"Když jsme se bavili s trenérem, tak cílem pro mě bylo top 15. Věděli jsme, že ta patnáctka je reálná, když si všechno sedne, což se o jedno místo nepovedlo. A mě to mrzí, protože mít za sebou ty výsledky v top 10 a být navíc v té patnáctce by bylo lepší než takhle," řekl na setkání s novináři Kreuziger, který na polovině z předchozích osmi Tour skončil v desítce a v roce 2013 byl pátý.
I tak na něm byla patrná určitá spokojenost. "Po dlouhé době jsem si vyzkoušel jet závod na pořadí a viděl jsem, že to jde. A to i přesto, že ten průběh sezony do té doby nebyl ideální, jak by si člověk přál. Po loňském mistrovství světa jsem si potvrdil, že ještě nepatřím do starého železa. A můžu jet i Grand Tour na celkové pořadí. Motivovalo mě to a bavilo," uvedl Kreuziger, šestý muž loňského MS v Innsbrucku.
Potvrdil si tak, že má ještě chuť do závodění a dřiny, kterou obnáší. "Je to pro mě důležité i směrem k příštímu roku, který bude olympijský. V Japonsku bude těžký olympijský závod a já jsem si zase potvrdil, že se na těžké závody umím připravit," doplnil Kreuziger.
Celkově si 106. ročník "Staré dámy" užil. "Když se hodně vrátím, tak byl hezký start v Bruselu na počest Eddyho Merckxe. Belgie je zaslíbená cyklistice a atmosféra byla neuvěřitelná. Ty etapy v okolí Bruselu se jely ve skvělé kulise," vyprávěl Kreuziger.
"Pak jsme se postupně přesouvali na jih přes ty těžší etapy, což probíhalo poměrně dobře. Jak vždy říkám - při Grand Tour je strašně důležité neonemocnět a být co nejdéle bez pádu, což se nám dařilo po ty první dva týdny. Až do etapy z Nimes do Nimes, kdy jsem měl pád ve vysoké rychlosti, což mi trošku narušilo ten poslední týden," přiznal Kreuziger.
Dost možná se právě tato kritická chvíle mohla podepsat na jeho marném boji o první patnáctku. "Nebylo to pak úplně ideální, ale na to se nechci vymlouvat. Bylo to tam hlavně o nohách, ale je fakt, že každý detail, co může tělo rozhodit, hraje svou roli. Malý vliv to na výkon v posledním týdnu mělo, ale na kdyby se nehraje," řekl Kreuziger.
"I první dvacítka se ale počítá a má svou cenu. Kdo ví, třeba se příští rok vrátím zpátky a budu mít další možnost jet na pořadí. Je škoda, že jsme nedokázali vyhrát etapu. Kdyby Edvald Boasson Hagen uspěl v dojezdu do Paříže a měli jsme navrch ještě etapový triumf, tak by to byla z pohledu týmu docela úspěšná Tour," dodal Kreuziger.
Přestože má s Tour velmi bohaté zkušenosti a ta letošní pro něho byla již 17. závodem na Grand Tours, vůbec poprvé zažil zkrácení etapy kvůli rozmarům počasí. Bouřka s krupobitím a nánosy štěrku na trati předčasně ukončily páteční 19. etapu.
"Nikdy se mi nic podobného nepřihodilo. Ale klobouk dolů před pořadateli, jak vše zvládli a vyřešili. Viděli jsme bagry, jak tam odklízí silnici, ale byli jsme zavření v autech a tu kolonu ani nepouštěli dolů, protože na silnici byl led. Závodit na tom by bylo hodně nebezpečné," konstatoval Kreuziger.
I díky zkrácení převzal mladý Kolumbijec Egan Bernal žlutý dres a nakonec se stal ve 22 letech třetím nejmladším šampionem. "Bylo docela překvapení, jak dlouho se Julian Alaphilippe držel v čele. Když to tak řeknu, tak průběh Tour docela narušil, protože se jen tak nevidí, aby člověk ve žlutém dresu skákal do úniků," řekl Kreuziger.
"Nebyla tam až taková nadvláda týmu Ineos, ale v tom posledním týdnu ukázali, jak silní jsou a jak umí ovládat závody Grand Tour. Bernal je považován za obrovský talent a tady to potvrdil. Očekávám od něho velkou budoucnost," předpověděl Kreuziger.
Už ve čtvrtek odletí na oblíbenou klasiku San Sebastián, jež přijde na řadu v sobotu. "Mám ten závod rád. Teď bude záležet na tom, jak si člověk ty dva tři dny odpočine a dostane se z Tour. Je to tak padesát na padesát. Každopádně je to poslední závod, kde se chci ještě trochu víc zmáčknout, než budu mít trochu volnější program. Pak bych měl jet v Bretani a kanadské klasiky před mistrovstvím světa," nastínil Kreuziger.
Světový šampionát koncem září v anglickém hrabství Yorkshire má v plánu, zcela opačně je to ale s poslední letošní Grand Tour Vueltou. "Ta je absolutně vyloučená," prohlásil Kreuziger.
