Praha - V tom, co dělá, je nejlepší z Čechů. A patří mezi absolutní světovou špičku. Tomáš Šťastný se živí hraním počítačové hry Counter-Strike, ti nejlepší si prý měsíčně vydělají kolem deseti tisíc eur (přibližně 260 tisíc korun).
"Abyste se stal dobrým hráčem, musíte hlavně hodně přemýšlet, soustředit se na každou vteřinu, umět se správně rozhodovat, mít dobré reflexy a správně komunikovat. Každý sport má prostě něco do sebe a asi je zbytečné řešit, který je náročnější," vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Určitě jste si hned všimli, že zmínil slovo sport. Šťastný, kterého fanoušci znají pod přezdívkou Oskar, má za to, že hraní počítačových her na této úrovni sportem je. Asijský olympijský výbor se dokonce nedávno rozhodl počítačové hry od roku 2022 zařadit mezi medailové sporty na Asijských hrách.
Jde o byznys, který se těší stále větší popularitě. Nejlepší turnaje vyprodávají obří arény natěšenými diváky, záběry ze zápasů vysílají televize po celém světě, nechybí přestávkové programy s experty a elektronickou tužkou ve studiu.
Jeden takový turnaj si teď Šťastný zahraje. Jako první Čech v historii se se svým týmem kvalifikoval na Major. Turnaj, který začne o víkendu v Krakově, má dotaci jednoho milionu dolarů. "Je to splněný sen. Kvůli tomu jsem skončil v práci," říká Šťastný.
Zajímá mě, jak vy profesionální počítačoví hráči berete sami sebe. Považujete se za sportovce?
"To je asi otázka na každého zvlášť. Každopádně jsme za tohle placení, trávíme u toho spoustu času. Jednoduše jsme možná sportovci, zmateně elektroničtí sportovci nebo prostě profesionální hráči…"
A mělo by být vůbec hraní počítačových her bráno za sport?
"Mělo by být. Trávíme u počítače více času než hokejisté na ledě. Psychická i fyzická vyváženost je u nás hodně důležitá, odvíjí se od toho naše přemýšlení, reflexy a pozornost. Těsně před turnajem nám příprava zabere i deset hodin denně. Dvě hodiny máme teorie, zbytek hrajeme na serveru a trénujeme. Hodně lidí, kteří o tom nic nevědí, si myslí, že je to celé jen sranda. Vidí jen to, že sedíme u počítače, ale zapomínají na náš trénink, stres, cestování napříč časovými pásmy. Vážně je to občas zápřah. Zápřah hlavně na hlavu."
Trošku to zjednoduším. Kdybych se teď rozhodl, že seknu s novinařinou, koupím si počítač a začnu deset hodin denně hrát Counter-Strike, mám nějakou šanci se tím výhledově živit? Za jak dlouho?
"Určitě byste tomu musel věnovat hodně času. Rozhodně byste za rok ve špičce nebyl, navíc by vám k tomu musel pomoct i talent. Je třeba na to mít srovnanou hlavu. Mně trvalo dva roky, než jsem se stal nejlepším v Česku, a dalších šest let, než jsem prorazil do světa."
Tipsport: E-sport roste
Jednou z příležitostí, jak sledovat ty největší turnaje v počítačových hrách, bývají streamy, které nabízejí české sázkové kanceláře. Ty na zápasy zároveň vypisují zajímavé kurzy. Podle tiskového mluvčího největší z nich, společnosti Tipsport, zatím není popularita e-sportů srovnatelná s klasickými sporty, segment ale roste a má potenciál do budoucna.
"Měsíčně Tipsport odvysílá stovky streamů, zpravidla 300-400. Jejich popularita coby sázkových příležitostí není tak vysoká jako u klasických sportů. Sází jen malá část klientů, kteří tomu rozumějí. Ti také sledují streamy. Segment nicméně roste a má potenciál do budoucna," řekl Sochor.
Vsadit si už teď můžete také na první zápas Šťastného týmu Mousesports na Majoru v Krakowě, který je na programu v neděli. Šťastný a spol. jsou v něm s kurzem 1,62 za mírné favority.
Dá se v souvislosti s počítačovými hrami mluvit o talentu, nebo je to o tom se vyhrát?
"Talent k tomu potřebujete určitě. Bez talentu budete jen řadový hráč, bez něj byste tomu musel obětovat o dost více času. Mně talent pomohl asi dost. Nikdy nemám období, že by se mi vážně nedařilo, hraji si svoje standardy. A když se mi opravdu daří, věřím, že jsem nejlepší na světě."
Jde vůbec být ve hře Counter-Strike nejlepší na světě a třeba si dlouhodobě takovou pozici držet tak, jako třeba Roger Federer v tenise nebo Lionel Messi ve fotbale, anebo turnaje rozhoduje do jisté míry náhoda jako třeba v pokeru?
