Kladruby - Jiří Nesvačil junior navázal v Rudolfově poháru na svůj triumf z roku 2014, jeho otec skončil na druhém místě. "Ale žádná rivalita mezi námi není," ujišťuje s úsměvem 37letý Nesvačil.
K žádnému rodinnému hecování či popichování tak nedošlo ani před závody, ani po jejich skončení. "Kdepak, bereme to spíš kolegiálně. Je nám docela jedno, jestli vyhraje jeden, nebo druhý. Normálně se spolu bavíme a radíme si, jak je nejlepší jet."
K rodinným rozbrojům nedochází ani při výběru koní. Každý má totiž k dispozici jiné. "Táta má teplokrevné, já kladrubáky," konstatuje Nesvačil junior a zasvěcuje do základního rozdílu: "Kladrubáci jsou o trochu těžší, takže je potřeba vymyslet takové varianty jízdy, aby se tolik neunavili a aby jim zůstaly síly do dalších překážek. Teplokrevní koně mají víc energie, jezdí techničtěji."
Za tím, že závodí s jiným plemenem, ovšem nehledejte žádnou synovskou revoltu. "Táta měl celý život teplokrevné koně, ale já jsem pak dostal nabídku z Národního hřebčína v Kladrubech. A v republice zase není tolik možností, aby si člověk, který chce dělat u koní, mohl vybírat, kde bude pracovat. A teď už jsem tady třináct let," říká spokojeně.
Vozatajství má u Nesvačilů dlouhou tradici. A brzy bylo jasné, že v ní bude pokračovat i Jiří junior. "Taťka jezdí kočáry od roku 1980. A i když byly nějaké náznaky, že bych se mohl věnovat jinému sportu, ten směr byl brzy jasný."
Kdy poprvé sám řídil kočár, to už si však v paměti nevybaví. "Můj malej ale už jezdí se mnou a to jsou mu tři roky," prozrazuje, že o nástupce už je u Nesvačilů postaráno. Jinak však konkurence v Česku ve čtyřspřeží spíš ubývá. "Ony ty finanční nároky jsou docela velké, přece jen potřebujete hned čtyři koně…"
Čím mu soutěže čtyřspřeží tak učarovaly? "Líbí se mi, že se závodí tři dny. Jsou tři disciplíny, a když se vám nepodaří jeden den, tak pořád máte šanci s tím něco udělat. Zatímco třeba při parkurovém skákání vám nevyjde kvalifikace a končíte," porovnává Nesvačil. A zamlouvá se mu i rozmanitost práce se čtyřspřežím. "Člověk musí pracovat na tom, jak koně připravit dechově, drezurně, musí tam být disciplína. A nejtěžší je sladit koně tak, aby vypadali a chovali se jako tým."
Za velkou výzvu považuje i to, aby mu na velkých závodech vyšly parádně všechny tři disciplíny, z nichž se klání čtyřspřeží skládá. "Už jsem byl třeba pátý na světě v parkuru, šestý v maratonu, ale vždy se mi to povedlo jen v jedné disciplíně a byla z toho umístění kolem dvacátého místa. Byl bych rád, kdyby se to někdy sešlo všechno najednou," přeje si.
Třeba se patnáctému muži aktuálního světového žebříčku splní sen na srpnovém mistrovství Evropy v Göteborgu, které pro něho bude vrcholem sezony. Ještě však netuší, zda ho do Švédska doprovodí i Nesvačil starší. "Nominaci máme splněnou oba. Ale táta si platí všechno sám ze svých peněz, takže uvidíme, jak to bude vypadat finančně. Já mám v tomhle situaci jednodušší, protože mě sponzoruje hřebčín," uzavírá Nesvačil junior.
