Dosud získal celkem 27 medailí z velkých šampionátů, je dvojnásobným mistrem světa v kategorii C1 na 500 metrů, jedenáctinásobným mistrem Evropy a získal také 51 titulů mistra republiky v různých kategoriích.
Nymburský rodák Fuksa hrál v dětství hokej, s kanoistikou začal v 13 letech po vzoru svého otce, dvojnásobného mistra světa na C4 Petra Fuksy. Poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 2011, kdy se v Záhřebu stal prvním českým juniorským mistrem Evropy v kategorii singlkanoistů.
Ve stejném roce debutoval i na MS dospělých a na pětistovce hned postoupil do finále. O rok později získal díky stříbru na ME první velkou seniorskou medaili.
Mistrem světa se premiérově stal v roce 2015 v Miláně na neolympijské pětistovce, na OH v Riu de Janeiro 2016 měl medailové ambice, ale na kilometru skončil pátý a na dvoustovce těsně nepostoupil do finále.
O rok později získal své druhé světové zlato na MS v Račicích. Předloni obsadil na olympiádě v Tokiu opět páté místo v závodě na 1000 metrů, na deblkanoi byli s bratrem Petrem desátí.
Loňská sezona pro něj byla velmi úspěšná. Vyhrál závody Světového poháru v Račicích a Poznani na 500 i 1000 metrů, bral dvě bronzové medaile na MS v kanadském Halifaxu a v srpnu ovládl ME na pětistovce.
Neolympijskou disciplínu vyhrál již poosmé a obhájil vítězství z předloňského šampionátu v Poznani. V Mnichově bral ještě na dvojnásobné trati stříbro.
"Vážím si všech medailí, ale nejlepším okamžikem sezony bylo asi vítězství na mistrovství Evropy. Je to osmé vítězství za sebou a slyšet hymnu na stupních vítězů je speciální. Já v cíli moc neslavím, ale byl jsem rád. Už mi taky dochází, že nevím, kdy to bylo naposledy, takže si to užívám," zhodnotil Fuksa loňskou sezonu s tím, že ale konec kariéry v nejbližší době neplánuje.
Martina Fuksu trénují jeho otec Petr i děda Josef a se svým o pět let mladším bratrem Petrem plánuje pokračovat ve společném působení v deblkanoi.
