Zatímco fanoušci momentální světové jedničky považují impulzivní charakter své modly za přednost a nedílnou součást osobnosti, Djokovičovy časté výlevy vzteku mají ve světě tenisu celou řadu odpůrců.
Jak se nedávno ukázalo, ke druhé skupině patří i zbylí členové tenisové "velké trojky", Roger Federer a Rafael Nadal.
V hojně citovaném rozhovoru pro švýcarský Blick to prozradil tamní tenisový odborník Claudio Mezzadri, který Federera dobře zná.
V souvislosti se sporem, který mezi Djokovičem a Federerem vznikl ohledně konce britského funkcionáře Chrise Kermodeho v čele ATP, odhalil, že antipatie švýcarské legendy vůči srbskému tenistovi mají hlubší charakter.
"Roger má rád empatické lidi, kteří si cení jeden druhého. A v tom má trochu problém s Djokovičem. Byly situace, kdy Rogera jeho chování zaráželo. Když diváci podporují jeho soupeře, Djokovič odpovídá otrávenými gesty. Ačkoli hledá lásku fanoušků, vždycky takhle vypění. Pro Rogera jsou tyhle uražené reakce temnou stránkou Srbovy povahy," povyprávěl Mezzadri.
O pár týdnů později rodák z Bělehradu o své temné stránce sám promluvil. V rozhovoru s moderátorem Jayem Shettym přiznal, že ho jeho vlastní chování mrzí, ale ve vypjatých chvílích není schopen udržet emoce na uzdě.
"Pořád mám ty výbuchy. Rozbiju třeba raketu a vteřinu po tom, co se to stane, toho hned lituju a říkám si: Proč? Co jsem to udělal?" popsal své stavy patnáctinásobný grandslamový šampion.
Jednatřicetiletý tenista a dvojnásobný otec po podobných fatálních ztrátách vnitřního klidu často myslí na děti.
"Kvůli nim je mi to líto nejvíc. Víte, pořád myslím na to, že mě sleduje mnoho dětí, že jsem pro ně vzor, že mě napodobují a sledují každý můj pohyb. Takže si opakuju: Zkus se chovat co nejlépe, stylově, důstojně. Ten vnitřní hlas, že mě sledují tisíce dětí po celém světě, ke mně neustále promlouvá," svěřil se tenista.
"Přesto ty výbuchy pořád přicházejí a já jsem z toho hodně zklamaný a smutný," připustil hráč, který se na nedávných amerických turnajích v Indian Wells a Miami nedostal přes osmifinále, přesto s obrovským náskokem vévodí světovému žebříčku. "Cítím se, jako bych tím zrazoval sám sebe," dodal Djokovič.
Na druhou stranou jeho fanoušci správně upozorňují na zajímavou věc. Ve chvíli, kdy srbský fenomén výrazně ovlivněný duchovní cestou svého někdejšího guru Španěla Pepeho Imaze znatelně zkrotl, jeho výkony na kurtu šly rapidně dolů. Přišel o zabijácký instinkt.
Když v polovině minulé sezony Djokovič požádal o obnovení spolupráce Mariána Vajdu, byla jediná podmínka slovenského trenéra jasná. Rozloučit se s Imazem, s nímž tenista vyznával filozofii míru a lásky.
"Nepřál jsem si, aby Novaka ovlivňovali lidé, kteří možná vědí, co je tenis, ale nechápou psychiku vrcholového sportovce. Tenis se nedá zakládat na filozofii, je to sport muže proti muži," vysvětloval tehdy Vajda.
"Když chce být tenisový šampion, tak cesta vede jen přes tréninkovou rutinu, zápasy a silnou psychiku. Když vidíte soupeře na druhé straně, musíte se soustředit na to, jak mu ublížit, jak ho dostat z výhodné pozice a nepřemýšlet o Buddhovi a míru," tvrdil.
A tak se vrátil starý Djokovič. Plný emocí, nezkrotný, agresivní a toužící po tenisových triumfech. Výsledek byl bleskový a ohromující. Srb ovládl Wimbledon, US Open i letošní první grandslam v Austrálii a vrátil se na post tenisového krále.
