Max Schmeling zemřel právě před rokem ve věku 99 let. Nikdy se neztotožnil s rasovými zákony hitlerovského Německa. Během hrůzné Křišťálové noci dokonce zachránil dva židovské chlapce.
Schmelingův životopis je jako dějiny dvacátého století v kostce. Narodil se 28. září 1905, boxovat začal v devatenácti. Vypracoval se na evropského mistra a stal se jediným Němcem, jenž byl světovým šampionem v supertěžké váze (v letech 1930 až 1932).
Byl oslavován Výmarskou republikou po boku Marlene Dietrichové, Fritze Langa či Kurta Weila. Dokonce si zahrál i ve filmu, v roce 1930 dostal hlavní roli v dílku "Láska v Ringu".
V té době se seznámil i se svojí budou manželkou, českou herečkou Anny Ondrákovou. Vzali se 6. června 1933. Manželství jim vydrželo až do února 1987, kdy československá filmová hvězda 30. let zemřela.
Německý, ale ne nacistický
S fašistickou diktaturou si příliš nerozuměl a nechtěl být árijským symbolem, jímž se nechtěně stal během souboje s černým boxerem Joe Louisem.
Poprvé se spolu utkali v roce 1936, kdy fenomenální Němec svého soupeře knokautoval ve 12. kole.
22. června 1938 pak následovala odveta považovaná ze jeden z historických momentů světového sportu. Byla to předzvěst války mezi Německem a Spojenci. Boj trval pouhých 124 sekund, po nichž se Schmeling ocitl na zemi.
"Když se dívám zpátky, jsem skoro rád, že jsem ten zápas prohrál. Jen si představte, jaký by byl můj vítězný návrat do Německa. S nacisty jsem neměl nic společného, ale dostal bych od nich metál. A po válce by mě dokonce mohli označit za válečného zločince," přiznal se se svými pocity Schmeling v roce 1975.
Během druhé světové války byl odveden do wehrmachtu a při sebevražedné misi během invaze na Krétu utrpěl zranění. Schmeling byl odveden, ačkoliv už překročil maximální věk branců. I taková mohla být pomsta moci za to, že odmítl vstoupit do NSDAP.
Poslední zápas mezi provazy absolvoval v roce 1948. To se už ale věnoval podnikání. Boxem si vydělal tolik peněz, že si mohl koupit zastupitelství Coca Coly v Německu a profitovat z poválečného boomu německého hospodářství.
Boxer považovaný za jednoho z největších sportovců německé historie zemřel 2. února 2005 v Hollenstedtu.
Hrdina Křišťálové noci
Boxoval na nejvyšší světové úrovni, účastnil se krutých válečných bojů, ale jeho největší hrdinství zůstalo po dlouhá léta utajeno.
Až když v září 1989 uspořádal manažer hotelu Hilton v San Francisku Henri Lewin slavnostní večeři, celý svět ohromeně slyšel: "Mně a mému bratrovi zachránil Max Schmeling život!".
Tehdy se poprvé promluvilo veřejně o událostech při tragické Křišťálové noci roku 1938. Tehdy na území Německa a Rakouska vypukl pogrom proti tamním Židům
Bylo vypáleno 1574 synagog, 30 000 mužů bylo odvlečeno do koncentračních táborů a mnoho Židů bylo přímo na ulici surově ubito.
David Lewin byl dlouholetým přítelem německého boxera. Když v Hitlerově říši začala houstnout atmosféra, požádal jej, aby v případě potřeby jeho synům pomohl.
Ten den nastal právě 9. listopadu 1938. Lewin odvezl své syny Henriho a Wernera do Schmelingova apartmá v luxusním hotelu Excelsior v Berlíně. "Ukrýval nás tam nejméně dva a půl dne," vzpomínal později Henri Lewin.
Aby se vyhnul nemístným zvědavcům z řad personálu, Schmeling umístil na dveře cedulku "Nerušit".
Lewin je dodnes přesvědčen, že nebýt tohoto úkrytu, on ani jeho bratr by nacistický teror nepřežili. "Tenhle chlap pomohl mnoha lidem. Choval se k nám jako k vlastním synům a pro oba riskoval život," uvedl.
Krátce poté, co Schmeling převezl chlapce zpět k otci, David Lewin vzal celou rodinu na palubu italského zámořského parníku. Židovskou utečeneckou loď pak čekala několikaměsíční anabáze, neboť ji odmítli pustit do přístavu v Marseille, Římě, Barceloně, Bombaji ani Hongkongu a zakotvila až v Šanghaji.
Lewin junior styky se svým zachráncem nikdy nepřerušil. "Volali jsme si každé tři týdny. Naposledy jsme spolu hovořili deset dní před jeho smrtí.".
Rasové zákony nikdy Schmelingovi nepřirostly k srdci a nic na tom nezměnil ani samotný Adolf Hitler. Po vítězném prvním zápase s Louisem se "führer" zařadil mezi ty, kteří po boxerovi žádali rozvázání smlouvy s americkým manažerem Joe Jacobsem. Židovského promotéra však nikdy neopustil a spolupracovali spolu až do Jacobsovy smrti v roce 1941.
Schmeling také pomáhal svému největšímu životním soupeři Joe Louisovi, kterému při jeho životních eskapádách bez nároku na publicitu nejednou finančně vypomohl.
Schmeling byl statečný muž, jenž i pod silným tlakem nacistického režimu dokázal nenápadně vzdorovat rasismu a antisemitismu.
To potvrzuje i Henri Lewin: "Byl to dobrý muž a nepatřil k nacistům. Dokonce ani podobně nesmýšlel. Tento člověk dokázal udělat v hitlerovském Německu nemožné. Byl to anděl."