"Především je to týmová hra a počítají se hlavně týmové úspěchy. Každý rok se ale hledá ten nejlepší na světě, vybírá se ze statistik všech turnajů za uplynulý rok. Svým způsobem nejlepšího hráče určit můžete, ale k ničemu vám to není. Když vám tým nepomůže, nevyhrajete turnaje, stejně vás nejlepším nezvolí. O náhodě se tady dá mluvit jen v minimálních procentech. Celý zápas náhoda nevyhraje, náhoda pomůže vyhrát třeba jedno kolo. Ale vy jich potřebujete vyhrát šestnáct."
Vy sám jste jako dítě hrál hokej. Jak jste se z ledu dostal k počítači?
"To je pravda, hrál jsem za Klášterec a Kadaň, ale pak jsem si nadvakrát zlomil kotník a přetrhal vazy, od té doby jsem to znovu nezkoušel. Se spoluhráčem z hokejového týmu jsme už tehdy chodili hrát hry. Když už bylo ke konci školního roku, občas jsme kvůli nim chodili za školu. Bylo to fajn období. (směje se)
Jak jste se vůbec k hraní počítačových her na profesionální úrovni dostal?
"Byla to dlouhá cesta. Začal jsem v roce 2004, tehdy jsem to bral vyloženě jako zábavu a byl jsem doma několik let nejlepším. V Česku ale progaming nemá smysl dělat, ztrácely se v tom peníze a nebyl tady nikdo, kdo by se o to pořádně staral. Dlouho se mi nedařilo probojovat do světa, tak jsem v roce 2012 dokonce s hraním skončil. Našel jsem si práci ve fabrice, byl jsem seřizovačem strojů a mistr směny. Bavilo mě to, ale o pauzách jsem stejně sledoval turnaje a cítil, že bych mezi těmi hráči mohl být. Donutilo mě to našetřit si na nový počítač a vrátit se. Dostal jsem tehdy nabídku od ukrajinského týmu, začal jsem konečně hrát ve světě, kde to mělo smysl. Před rokem jsem tým změnil, hraju za Mousesports z Německa. Spolu se mnou je v týmu Němec, Španěl, Nizozemec a Estonec. Daří se nám a plníme si sny. Cestuju díky hraní po světě a teď si jako první Čech zahraju turnaj kategorie Major."
Abychom se vrátili k tomu vašemu přechodu z hokejisty v počítačového hráče, dá se nějak náročnost obou profesí porovnat?
"Pro mě je už hokej stará záležitost, navíc jsem byl v té době mladý. Ale jak už jsem říkal dřív, abyste se stal dobrým hráčem, musíte hlavně hodně přemýšlet, soustředit se na každou vteřinu, umět se správně rozhodovat, mít dobré reflexy a správně komunikovat. Je hrozně důležité udržovat se v pohodě, nepanikařit a nezapomínat. Třeba náš tým má kolem šedesáti různých taktik na sedmi mapách. Všechny si musíme pamatovat. Musíme si pamatovat každý pohyb, kdy a kam hodit jednotlivý granát. Každý sport má prostě něco do sebe a asi je zbytečné řešit, který je náročnější."
Nezlobte se, ale co vám řekli rodiče, když jste jim oznámil, že se chcete živit jako počítačový hráč? Sám musíte cítit určitou míru kontroverze, dnešní společnost řeší spíše to, jak děti od počítačů odradit…
"Od mamky jsem měl vždycky podporu, i když jsem třeba ze školy nenosil dobré známky. Ale není to tak, že bych to v hlavě už tehdy neměl srovnané. Věděl jsem, že škola musí být na prvním místě. Odmaturoval jsem a až pak se začal věnovat tomu, co mě bavilo nejvíc. Ani se o mně nedá říct, že bych byl už v dětství furt zavřený doma. Měl jsem jenom playstation a musel si ty dvě hodinky denně zasloužit. Já svoje mládí prolítal venku, hrál za barákem hokej, fotbal. Každá ulice jsme měli svůj tým, dělali mezi sebou turnaje. Mládí jsem si užil. Dnešní děti to asi mají trošku těžší. Když jednou zkusí počítač a tablety, je jasné, že je nic jiného nebude bavit. Zakazovat jim sedět u počítače přitom není i je špatné. Když si dítě najde kvalitní aktivitu i vedle, proč ne? Navíc se dětem u počítače rozšiřuje myšlení, kreativita a v budoucnu kdo ví, třeba se může stát třeba IT specialistou. Rozhodně by ale rodiče měli vědět, co na počítači dělají."
Kdybyste teď měl vlastní děti, existovala by podle vás nějaká rozumná míra, jak moc by měly trávit času u počítače? Děti a mladiství asi tvoří velkou základnu vašich fanoušků, řada z nich se ve vás profesionálních hráčích třeba vidí.
