Zlato nevyšlo, Ondra má bronz. Český lezec doplatil při ME na větší počet pokusů

Sport ČTK Sport, ČTK
Aktualizováno 13. 8. 2022 20:06
Lezec Adam Ondra získal na mistrovství Evropy bronzovou medaili v boulderingu a postaral se o druhý cenný kov pro české reprezentanty na multisportovním šampionátu v Mnichově po zlatu Ivety Miculyčové ve freestyle BMX. Vyhrál Rakušan Nicolai Uznik před Samem Avezouem z Francie. 
Adam Ondra
Adam Ondra | Foto: Petr Chodura

Ondra, který má v boulderingu na kontě světový titul z roku 2014, postoupil do šestičlenného finále jako vítěz semifinále, v němž jako jediný dokázal zdolat dva bouldery.

V souboji o titul vyřešili dvě ze čtyř překážek všichni tři medailisté, o konečném umístění pak ve prospěch Ondrových soupeřů rozhodl menší počet pokusů.

Po úvodním boulderu, který byl pro všechny finalisty neřešitelný, dosáhl Ondra na vrchol druhé překážky až na desátý pokus deset vteřin před koncem vymezeného času.

Třetí cestu zvládl vyřešit na druhý pokus, čtvrtá opět byla pro lezce s výjimkou čtvrtého Francouze Mejdiho Schalcka, jenž dosáhl alespoň na zónu, nezdolatelná.

Devětadvacetiletý brněnský rodák Ondra ziskem bronzu navázal na dvě stříbra z kontinentálních šampionátů v této disciplíně z let 2010 a 2015. Ve sbírce má z boulderingu i dvě stříbra z MS.

Eliška Adamovská obsadila na Königsplatzu šesté místo v disciplíně obtížnost. Jednadvacetiletá obhájkyně předloňského stříbra prošla v Mnichově do bojů o medaile těsně z posledního postupového místa v dopoledním semifinále a v rozhodujícím kole předčila dvě soupeřky.

Česká reprezentantka dosáhla na finálové cestě na 37 z 51 chytů, na medaili bylo třeba vylézt ještě o čtyři výš. Premiérový evropský titul v této disciplíně získala slovinská hvězda Janja Garnbretová.

Olympijská vítězka a dvojnásobná světová šampionka v lezení na obtížnost se neudržela až na posledním chytu před vrcholem a vyhrála před rakouskou exmistryní světa Jessicou Pilzovou a Manon Hilyovou z Francie. Druhá česká semifinalistka Michaela Smetanová obsadila 18. pozici.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

O fotbalové MS 2030 se má ucházet i Ukrajina

Ukrajina by se měla spolu s Portugalskem a Španělskem ucházet o pořádání fotbalového mistrovství světa v roce 2030. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom informovala agentura AP.

Portugalsko se Španělskem společnou kandidaturu připravovaly tři roky a ve středu ji oficiálně předloží v sídle UEFA v Nyonu. Obě země nyní k pořádání šampionátu přizvaly Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi.

Oznámení by se měl přímo na místě zúčastnit i předseda ukrajinského fotbalového svazu Andrij Pavelko. Šestačtyřicetiletý činovník agentuře AP cestu do Švýcarska potvrdil, důvod však neuvedl.

před 17 minutami

Vrchní státní zastupitelství zamítlo Mynářovu stížnost na postup kvůli skartované zprávě o Vrběticích

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Královna americké country hudby Loretta Lynnová zemřela ve věku 90 let ve spánku.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Soud odmítl stížnost na Zemana kvůli milosti pro Baláka. Nemá pravomoc jeho rozhodnutí přezkoumat

Prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Nejvyšší správní soud v úterý zamítl kasační stížnost muže z Prahy, který prostřednictvím správní žaloby zpochybnil milost udělenou prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. 

V rozhodnutí senátu s předsedou Zdeňkem Kühnem se správní soud zabýval otázkou, zda je prezident při udělování milosti správním orgánem, a zda je tím pádem milost přezkoumatelná ve správním soudnictví. Dospěl k názoru, že nikoliv. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

"Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady," stojí v rozsudku.

Podle dokumentu prezident republiky při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán. Udělená milost je pak ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat.

Nejvyšší správní soud poukázal také na starší usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause. Uvedl tehdy, že jak hromadné amnestie, tak individuální milosti nepodléhají soudnímu přezkumu a nabízí se pouze politická odpovědnost prezidenta. Teoretickou výjimkou jsou "situace mimořádně extrémní".

Zdroj: ČTK
Další zprávy