


Život slavných sportovců po skončení kariéry může být různý. Někdy obyčejný, úmyslně stažený mimo světla reflektorů, jindy přesměrovaný do naprosto jiných sfér. Šťastný, pohodový, smutný nebo tragický. A pak je tu - úplně mimo veškeré kategorie - Alice Marbleová. 13. prosince uplynulo 35 let od její smrti.

I po více než 80 letech od jejího tenisového kralování tenhle nevšední příběh fascinuje. Z nejlepší tenistky světa a editorky ve společnosti DC Comics se stala americkou válečnou špionkou a hrdinkou.
Alice Marbleová, rodačka z horského města Beckwourth v Kalifornii vychovávaná v San Francisku, oplývala všeobecným sportovním talentem. Před basketbalem nebo baseballem ale nakonec dala ve svých třinácti přednost tenisu. A udělala dobře.
Na konci 30. let 20. století stanula na prvním místě světového žebříčku, čtyřikrát ovládla US Open a jednou - v roce 1939 - také slavný Wimbledon. Celkem nasbírala v součtu se čtyřhrou osmnáct grandslamových vavřínů.
Měla obrovský talent, vypadala jako hollywoodská hvězda, srovnávali ji s herečkou Gretou Garbo. List New York Times o ní tehdy psal jako o "zlatovlasé královně tenisu". Mezi ženami byla pionýrkou odvážného a atraktivního stylu servis - volej.
"Byla obrazem neomezeného atleticismu. Jedna z nejlepších, které kdy hrály tenis," řekla o ní slavná Billie Jean Kingová. V letech 1939 a 1940 byla Marbleová dvakrát vyhlášena sportovkyní roku v prestižní anketě agentury Associated Press.
V tu dobu už se samozřejmě válčilo, ale k tomu, aby se tenistka do pekla druhé světové osobně zapojila, ještě scházela celá řada životních obratů.
Marbleová se stala profesionálkou až v roce 1940. Amatérské úspěchy na největších turnajích světa vyměnila za dobře placené exhibice, na kterých hrála i proti mužům. Za pár let si vydělala přes 100 tisíc amerických dolarů.
Když raketu pověsila na hřebík definitivně, její kroky zamířily nečekaným směrem. Do redakční poradní rady DC Comics, kde se konkrétně zaměřila na příběh o Wonder Woman. Vytvořila pro něj linku "Wonder Women historie", kde v komiksové formě vyprávěla příběhy skutečných prominentních a důležitých žen minulosti.
Ironií osudu začal sám její život připomínat život superhrdinky s pohnutým osudem.
V roce 1942 si vzala válečného pilota Joea Crowleyho, ten padl v boji o dva roky později během přestřelky nad Německem. Jen několik dní nato přišla při autonehodě o dítě.
V hluboké depresi spolykala hrst prášků na spaní, zachránili ji její přátelé, které prozřetelně napadlo zničenou Alici raději hlídat.
Marbleová se nakonec zotavila, a když za ní pár měsíců před koncem války přišli zástupci amerických tajných služeb, na jejich nabídku kývla. Úkol zněl jasně: obnovit kontakty s bývalým milencem, švýcarským bankéřem, který byl podezřelý z poskytování finančních služeb nacistickým pohlavárům.
"Byl to úkol, který měl malou šanci na úspěch. Ale já cítila, že už nemám co ztratit, jen svůj život. A na tom už mi nezáleželo," napsala Marbleová ve svých memoárech.
Bankéř se nechal zlákat obnovením známosti s atraktivní Američankou. Ta se tak dostala k dokumentům ve sklepním trezoru, stačila je vyfotit, ale to už agenti gestapa její aktivity rozkryli.
Postřelili ji do zad, navzdory tomu však Marbleová v automobilové honičce skrz Alpy dokázala uprchnout. Drtivá většina detailů její operace zůstala utajena, některé ze získaných materiálů ale posloužily jako důkazy během Norimberského procesu.
Po válce se Marbleová vrhla na sociální aktivismus. Před US Open 1950 napsala dopis funkcionářům, v němž požadovala ukončení zákazu pro hráče a hráčky černé pleti.
"Pokud je tenis hrou pro dámy a gentlemany, pak je na čase, abychom se chovali více jako jemní lidé a méně jako pokrytci," uváděla v něm. Docílila toho, že se Althea Gibsonová stala první černoškou soutěžící na turnaji.
Marbleová se pak usadila v Palm Desert v Kalifornii, kde trénovala tenis až do své smrti v roce 1990. Když v polovině 80. let odpovídala na otázku, zda něčeho ve svém životě lituje, odpověděla: "Že jsem sama sebe nikdy neviděla v televizi. A že jsem si nikdy nezahrála tie-break."
Přídavek k tomu, co bylo dosud zmíněno: v patnácti byla znásilněna, byla první tenistkou, která nosila kraťasy, navrhovala oblečení, objevila se ve filmech, kamarádila s hollywoodskou superstar Clarkem Gablem a v začátcích kariéry trénovala Billie Jean Kingovou.
Její autobiografie Courting Danger je dílem, o jejímž zfilmování se mluví dlouhé roky. Práva v minulosti odkoupily hollywoodské herečky Farrah Fawcettová a Jessica Langeová.
Materiálu ale kniha nabízí spíš na pořádně dlouhý, zamotaný a žánrově pestrý seriál.



O které střední školy byl loni a předloni největší zájem? Na jaké gymnázium bylo potřeba přes 90 bodů a kde jich naopak stačilo méně než 20? Přinášíme interaktivní mapy, ve kterých najdete, kolik bodů bylo v předchozích letech nutné získat k přijetí na vysněnou střední školu. Do 20. února si žáci mohou podávat přihlášky. V dubnu je pak čekají přijímací zkoušky.



Česká hokejová reprezentace nastoupí v úterním předkole hokejového turnaje mužů v olympijském Miláně proti Dánsku v 16:40.



Nemovitosti znovu přitahují pozornost investorů. Nabízejí srozumitelnou logiku, reálný základ a jasný příběh, který není závislý na každodenním sledování trhu. Investování se v posledních letech proměnilo v nepřetržitý tok informací. Trhy reagují na každou zprávu, grafy kolísají a od investorů se často očekává neustálá pozornost. Pro někoho vzrušující prostředí. Pro jiné dlouhodobě únavné.



Motoristé brzy představí nového kandidáta na ministra životního prostředí, oznámil v neděli jejich dosavadní uchazeč o místo ministra Filip Turek na Instagramu. Premiér Andrej Babiš potvrdil ČTK, že je o rozhodnutí Motoristů informován a více řekne v pondělí na tiskové konferenci vlády.



Fotbalisté Lyonu ve francouzské lize zvítězili 2:0 nad Nice a připsali si třináctou soutěžní výhru po sobě. Český záložník Pavel Šulc si připsal asistenci u prvního gólu Corentina Tolissa v nastavení úvodního poločasu.