Štybar v Polsku útočil na triumf po dvou a půl letech. Byl dostižen těsně před cílem

ČTK ČTK
2. 8. 2022 17:51
Český cyklista Zdeněk Štybar útočil ve 4. etapě závodu Kolem Polska na první vítězství po téměř dvou a půl letech a přišel o něj krátce před cílem. Pokud by šestatřicetiletému členovi týmu Quick-Step Alpha Vinyl útok vyšel, dočkal by se první výhry od Vuelty San Juan v Argentině v únoru roku 2020.
Zdeněk Štybar.
Zdeněk Štybar. | Foto: ČTK / Panoramic / Peter De Voecht

Štybar, jenž se letos potýkal se zdravotními problémy a po sezoně v belgické stáji po 11 letech skončí, se pokusil dojet si pro triumf v samostatném úniku. Zhruba tři a půl kilometru před cílem etapy z Leška do Sanoku z pelotonu zaútočil a vypracoval si slušný náskok. Ještě kilometr před cílem měl k dobru osm sekund, ale v závěrečném mírném stoupání ho asi 150 metrů před cílem dostihli spurtéři.

"Byl to poměrně spontánní útok. Ráno jsem studoval poslední kilometry, takže jsem věděl, co očekávat. Šel jsem do toho stylem všechno, nebo nic," uvedl na týmovém webu Štybar. "Věděl jsem, že v zatáčkách můžu na peloton najet pár sekund, ale na velkých silnicích na posledních kilometrech byl protivítr a ztratil jsem čas."

Nevyužitá šance na vítězství v sezoně, v níž prodělal koronavirus a poté se potýkal s jeho následky, Štybara mrzela. "Je to zklamání, protože výhra byla blízko, na druhou stranu jsem si to ale užil a jsem rád, že jsem se po zdravotních problémech zvednul. Jsem šťastný, že se zase cítím dobře a baví mě závodění," dodal český cyklista, jenž nepojede na přelomu srpna a září Vueltu, takže zůstane letos bez účasti na Grand Tour.

Vítězství slavil Němec Pascal Ackermann. Trojnásobný mistr světa v cyklokrosu Štybar dojel na 56. místě v pelotonu a celkově je 52. jako nejlepší z kvarteta českých cyklistů v závodě. Po čtvrté ze sedmi etap vede Kolumbijec Sergio Higuita, jenž měl dnes pád v ochranné tříkilometrové zóně před cílem.

Cyklistický závod Kolem Polska (WorldTour) - 4. etapa (179,4 km):

1. Ackermann (Něm./SAE Team Emirates) 4:21:46, 2. Meeus (Belg./Bora-hansgrohe), 3. Milan (It./Bahrajn Victorious), 4. Hermans (Belg./Intermarché-Wanty-Gobert), 5. Kooij (Niz./Jumbo-Visma), 6. Scaroni (It./Astana-Qazaqstan), …47. Schlegel (ČR/Caja Rural-Seguros RGA ), 56. Štybar všichni stejný čas, 137. Černý (oba ČR/Quick Step-Alpha Vinyl), 138. M. Kopecký (ČR/Novo Nordisk) oba -12:38.

Průběžné pořadí: 1. Higuita (Kol./Bora-hansgrohe) 19:52:46, 2. Bilbao (Šp./Bahrajn Victorious) -4, 3. Hermans -6, 4. Ulissi (It./SAE Team Emirates), 5. Sobrero (It./BikeExchange-Jayco), 6. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) všichni -10, …52. Štybar -2:43, 56. Schlegel -3:00, 122. M. Kopecký -23:38, 129. Černý -25:50.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Boeing po více než roční přestávce obnovil dodávky letadel 787 Dreamliner

Americká strojírenská společnost Boeing po více než roční přestávce obnovila dodávky letadel 787 Dreamliner. Letecká firma American Airlines ve středu oznámila, že obdržela první z celkem devíti letadel 787 Dreamliner, které očekává v letošním roce. Informovala o tom agentura Reuters.

Obnovení dodávek je pro Boeing významným milníkem v době, kdy se letecká doprava zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Boeing musel dodávky letadel 787 Dreamliner pozastavit v květnu loňského roku kvůli výrobním vadám. V důsledku těchto problémů podnik přišel o zhruba 5,5 miliardy dolarů (130 miliard Kč).

Obnovení dodávek tento týden schválil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Regulační orgán dospěl k závěru, že výrobce provedl nezbytné změny, aby splnil certifikační normy.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Senát schválil vstup Finska a Švédska do NATO, poslanci dodají souhlas na konci srpna

Senát ve středu podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do aliance musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření aliance o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.

Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí aliance, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Spojené státy obvinily Íránce z plánování vraždy bývalého Trumpova poradce Boltona

Americké ministerstvo spravedlnosti v nepřítomnosti vzneslo obvinění proti 45letému muži z Íránu, který se podle něj loni pokoušel připravit atentát na někdejšího poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Johna Boltona. Obviněný je údajně členem íránských revolučních gard a za vraždu nabízel až 300 tisíc dolarů (přes sedm milionů korun). Informace byly ve středu odtajněné u soudu ve Washingtonu.

"Íránské revoluční gardy se prostřednictvím obviněného pokusily zosnovat nestoudnou akci - atentát na bývalého amerického činitele na americké půdě v odvetě za kroky Spojených států," uvádí v tiskové zprávě státní zástupce Matthew Graves. Ministerstvo spravedlnosti za pravděpodobný motiv plánu označuje odvetu za likvidaci velitele elitních íránských jednotek Kásema Solejmáního, kterého na začátku roku 2020 zabil americký úder v Bagdádu.

Z přípravy atentátu na Boltona americká vláda obviňuje Šahrama Púrsafího, který údajně začal s lidmi v USA v této souvislosti komunikovat loni v říjnu, tedy v době, kdy už Bolton více než dva roky nebyl ve funkci. V listopadu podle ministerstva spravedlnosti Púrsafí nabídl jisté osobě za Boltonovu "eliminaci" 250 tisíc dolarů, později částku zvýšil o 50 tisíc dolarů. "Púrsafí doplnil, že měl dodatečnou 'práci', za kterou by zaplatil milion dolarů," uvádí tiskové prohlášení.

Úmyslem údajně bylo vraždu vykonat ve washingtonském federálním distriktu nebo v sousedním státě Maryland, letos na jaře ale plán vyzněl do ztracena. Obviněnému Íránci přesto hrozí až 15 let vězení za "snahu poskytnout materiální podporu pro mezinárodní osnování vraždy". Púrsafí se nezdržuje v USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy