacházet. Byl to chlap s velkým srdcem.“