Jakub Menšík vystřelil podobně jako Tomáš do špičky díky vyhranému Masters. Na co se teď musí připravit?
TB: Triumfem v Miami si určitě na záda namaloval terč. Kdybychom to měli srovnat, tak v mém případě byla trochu výhoda, že po mém triumfu v Paříži končila sezona, měl jsem čas se s tím srovnat. Ale ani já pak neměl úplně dobrý start sezony 2006 (po semifinále v Adelaide vyhrál až do březnového Indian Wells pouze dva zápasy - pozn. red.). Ale to není tak podstatné. Musí se s tím srovnat a spíš se od toho odrazit. Nemůže si vybírat, kdy nějaký takový výsledek přijde. Nejtěžší na tom je si uvědomit, jaký je váš cíl. Kam chcete, aby se váš tenis vyvíjel.
Přijde mi, že spousta těchhle mladých kluků ve světe je hodně zaměřená na výsledky. Zapomínají, že ještě nejsou hotovými tenisty, že pořád je čeká ta dennodenní práce, aby byli ještě lepší, a zapomínají na dlouhodobý plán. Je třeba si uvědomit, že v jejich případě je jedno, jestli pak dorazí výsledky za dva měsíce nebo za rok.
Kuba se na podzim dostával z různých zranění, dal si pauzu a přijde mi, že u něj ta přestávka zafungovala o trochu líp než třeba u Jirky Lehečky. V Davis Cupu už předvedl výkon, na kterém by měl stavět v příštím roce. Obhajoba pozic z letoška pro něj nebude vůbec jednoduchá, ale kdyby na konci roku také skončil třeba v první patnáctce, bylo by to super.
DL: Já k myšlence Tomáše udám příklad. Moc se mi líbilo, jak k tomu přistupuje Dalibor Svrčina. Bavil jsem se s ním u nás v Ostravě a ptal jsem se ho, kam by se teď chtěl posunout. A on odpovídal, že chce hlavně zesílit, nabrat svaly, zrychlit hru, zlepšit servis. Že nemluvil o nějakých konkrétních umístěních, ale přemýšlel nad svým tenisem komplexně a v dlouhodobém horizontu. To je přesně ta cesta.