Praha - Ještě nikdy nebylo v České televizi k vidění tolik ragby pohromadě jako letos. Z mistrovství světa, které začíná v pátek večer v Londýně zápasem Anglie - Fidži, přenáší ČT sport živě 30 zápasů, samozřejmě včetně čtvrtfinále, semifinále a finále.

Největší sportovní akce roku trvá šest týdnů a vyvrcholí v sobotu 31. října velkým finále na místě, kde se dnes začíná: na osmdesátitisícovém londýnském stadionu Twickenham.

Ragbyový provoz má na Kavčích horách na starosti osmatřicetiletý komentátor David Kozohorský. Stejně jako pro ČT, i pro něj to bude třetí mistrovství světa, které bude komentovat.

"Přenosy z tohohle šampionátu jsou tak trochu zázrak. Je to čistě komerční záležitost, s českým ragby to nemá mnoho společného, to světové je někde o století jinde,“ říká Kozohorský v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zápasy MS v ragby jako česká liga

Spolu s kolegou Jiřím Štěpánem se stanete tvářemi přenosů ČT z mistrovství světa v ragby. Ragby v ČT komentujete pravidelně, je to vaše třetí mistrovství, i když jste ragby nikdy sám nehrál. Jak jste se k ragby vlastně dostal?

Zajímavě, a jak to bývá, náhodou. Někdy před deseti lety jsem se dostal do skupiny kamarádů, v níž byl i Jan Frýdl, ragbista Tatry Smíchov. Pozval nás na finále ligy v Říčanech, byl jsem se podívat a prostě mě to zaujalo. A shodou okolností jsem se během pár týdnů spojil s další skupinou lidí, kteří měli zájem dostat ragby do televize prostřednictvím nějakého magazínu. Zkusil jsem jít za šéfredaktorem Otou Černým. Tehdy se rozjížděl kanál ČT4 a byla tendence dávat co nejvíc domácího sportu.

V letech 2005-2010 jsme přenášeli zápasy ragbyové extraligy i národního týmu. To byla paradoxní situace: Vrchol českého národního týmu byl v první polovině minulého desetiletí, kdy hrál druhou nejvyšší divizi v Evropě s Ruskem, Gruzií nebo Rumunskem, které hrají na tomhle světovém šampionátu. Ve chvíli, kdy jsme je začali dávat v televizi, se ale ta generace rozpadla. Občas to byl docela problém uhájit, proč to vlastně hrajeme, když pak dostali nakládačku.

ČT přenáší mistrovství světa potřetí. Ragby je v Česku spíše menšinový sport, kolik se na zápasy šampionátu dívá lidí?

Sledovanost je zvláštní věc. Občas jsou v ní nepředvídatelné výkyvy, kdy na semifinále Ligy mistrů Bayern – Barcelona kouká stejný počet lidí jako na českou ligu, třeba zápas Plzeň – Sparta. To mi přijde skoro neuvěřitelné, ale je to tak. V roce 2007 jsme vysílali 11 zápasů, v roce 2011 už přes dvacet. Kvůli časovému posunu na Novém Zélandě se hrálo dopoledne, což o víkendu docela pomohlo. Nebyla konkurence jiných sportů, hokeje, fotbalu, vysílali jsme nejlepší zápasy. Turnaj trvá měsíc a půl, začalo se o tom mluvit, lidi se začali nabalovat a začaly chodit reakce typu: Já myslel, že to hrají jen blázni, ale je to skvělý sport, tvrdý, férový, zajímavý. Sledovanost rostla až do finále, na které se tehdy v říjnu 2011 v neděli ráno dívalo 200 tisíc lidí.

S čím se to dá srovnat?

Řekněme, že s lepším zápasem české fotbalové ligy. Je to velmi slušné číslo.

Ragby na ČT? Zázrak

ČT přenáší jednou za čtyři roky světový šampionát, občas reprezentaci, ale ligu už ne...

