Jak je na tom těsně před odletem do Šen-čenu vaše levačka?
Ruka už je mnohem lepší, už tolik nenatéká. Bolí jen občas, hodně se to zlepšuje. Nejvíc je zatížená, když hraju nějaké delší zápasy, to pak trochu cítím, ale není to nic hrozného.
Budete tedy dál hrát s návlekem?
Vypadá to, že ano. Asi s ním dohraju celou sezonu. Budu se snažit, abych to od té příští nemusela nosit.
Máte tedy před Turnajem mistryň nějaká očekávání?
Odjíždím s dobrým pocitem, že jsem se vůbec kvalifikovala. Letos to byla hodně se zdravotním zápolením. Je to turnaj za odměnu. Nepojedu si to jen užít, chci tam hrát dobrý tenis. Je tam ale nejlepších osm holek sezony, tak to nebude snadné, může se stát cokoli.
Když se zpátky ohlédnete za trampotami, které vám ruka letos způsobila, kdy vám bylo i psychicky nejhůř?
Asi nejbolavější bylo, když jsem se musela odhlásit z French Open, kdy se mi den před zápasem pohmoždil sval na ruce. Pak jsem přišla o trávu a zvládla jsem až Wimbledon, který na to, že jsem moc netrénovala, dopadl docela dobře. Pak jsem zase doléčovala ruku. Hodně jsem toho vynechala, i v tréninku, takže turnaje byly těžší. Ale k mé kariéře už to tak nějak patří, tak jsem si zvykla.
Existovala varianta, že byste sezonu předčasně ukončila?
Po US Open jsem nevěděla, jak bude ruka reagovat. S panem profesorem Kolářem jsme udělali plán podobný jako před US Open a ruka zase začala zesilovat, takže nebyl důvod sezonu odpískat.
Stihla jste si po turnajích v Číně odpočinout?
Ano. Potřebovala jsem to. Jak fyzicky, protože ruka v Číně dostala po delší době docela záhul, tak psychicky. Vypnula jsem i hlavou. Dovolenou jsem sice neměla, byla jsem u našich na Moravě, teď o víkendu zase přijela rodina za mnou, ale užila jsem si to.
Nezvažovala jste, že ještě odlet odložíte kvůli středečnímu zápasu Slavie v Lize mistrů proti Barceloně? Přeci jen jste velká fanynka sešívaných…
Bohužel. Nevyšlo to, jak jsem si přála, ale i tak jsem si už fotbal užila. Byla jsem tam v sobotu. Místo Barcelony sice přijela Příbram, ale mně to tak nevadí, jsem ráda, že jsem stihla aspoň něco. Slavii proti Barceloně už budu sledovat z Číny, věřím, že vyhrajeme, 1:0.
Na asijské šňůře jste si vedla dobře, uhrála jste jedno čtvrtfinále a jedno semifinále, nabilo vás to sebevědomím?
Do Číny jsem už jela s tím, že jsem docela natrénovala. Na turnajích se pak objevily některé aspekty hry, které jsou mé. Taková ta agresivní hra, která, když i padá do kurtu, tak je to docela fajn. Z toho mám dobrý pocit a doufám, že poslední turnaj sezony bude podobný.
V Šen-čenu jste už hrála klasické turnaje, jaké zkušenosti s tamním prostředím máte?
Kvůli výsledkům nemám na ten turnaj úplně dobré vzpomínky. Tohle se ale hraje jinde, v jiné části města. Bude to v hale podobně jako předchozí Turnaje mistryň. Dělají to lidi, co organizují turnaj ve Stuttgartu, takže to bude asi hodně světelné, na úrovni. Číňani do toho dají určitě všechno, těším se.
Asijské turnaje jsou ovšem proslulé i tím, že jsou na zápasech hodně prořídlé tribuny, čekáte něco podobného i tam?
Bohužel to tak je. Mají podle mě špatně udělané kurty, dole jsou VIP místa, která jsou často prázdná. Fanoušci jsou pak výš na tribunách a na kamerách nejsou tolik vidět. Nicméně já musím říct, že jsem ráda, že mám tolik fanoušků v Číně.
Jak se to projevuje?
Pociťuju to při tenise během zápasů nebo po tréninku, mají na sobě má trička, křičí i ´pojď´, jednou ve Wu-chanu po tréninku na mě někdo zakřičel ´hodně štěstí´. Vzniklo to asi díky kamarádství s Li-Na. Byla jsem jednou z hráček, která měla před ostatními proslov a za ostatní se s ní loučila na kurtu, když končila kariéru.
Na Turnaj mistryň míříte posedmé v kariéře, můžete prodat něco ze zkušeností?
Už jsem matadorka, co? (smích) Hraje se tam o každý gem a set. Už se mi stalo, že jeden den jsem ležela na masážním stole s tím, že druhý den jedu domů, a pak jsem hrála dokonce finále. Takže, jestli mi to něco dalo, je zkušenost, že člověk nemůže počítat s ničím.
Bude tam už tradičně hodně Češek, berete to jako takový turnaj, kde se tradičně hodně mluví česky?
Je to tak, je nás tam vždycky hodně. Nevím, na kolik se zase dostanu do kontaktu s holkama, které přijedou na debl, ale už jen to, že budeme dvě v singlu, je super úspěch pro Českou republiku, máme být právem na co hrdí. Na všechny holky se těším, věřím, že si to tam užijeme.
