Jak vzpomínáte na klukovská léta?
Byl jsem sportovně založené dítě. Věnoval jsem se všemu, ale nějaké vrcholové ambice jsem neměl. Ani v období, kdy mě přitahovala jízda na horských kolech a v zimě běžky. Sport jsem vždy bral jen jako doplněk ke studiu, protože vzdělání bylo pro mě na prvním místě. Teprve po úrazu v roce 2002 se moje situace změnila.
Jak došlo k vaší tragické nehodě?
Vraceli jsme se s kamarádem z fotbalového tréninku a na silnici jedno auto předjíždělo druhé, přehlídlo nás a srazilo. Kamarád na místě zemřel a já měl štěstí, že jsem vyvázl jen s kosmetickými problémy (pousmání). Přesněji řečeno: s poraněnou míchou, takže mně funguje pouze jedna třetina svalů.
Co všechno se potom ve vašem životě změnilo?
Novou situaci jsem musel zvládnout především psychicky. Na studium jsem sice nezanevřel, posunul jsem ho na vedlejší kolej, ale vysokoškolský diplom jsem získal. Zjistil jsem však, že mnohem důležitější je s novou situací se srovnat, a díky sportu se mi podařilo vrátit se do života.
Čemu jste se začal věnovat důkladněji?
Řadu let jsem se věnoval cyklistice, ale později jsem si vybral dva sporty, které jsou mému srdci nejbližší: dlouhý triatlon a běžecké lyžování. Oba vyžadují hodiny náročného tréninku a dobře se vzájemně doplňují. Handicapovaní sportovci často k závodům v těchto sportech nenastupují a já mám možnost konfrontace se zdravými sportovci. To mě velice baví a velice si toho vážím.
Čím je pro vás Jizerská padesátka?
Je to tradiční extrémní závod, který vyžaduje dokonalý fyzický fond, a ten díky triatlonu mám dobrý. Před dvěma lety jsem se vydal na poloviční trasu, loni poznamenaly moji účast velké sněhové komplikace, takže letos snad všechno skončí k mé nemalé spokojenosti.
Jsem stoprocentně připraven a věřím, že pohybové dovednosti jsou přenositelné, a co jsem získal v triatlonu, tak mi pomůže na běžkách. Do cíle bych chtěl dojet v čase pod šest hodin, což si myslím, že je v mých silách. Speciálně na tento závod má připravené i své sledge lyže. Je totiž rozdíl jet po rovině nebo do kopce. A tak jediným otazníkem zůstává počasí.
Jaké by vám vyhovovalo?
Alfou i omegou pro můj výkon je kvalita sněhu. V těchto dnech jsou v Jizerských horách přímo báječné podmínky. V pondělí jsem za dvě a půl hodiny odjel 30 kilometrů a ani jsem se moc nenadřel. Naopak dva dny před tím, po drobném sněžení, mi to moc nejelo a byl bych asi rád za čas na 50 kilometrů kolem sedmi hodin. Na sledgi totiž nedochází k nadlehčení lyží a jen se klouže silou horních končetin, trupové svaly nefungují.
Jaká vás na vašich saních na lyžích čeká konkurence?
Váš název tohoto zařízení moje úsilí trochu degraduje, ale chápu, že je srozumitelnější než anglický sledge (smích). A pokud jde o konkurenci, tak ta nebude žádná. Když se mi podaří dojet až do cíle, tak budu teprve třetím sportovcem, který v padesátileté historii projel celou trať. To nejlépe prozrazuje, jak náročný je to závod.
Jizerskou padesátkou pro vás letošní zimní sezona skončí?
Nerad to říkám moc hlasitě, ale za dva týdny se koná legendární Vasův běh. Být na jeho startu by znamenalo splnění mého snu.