… vysíláme záznamy finálových zápasů. Extraliga bohužel nemá takovou kvalitu, aby unesla pravidelné přenosy. Magazín ale u nás ragby má.

Svého času ČT přenášela i zápasy turnaje Six Nations, což je každoroční neoficiální mistrovství Evropy. S tím už jste také přestali.

To je jednoduché a vlastně to trochu ukazuje na to, že i přenosy z tohohle šampionátu jsou tak trochu zázrak. Je to čistě komerční záležitost, s českým ragby to nemá mnoho společného, to světové je někde o století jinde. Veřejnoprávní televize i její sportovní kanál hlavně sleduje českou stopu. To je hlavní kritérium při skladbě programu. Proto nemáme důvod přenášet Six Nations. Za normálních okolností by se ani mistrovství nemohlo v ČT objevit, pokud by se to třeba nekoupilo v balíku s něčím jiným.

Na kolik tedy přišla vysílací práva?

To říci nemohu, ale cena byla příznivá a rozhodl nakonec nečekaný zájem o mistrovství v roce 2011.

I člověk, který na ragby kouká léta, má někdy problém pochopit všechna pravidla, která se taky stále mění. Vy je znáte?

Znám. Ale i lidé, kteří ragby sami hráli, často v některých situacích, zejména skrumážích, přesně nevědí, co se děje. Je to složité i pro rozhodčí. Proto máme také experty - spolukomentátory, bývalé hráče a rozhodčí, bez nichž bych si v některých fázích hry nevěřil, že mám stoprocentně pravdu. Ragby se stále mění, je v něm tendence, aby se co nejméně přerušovalo, a i podle toho se stále mění pravidla.

All Blacks titul neobhájí

Na které zápasy se nejvíce těšíte?

Tým Nového Zélandu, All Blacks, to je něco jako Barcelona ve fotbale. Co se týče věhlasu značky a hráčů, málokdo se jim může rovnat. Fandí jim lidé po celém světě. Všechno kolem nich, včetně tance haka před zápasem, je marketingový tahák, na kterém je ragby postavené.

Jenže All Blacks na šampionátech nevyhrávají, pokud nehrají doma jako v letech 1987 a 2011. Vyhrají letos?

Myslím, že ne. Jejich dominance je obrovská, prohrávají tak jednou za rok, dva, ale občas mají problém se zkoncentrovat na čtvrtfinále nebo semifinále. Všichni proti nim hrají jako o život. Někdo je porazí, možná Francouzi, které sice All Blacks porazili naposledy ve finále, ale jinak je to jejich nejobávanější soupeř.

Třeba v roce 1999 dokázali Francouzi největší obrat v mistrovství světa, když v semifinále prohrávali s All Blacks v poločase o 20 bodů, ale stejně to otočili a vyhráli. A pak už není seznam favoritů moc dlouhý: Jižní Afrika, Austrálie, Anglie a možná Wales a Irsko, dnes nejlepší evropský tým.

Ragby je zajímavé i z hlediska využívání moderní techniky. Finále 2007 fakticky rozhodl videorozhodčí, který neuznal Angličanům proti Jižní Africe pětku. Vy jste finále komentoval. Rozhodl rozhodčí správně?

Ano, záběr nakonec ukázal, že se anglický hráč dotkl těsně postranní lajny předtím, než položil míč na zem. O centimetry, ale ano. Mimochodem, letos bude na mistrovství poprvé i jestřábí oko. Myslím, že to je symbol toho, že ragby chce být stoprocentně transparentní a mít jistotu, že ten, kdo vyhraje, vyhrál opravdu zaslouženě. Neexistuje, aby rozhodly chyby rozhodčích. To je oproti třeba fotbalu obrovské plus. Celý stadion slyší díky mikrofonům na dresu rozhodčího komunikaci s hráči. To je v jiných sportech nemyslitelné.