"To si netroufám říct, ale pro každého musí být na prvním místě vzdělání. Kdybychom se bavili o mých dětech, nechal bych je u počítače klidně čtyři hodiny denně. Počítač přece není nepřítel, když rodič dítěti čas rozdělí chytře, může být pro něj i přínosem."
Když se vrátíme k samotnému hraní, kolik turnajů ročně zvládnete?
"Takhle se to asi konkrétně nedá spočítat. Zhruba dvakrát do roka máme hrozně těžké období, kdy jsme na cestách třeba čtyřicet dní v kuse. Dejme tomu, že zhruba dvacet turnajů a více zvládneme, do toho hrajeme různé sezónní ligy.
Jak dobře vás tahle práce živí?
"Když to vezmu v průměru, týmy v TOP 15 na světě ve hře Counter-Strike platí svým hráčům okolo 10 tisíc eur měsíčně na hlavu. Ty lepší samozřejmě víc, záleží na sponzorech a individuální propagaci jednotlivých hráčů. A to se bavíme o hře Counter-Strike, třeba turnaje v Dotě 2 mají na Majorech dotace kolem 12 milionů dolarů. Rozdíl mezi popularitami a penězi v jednotlivých hrách je velký."
Jak už jste zmínil, jste prvním Čechem, který si zahraje turnaj kategorie Major, který o víkendu startuje v polském Krakově. Prize money pro vítězný tým činí 500 tisíc dolarů (přibližně 11,5 milionu korun), sám to považujete za splnění snu. Dá se kvalifikování do takhle velkého turnaje něčemu přirovnat?
"Pro nás je to něco jako tenisový Wimbledon. Jsou tam ti nejlepší, obrovská prestiž a samozřejmě peníze. Tohle byl důvod, proč jsem skončil v práci, v podstatě můj sen."
Máte s týmem šanci na turnaji uspět?
"Náš hlavní cíl je dostat se do TOP 8 a tím si automaticky zajistit účast na dalším Majoru. To by byl úspěch, už nechceme hrát další kvalifikace, protože je to stresující a náročné. Pokud svůj cíl splníme, pak ať se děje vůle boží. Zahrát si třeba finále, to by byla taková třešnička. Nejvíce samozřejmě bude záležet na nás samotných."
Major v Krakowě: Dotace milion dolarů, natřískané tribuny
Turnaj kategorie Major, na který se kvalifikoval tým Petra Šťastného, je dotován částkou milion dolarů. Jen samotnou kvalifikací si každý tým zajistil příjem necelých devíti tisíc dolarů (cca 207 tisíc korun). Celkový vítěz si přípíše na účet půl milionu (přibližně 11,5 milionu korun).
Turnaj se koná od 16. do 23. července v Krakowě v moderní aréně Tauron, která pojme minimálně 15 tisíc fanoušků. Tribuny budou plné. Vstupenky elitní kategorie v ceně 550 korun/1 den jsou vyprodány, v prodeji zbývají už jen vstupenky nižší kategorie za 360 korun/1 den.
Zajímavostí je, že děti budou na akci vpuštěny jen v doprovodu dospělé osoby. Nezletilí ve věku 16-18 musí bez doprovodu dospělé osoby sebou přinést souhlas podepsaný zákonným zástupcem.
Asijský olympijský výbor se rozhodl počítačové hry od roku 2022 zařadit mezi medailové sporty na Asijských hrách v reakci na to, jak vaše popularita roste. Myslíte, že se někdy dostanete na opravdovou olympiádu?
"V některých zemích je e-sport úplně normální věcí. Ve Švédsku, Americe nebo Německu vidíte billboardy hráčů, pozvánky na velké turnaje do obřích arén.Třeba se hraní na olympiádě jednou stane realitou, i když bych to sám asi dlouho nechápal. (usmívá se) Každý z nás po tom ale touží."
Dá se říct, že se ti nejlepší hráči počítačových her začínají stávat celebritami? Na vaše zápasy se dá sázet u českých sázkových kanceláří, ty nabízejí v přímém přenosu streamy. Jejich popularita roste.
"Jsem rád, že se o tom začíná takhle mluvit. Každý člověk je něčím výjimečný. Nebojím se říct, že hráči celebrity jsou, dělají je z nás fanoušci i zájem médií. Na každém turnaji za námi chodí stovky fanoušků, se kterými se fotíme a rozdáváme podpisy, dáváme rozhovory novinářům a taky už přibývá nazlobených lidí, kteří sází a prohrávají peníze (směje se). Major v Krakově budou sledovat miliony lidí. Vysílá se v amerických televizích, na streamech a YouTube, bude plná hala. Třeba před pár dny jsem se vrátil z turnaje v Kolíně, do Lanxess areny, kde se hrálo letošní MS v hokeji, přišlo osmnáct tisíc lidí. A nebyli to jen Němci, přiletěli tam kvůli turnaji i lidé z jiných zemí."
