Vetřelci z jiné galaxie. Nadal a Federer ničí sny, vynulovali celou generaci a bezmoc šíří dál

Aleš Vávra Aleš Vávra
12. 6. 2018 6:11
Už rok a půl získávají grandslamové tituly jen dva muži. Ti, s nimiž se předtím už přestalo počítat.
Rafael Nadal s další trofejí. Už jich má celkem sedmnáct. Roger Federer ještě o tři více.
Rafael Nadal s další trofejí. Už jich má celkem sedmnáct. Roger Federer ještě o tři více. | Foto: Reuters

Praha - Jejich příběh měl definitivně končit. Klesali z těžce vydobytých pozic a vzbuzovali nostalgii po časech minulých.

Nikoho v tu chvíli nenapadla možnost, že jde jen o kratičkou klinickou smrt. O hibernaci, která vlije do žil ikonických tenistů čerstvou, mocnou energií pulzující krev a vystřelí jejich nesmrtelnost do ještě mnohem závratnějších výšin.

Přesto se to stalo.

Když se v lednu minulého roku vraceli Roger Federer a Rafael Nadal k tenisu po delších pauzách zaviněných zraněními, byli do jisté míry atrakcí, zpestřením dění na tenisové túře. Měli být dekorací, atraktivním komparzem k válce tehdejších králů, Andyho Murrayho a Novaka Djokoviče.

Jejich jízda do finále Australian Open tehdy překvapila a nadchla celý svět. Sedmnáctý nasazený Federer v pětisetové bitvě o titul přehrál turnajovou devítku Nadala. Mělo jít o poslední velké finále dvou vzájemně se respektujících rivalů.

Žádné loučení ale nepřišlo. Naopak se rozjela těžko předvídatelná série triumfů jednoho či druhého.

O pár měsíců později vyhrál Nadal podesáté French Open. Bez ztráty jediného setu. Zanedlouho zvedal Federer na londýnské trávě vítěznou trofej, Wimbledon ovládl už poosmé. A v září v New Yorku zase slavil španělský matador.

Celou sezonu nedostal ke grandslamovým vavřínům čichnout nikdo jiný. A jestli si někdo myslel, že to už je maximum možného, spletl se. Australian Open v letošní sezoně znovu opanoval Švýcar, a jak dopadlo Roland Garros, netřeba připomínat, vždyť skončilo španělskou euforií teprve před dvěma dny.

Na řadě je Federer, Wimbledon v Londýně odstartuje už za necelé tři týdny.

Šestatřicetiletý hráč, stejně jako loni, vynechal celou antukovou sezonu, i proto bude znovu největším favoritem na titul. O čtyři roky mladší Nadal ovšem miluje výzvy a travnatý grandslam je pro něj velkým lákadlem. Ačkoliv jeho hernímu stylu tráva nesedí, odepisován být nemůže.

Wimbledon vyhrál dvakrát, naposledy ale před dlouhými osmi lety. Loni vypadl v osmifinále po spektakulárním boji s vysokým Lucemburčanem Gillesem Müllerem - 13:15 v rozhodující páté sadě.

Federer vs. Nadal na trávě, to je sen mnoha fanoušků. Splní jim ho dva šampioni, držitelé v součtu už 37 grandslamových titulů?

Na to si musíme počkat, už teď ale můžeme říci, komu všemu tito dva velikáni celoživotní sny zničili. Federer s Nadalem svou dominancí i loňským návratem vlastně nadvakrát vymazali naděje celé jedné tenisové generace.

Celá řada hráčů, kteří si na zisk alespoň jedné grandslamové trofeje věřili, zůstane navždy opomenuta: Tomáš Berdych, David Ferrer, Jo-Wilfried Tsonga, Richard Gasquet, Gael Monfils. Možná i další, kterým je o pár let méně a které ještě naděje neopustila: Grigor Dimitrov, David Goffin, Kei Nišikori nebo Milos Raonic.

Marin Čilič jeden titul má, Juan Martin del Potro také. I oni mohli myslet na mnohem víc. Kdyby se nenarodili do doby "federeronadalovské".

Jediným mužem, jenž se dokázal výrazněji vzepřít, je Novak Djokovič, dvanáctinásobný grandslamový šampion. Andy Murray a Federerův krajan a žák Stan Wawrinka mají po třech prvenstvích. Rovněž pozoruhodný počin.

Ostatní ostrouhali a seznam zklamaných je stále delší. Jak dlouho budou Federer s Nadalem své protivníky ještě trápit?

Na scéně už je další generace, stejně lačná jako ta předchozí. Ovšem vůči síle stárnoucích tenisových panovníků zatím úplně stejně bezmocná.

 

Právě se děje

Další zprávy