Praha - Známý, dnes již dvaačtyřicetiletý ironman Petr Vabroušek v uplynulých letech dokázal ovládnout maratony na obou pólech. Teď se rozhodl, že zimy bylo dost, a chystá se na opačný extrém.
Od neděle poběží v Maroku Marathon Des Sables – šestietapový přeběh Sahary v celkové délce 254 kilometrů, nejdelší etapa má přitom přes 90 kilometrů.
"Na Havaji to byl závod na devět hodin a před ním i po něm bylo dost jídla i regenerace. Tady se poběží týden v kuse a veškeré jídlo a vybavení si poneseme celou dobu v batohu na zádech," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když vedro, tak Sahara
A.cz: Za pár dní vás čeká extrémní etapový závod Marathon Des Sables na Sahaře. Dá se říct, že už stoupá nervozita? Tohle je přece jen extrém.
Nervozita určitě ne, není to sprint na sto metrů. Těším se ale hodně.
Jak jste se vůbec o závodě dozvěděl nebo jak vás napadlo se do něj přihlásit?
O tomto závodu vím už spoustu let. Běží se 31. ročník a údajně jde o nejtěžší běžecké ultra na světě. Po obou polárních maratonech jsem si chtěl vyzkoušet svou odolnost i v opačném extrému. A když vedro, tak Sahara.
Jaké klimatické podmínky se na místě dají v tomto ročním období očekávat?
Denní teploty v průběhu etap dosahují až 50 °C, v noci teplota naopak klesá až k 5 °C. Proto si také neseme teplé spacáky. Hrozí pouštní bouře a jeden ročník dokonce postihly rozsáhlé záplavy. Poušť je nevyzpytatelná.
A co další specifika trati a prostředí? Pro našince by možná bylo dobré vědět, jak se dá řešit problém písku v botách, existuje na to nějaký zlepšovák?
Beru si nepromokavé trailové boty (ne kvůli vodě, ale kvůli písku). Na nich mám našitý suchý zip po celém obvodu. Na ten se pak připevní návleky až do půlky lýtek (podobně jako se dříve používaly na běžkách proti sněhu). Místy se přebíhají duny s opravdu hlubokým sypkým pískem, takže písek se do bot stejně vždy dostane a puchýře řeší denně všichni. Na trati jsou i přeběhy skalnatých hor a úseky po hřebeni, bude to velmi pestré.
Dá se to nějak porovnat například s Havají, co se týče náročnosti podmínek?
Je to něco zcela odlišného a to je také důvod, proč mě to tak láká. Na Havaji to byl závod na devět hodin a před ním i po něm bylo dost jídla i regenerace. Tady se poběží týden v kuse a veškeré jídlo a vybavení si poneseme celou dobu v batohu na zádech.
Příprava v sauně a Izraeli
Jaké bývá zajištění na trati, případně kolik toho musí závodník tahat s sebou?
Pořadatel poskytuje jen přesně odměřený příděl vody (pro závodníky mé velikosti to bývá dost na hraně) a jednoduchý berberský přístřešek na spaní - černá plachta na dvou kůlech, pod kterou se vždy složí osm závodníků do svých spacáků.
Zapojil jste do přípravy nějaké zvláštní prvky? Na maratony na obou pólech jste trénoval v mrazírnách, teď mě napadá třeba sauna…
Ano. Do sauny se snažím asi měsíc chodit co nejčastěji. Zkoušel jsem si domluvit i nějaké běhání ve slévárnách nebo kovárně ve Zlíně podél žhavých pecí, ale asi to nevyjde kvůli bezpečnostním předpisům. Alespoň přes Velikonoce jsem s rodinou odletěl na dovolenou do izraelského Eilatu a tam jsem v teplotách mezi 25 a 30°C odběhal za šest dní 210 km, z toho 130 km s devítikilogramovým batohem a zbytek bez batohu se synem. Posledním přípravným závodem byl o víkendu můj oblíbený maraton v Bratislavě.
Na obou pólech jste zvítězil, jaké ambice si dáváte nyní?
Na póly je mé tělo jako stvořené. U Sahary tomu bude jinak. Tento závod špička běhá každoročně a je to i hodně o letité přípravě a zkušenostech. Přední pozice vždy opanují Afričané a třeba mistr Evropy v maratonu Chema Martinéz (2:08) tam doběhl jako nejlepší Neafričan až na šestém místě. Samozřejmě budu bojovat o co nejlepší umístění, ale jestli je reálná třeba top 20, to zatím netuším.
První ironman až v květnu
Rád o sobě říkáte, že hodně závodíte, abyste nemusel moc trénovat. Platí to i tentokrát nebo podobný závod již vyžaduje úpravu závodního programu a speciální trénink?
Tento závod je natolik odlišný od mých běžných závodů, že jsem poslední triatlon absolvoval v polovině února na Kubě a od té doby jsem hlavně běhal a posiloval. Plavání a kolo sloužily spíše jako regenerační druhá fáze. Naplno se k nim vrátím až po dvou měsících na konci dubna a počítám, že bude chvilku trvat, než se dostanu do triatlonové formy. Loni to po maratonu na severním pólu bylo podobné. Konal se také na začátku dubna a triatlony v květnu a na začátku června byly výsledkově slabé. Do formy jsem se jakž takž dostal právě včas - na Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu v Otrokovicích. Doufám, že se to podaří i letos.
Za jak dlouho po návratu plánujete prvního ironmana? Jaké bude další směřování sezony?
7. května na Taiwanu, sám jsem zvědavý, zda už to pojede a poplave. Další bude 5. června v Benátkách a 18. června mistrovství republiky v Otrokovicích. Zbytek sezony bude klasicky vyplněn především dlouhými triatlony. Letos poprvé budu v srpnu startovat na legendárním Norsemanovi.
Takže si opět užijete i druhý extrém. Norseman, ironman startující v norském fjordu je kromě kopcovitého profilu náročný i velmi chladným počasím… Běháváte Beskydskou 7, teď tento závod, lákají vás do budoucna i další slavné ultramaratony, například Spartatlon nebo závody na slavných amerických trailech?
Určitě je spousta dalších náročných závodů, které mě lákají. Ale živí mě především triatlon a tak budu i nadále závodit především v něm. Každý rok bych si ale i nadále sezonu rád zpestřil něčím novým a zmíněné závody někde v hlavě určitě jsou.
Bude možné závod nebo aspoň jeho průběžné výsledky někde sledovat?
Sledovat průběh by mělo jít přímo na webu pořadatele. My bychom měli po každé etapě mít možnost poslat přes satelit jeden e-mail domů, a tak se pokusím něco vždy dostat i na svůj facebookový profil.
