I když ukončila kariéru už před čtyřmi lety, stále je kvůli tenisu věčně na cestách. Když zrovna nepomáhá české tenistce Karolíně Plíškové, dává dohromady ukrajinskou reprezentaci pro Billie Jean King Cup.
Válečný konflikt na Ukrajině tak sleduje na dálku a denně si volá s příbuznými, které v rodné zemi má, zda jsou v pořádku.
"Je to jak žít ve dvou dimenzích, v jedné můžete v klidu sedět a pít čaj, v té druhé si voláte s dědečkem a tetou, kteří se schovávají před bombami v krytu," vyprávěla Savčuková během reprezentačního týdne v USA, kde s domácím týmem prohrály v těsném boji o postup do finále 2:3.
Čtyřiatřicetiletá bývalá tenistka se snažila jako nehrající kapitánka mluvit za všechny členky týmu při nepříjemných otázkách na válku.
"Téměř všechny hráčky tam mají někoho z rodiny. Je v podstatě nemožné najít ta správná slova, která by vystihla, jak se všichni cítí. Je těžké to zvládnout, ale holky se drží," chválila svůj výběr Savčuková.
Sama to hodně prožívá, protože část její rodiny stále na Ukrajině žije. "V den ruské invaze 24. února v pět hodin ráno mně a mé mamce volala teta, která žije s dědečkem poblíž Kyjeva, že kolem nich vybuchují bomby, bylo to jak z hororu," vylíčila.
Její příbuzní jsou sice v pořádku, ale žijí v permanentním strachu z toho, co je ještě čeká. I proto Savčukovou rozčílila reakce ruských a běloruských tenistů, které dřív považovala za přátele.
"Opravdu jen pár z nich se zeptalo na mou rodinu, ale většina teď už mých bývalých ruských přátel mi neposlala ani textovku. A to je znám od devíti let, kdy jsem začínala s tenisem," přiznala.
I když ti nejlepší ruští i běloruští hráči válku jako takovou odsoudili, od invaze Putinových vojsk se nedistancovali a v létě přijdou o travnatý svátek ve Wimbledonu.
"Chápu, že se veřejně zdrží nějakých prohlášení, ale že jsou zticha i v soukromí? Že je nenapadne ani mi napsat, jak to zvládám, přestože jsme léta přátelé? To je věc, která mě vnitřně zabíjí, vůbec to nechápu," dodala Savčuková.
